Obecné otázky o kosmonautice

[Milanek]

Takže když to ještě rozvedu - mohlo by v tom místě být něco jako shromaždiště zbytků z oběžné dráhy ? asi ne přímo "šutrů" ale co třeba bublina neodfouklé atmostéry možná prach z menších impaktů - takový malý prachoplynový vzorek z obou "planet" - zkrátka takový relativně dostupný zdroj materiálu "pro příště" -1000km není žádná velká výška - pokud je síla která tam táhne srovnatelná se silou slunečního větru, nebo samozřejmě ideálně o dost větší může tam být docela obstojný oblak materiálu - nebo snad dokonce malý "kondenzát" v podobě +- pevného tělesa ? - ta výměna materiálu tam určitě bude - sice malá ale možná zjistitelná

takže ještě akce snů - ale které se aspoň teoreticky dá dožít - vysloveně malá průletová sonda - technicky třeba 30% new horizontu by určitě zvládla přímý průlet středem a mohla by nalapat vzorky prachu a v klidu je po průletu analyzovat - technicky podobné (dvojče?:-) ) s něčím co by analyzovaly výtrysky na enceladu

[Alchymista]

Do barycentra sa družica "zaparkovať" nedá. Barycentrum je vlastne ťažisko systému dvoch telies.

Libračné body, aj barycentrum, sa pohybujú okolo hmotnejšieho telesa v systéme dvoch telies s orbitálnou periodou rovnou orbitálnej periode menej hmotného telesa. Ale ich vzdialenosť od oboch telies je podstatne odlišná.
Kým libračné body ležia zhruba vo výške obežnej dráhy menej hmotného telesa a teda tretie teleso v libračnom bode prakticky splňuje aj podmienky pre "samostatnú" stabilnú obežnú dráhu okolo hmotnejšieho telesa (keby neexistovalo druhé, menšie teleso v systéme dvoch telies), pre barycentrum to rozhodne neplatí - barycentrum leží v ťažisku systému, a teda bližšie k hmotnejšiemu telesu, takže obežná perioda vo výške barycentra musí byť kratšia ako obežná perioda druhého telesa). Na rozdiel od libračných bodov v barycentre neexistuje rovnováha gravitačných síl oboch hlavných telies.

[Dugi]

Přiznám se, že mám v těchto teoretických úvahách slabiny, proto může být moje spekulace špatná, ale domníval jsem se, že v barycentru se vyrovnávají gravitační působení obou těles stejně jako v libračním centru.

[Jardax]

Přiznám se, že mám v těchto teoretických úvahách slabiny, proto může být moje spekulace špatná, ale domníval jsem se, že v barycentru se vyrovnávají gravitační působení obou těles stejně jako v libračním centru.

Samozrejme, je to teziste cele soustavy...
Pokud lezi ve volnem prostoru, da se do nej zaparkovat. Obezna draha neni podstatna, v miste kde se vyrovnavaji vsechny mistni gravitacni vlivy neni jaksi kolem ceho obihat...

[Alchymista]

1)Je přitažlivost k povrchu stejná (při vlivu Země) na přivrácené i odvrácené straně Měsíce? a pokud ne, jak patrný je třeba rozdíl.

Nie je - na odvrátenej strane Mesiaca je vyššia - gravitačné pôsobenie Mesiaca a Zeme sa sčítava, na privrátenej odčítava. Preto má tiež Mesiac posunuté ťažisko.

2)Počítá se například s tím i při misích na Měsíc?

Iste. Komplikuje to aj navigačné výpočty a stabilitu dráh okolo Mesiaca. Dráhy sú potom často volené tak, aby pericentrum a apocentrum ležalo nad stredom privrátenej resp. odvrátenej strany Mesiaca

3)Vyjdu-li například z efektu příliv-odliv, jenž je na Zemi dobře patrný i v lidském měřítku, je pak síla tohoto ač stabilního jevu v gravitaci Měsíce o dost silnější? Nebo třeba jen totožná?

v relatívnom merítku je efekt na Mesiaci silnejší, ale keďže Mesiac nerotuje, má efekt len "statickú povahu" - tvar Mesiaca určený z povrchových meraní gravitačného poľa by v smere privrátená - odvrátená strana vyšiel odlišný ako z optických pozorovaní.

