forum.kosmonautix.cz

...ale asi to vyjde trochu levnějc než po každé cestě do Tesco pro lahváče koupit nové auto...

Peter píše:
Je to jako s autem, kazdym kilometrem klesa jeho cena a stoupa cena oprav!

Zrovna nedávno jsem viděl analýzy/statistiku z velkého množství dat a nejčastější opravy jsou obecně u zařízení chvíli po uvedení do provozu a potom až před koncem reálné živostnosti.

No jasně, říká se tomu vanová křivka poruch. ten začátek to jsou ty záběhové záležitosti, něco si sedne a musí se to dotáhnout doladit, pak to zase stoupá když ta věc jde do kytek.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vanov%C3%A1_k%C5%99ivka

Ale obávám se, že tady už se dávno tahle teorie nedá aplikovat. Bude to spíš takto
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fyzika_poruch

Elon na Twitteru poodhalil některé změny, kterými si Super Heavy a Starship během posledních týdnů prošly. Vypadá to, že SpaceX opouští uhlíkové kompozity (CF) a raketu a loď vytvoří pouze z kovu, který bude docela těžký, ale silnější než CF. První Starship pro suborbitální skoky je již ve výrobě a hardware pro Super Heavy se začne stavět na jaře příštího roku. (Zdroj) Fotky prvního exempláře Starship nám prý ukáže cca za 4 týdny.

Ketivab píše: Vypadá to, že SpaceX opouští uhlíkové kompozity (CF) a raketu a loď vytvoří pouze z kovu, který bude docela těžký, ale silnější než CF.

Silnější než CC a zároveň odolné vůči kryogenním podmínkám jsou vysokopevnostní zušlechtěné chromniklové oceli, v podstatě nerez oceli. Jednu takovou si v SpX nedávno vyvinuli pro turbočerpadlo Raptoru. Jsem zvědav, jak budou testovat únavovou životnost takové konstrukce, když hodlají obě části opakovaně používat 20-30 let.
To je výzva.

Naměří se velký množství vzorků, získaný data se nacpou do simulace, vše se ověří zrychleným únavovým cyklem celé věci nebo její části a analýza se eventuálně zkoriguje, aby nadále odpovídala. Jako u aut, letadel... Živím se tím.

Plus mínus vím jak se počítá a testuje únavová životnost leteckých konstrukcí, nicméně žádná z nich doposud nefungovala za podmínek, jako se má provozovat bfr/bfs - 9m samonosné nádrže se stovkami tun paliva, podchlazeného na "stovky" záporných stupňů, během startu brutální namáhání všeho druhu, pak vakuum, návrat a brzdění z hypersoniky na nulu spojené s ohřevem a to vše desítky až stovky cyklů za sebou... to na svařovanou ocelovou konstrukci budou vskutku náročné podmínky.
Takže jako vždy u SpX inovací: držím jim palce, fandím moc a čekám, jak se to vyvine.

Nějaká data do modelovani mají už z Falconu, respektive postupy jejich verifikace


Konstrukce bude vzhledem k materiálu Falconu velmi podobná

petrsida píše:Nějaká data do modelovani mají už z Falconu, respektive postupy jejich verifikace
Konstrukce bude vzhledem k materiálu Falconu velmi podobná

Hmm, Falcony jsou převážně z Al-Li slitin, průměr trupu 3,7m, trochu tepelného štítu na motorové sekci.
Bfr/bfs má být z vysokopevnostní oceli, průměr 9 metrů, TPS pro brzdění z 2.kosmické na >50% trupu.
Trošku rozdíly tam vidím...

... ale OK, je jasné, že z EDL Falconů mají taková data, jako žádný jiný výrobce raket.

Pospíšil píše:

petrsida píše:Nějaká data do modelovani mají už z Falconu, respektive postupy jejich verifikace
Konstrukce bude vzhledem k materiálu Falconu velmi podobná

Hmm, Falcony jsou převážně z Al-Li slitin, průměr trupu 3,7m, trochu tepelného štítu na motorové sekci.
Bfr/bfs má být z vysokopevnostní oceli, průměr 9 metrů, TPS pro brzdění z 2.kosmické na >50% trupu.
Trošku rozdíly tam vidím...

... ale OK, je jasné, že z EDL Falconů mají taková data, jako žádný jiný výrobce raket.

Jasně, ale myslel jsem spíš na postupy verifikace model, versus reálná data, tam je víceméně jedno, že BFR bude větší a z jiného materiálu, jde o to, jak ty modely nastavit