4)U hmotnostně vyrovnanějšího systému Cháron-Pluto musí být efekt ještě patrnější, nebo ne?

ano, ale treba brať do úvahy aj absolútne a relatívne hodnoty gravitačných síl - dá sa to samozrejme spočítať

[Alchymista]

Přiznám se, že mám v těchto teoretických úvahách slabiny, proto může být moje spekulace špatná, ale domníval jsem se, že v barycentru se vyrovnávají gravitační působení obou těles stejně jako v libračním centru.

Samozrejme, je to teziste cele soustavy...
Pokud lezi ve volnem prostoru, da se do nej zaparkovat. Obezna draha neni podstatna, v miste kde se vyrovnavaji vsechny mistni gravitacni vlivy neni jaksi kolem ceho obihat...

Akou úvahou si prišiel na to, že v barycentre sa gravitačné sily vyrovnávajú?

[Dugi]

Jak říkám, jen svou vlastní úvahou. Nedovedu si tyhle fyzikálně založené věci představit do detailu a z toho asi vzniknul můj omyl.

[Alchymista]

Otázku som nesmeroval na Dugiho, ale na Jardaxa - zaujímalo by ma, kde sa v svojom retazci úvah dopustil chyby.

Ide o to, že ak uvažujeme "globálny pohľad", tak napríklad pri skúmaní pohybu Zeme a asteroidov okolo Slnka skutočne stačí vyšetrovať len pohyb barycentra systému Zem-Mesiac. Ale akonáhle sa uvažovaný asteroid priblíži na vzdialenosť "niekoľkonásobku" vzdialenosti Zem-Mesiac (alebo na vzdialenosť porovnateľnú so vzdialenosťou libračných bodov L1 a L2 systému Slnko-Zem, čo je asi jeden a pol miliona kilometrov), treba prejsť na "lokálny pohľad" a systém Zem-Mesiac už vyšetrovať ako skutočný systém dvoch telies a zahrnúť do výpočtov ich okamžité vzájomné pozície.

Samozrejme, takéto jednodušenie je možné len pre obmedzený rozsah požadovanej presnosti výpočtov a pri výpočtoch napríklad zákrytov hviezd planetkami sa na tom dá kruto pohorieť.

[Jardax]

Otázku som nesmeroval na Dugiho, ale na Jardaxa - zaujímalo by ma, kde sa v svojom retazci úvah dopustil chyby.

Ide o to, že ak uvažujeme "globálny pohľad", tak napríklad pri skúmaní pohybu Zeme a asteroidov okolo Slnka skutočne stačí vyšetrovať len pohyb barycentra systému Zem-Mesiac. Ale akonáhle sa uvažovaný asteroid priblíži na vzdialenosť "niekoľkonásobku" vzdialenosti Zem-Mesiac (alebo na vzdialenosť porovnateľnú so vzdialenosťou libračných bodov L1 a L2 systému Slnko-Zem, čo je asi jeden a pol miliona kilometrov), treba prejsť na "lokálny pohľad" a systém Zem-Mesiac už vyšetrovať ako skutočný systém dvoch telies a zahrnúť do výpočtov ich okamžité vzájomné pozície.

Samozrejme, takéto jednodušenie je možné len pre obmedzený rozsah požadovanej presnosti výpočtov a pri výpočtoch napríklad zákrytov hviezd planetkami sa na tom dá kruto pohorieť.

No jednoduchou - teziste je bod, kde se vyrovnavaji vsechny gravitacni sily a jsou nulove.
Barycentrum je teziste soustavy.
A krom toho jsem na tohle tema (prave v soustave Pluto-Charon) cetl kdysi nejaky clanek na tema umisteni vyzkumne laboratore.

[MartinH]

Já myslím, že by to fungovalo jako klasické librační centrum. Sonda by tedy zůstala v něm.

Presne tak, barycentrum je ekvivalentem libracniho bodu, stabilni umisteni...

Ne není ekvivalentem Libračního centra krom jediné výjimky, a to když jsou obě tělesa přesně stejně hmotná. Potom se bod L1 nachází v těžišti, ale pak to nebude stabilní bod. Jak se zvětšuje rozdíl hmotností těles, tak se L1 bod přibližuje k menšímu tělesu a těžiště k většímu. Můžeme počítat oběžnou dráhu třetího tělesa kolem těžiště jen když obíhá ve větší vzdálenosti (jinak skončí na orbitě jednoho nebo druhého tělesa).