Super Heavy (BFR)
Re: Super Heavy (BFR)
Zní to komplikovaně.
- Amper
- Zkušený inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 2129
- Reputace: 214
- Bydliště: Plzeň
- Registrován: 20.7.2012 12:53
Re: Super Heavy (BFR)
Ohledne fungovani RTK - pouzit by slo.
Jedna se totiz o to ze GPS je hodne ovlivnovana stavem atmosfery a dalsich jevu. Pokud ma clovek pouze jednu jednotku tak musi data "prumerovat" ( = pokud se jednotka nehejbe tak vim ze po nejake dlouhe dobe bude jeji presna pozice prumerem nasbiranych pozic)
Krome tohodle funguji ruzne SBAS napr. evropsky EGNOS coz je sit fixnich zakladovych stanic ktere vysilaji opravna data tak ze i bezne GPS prijimace jsou to schopne prijmout a zapracovat. Toto zvysuje presnost (jedna ze stanic je v Kourou )
RTK funguje podobne jako EGNOS ale funguje mezi dvema prijimacema. Jeden je na miste startu, komunikuji spolecne datove a opravy ze stacionarni stanice se posilaji do mobilni. Je to trochu slozitejsi a da se to dohledat ale dulezite je ze se da opravdu dosahnout presnosti v radu centimetru a myslim ze naprosto dostatecne pro to aby stupen vedel kam seda.
A dost bych se divil kdyby SpaceX uz nepouzivala RTK GPSky u F9
Jedna se totiz o to ze GPS je hodne ovlivnovana stavem atmosfery a dalsich jevu. Pokud ma clovek pouze jednu jednotku tak musi data "prumerovat" ( = pokud se jednotka nehejbe tak vim ze po nejake dlouhe dobe bude jeji presna pozice prumerem nasbiranych pozic)
Krome tohodle funguji ruzne SBAS napr. evropsky EGNOS coz je sit fixnich zakladovych stanic ktere vysilaji opravna data tak ze i bezne GPS prijimace jsou to schopne prijmout a zapracovat. Toto zvysuje presnost (jedna ze stanic je v Kourou )
RTK funguje podobne jako EGNOS ale funguje mezi dvema prijimacema. Jeden je na miste startu, komunikuji spolecne datove a opravy ze stacionarni stanice se posilaji do mobilni. Je to trochu slozitejsi a da se to dohledat ale dulezite je ze se da opravdu dosahnout presnosti v radu centimetru a myslim ze naprosto dostatecne pro to aby stupen vedel kam seda.
A dost bych se divil kdyby SpaceX uz nepouzivala RTK GPSky u F9
Re: Super Heavy (BFR)
A nemohlo by pro konečné přiblížení na záchytnou rampu pomoci použití LiDARu ? U automobilů TESLA s tím mají velké zkušenosti.
Re: Super Heavy (BFR)
Nemaj.
“Lidar is a fool’s errand,” Elon Musk said. “Anyone relying on lidar is doomed. Doomed! [They are] expensive sensors that are unnecessary. It’s like having a whole bunch of expensive appendices. Like, one appendix is bad, well now you have a whole bunch of them, it’s ridiculous, you’ll see.”
“Lidar is a fool’s errand,” Elon Musk said. “Anyone relying on lidar is doomed. Doomed! [They are] expensive sensors that are unnecessary. It’s like having a whole bunch of expensive appendices. Like, one appendix is bad, well now you have a whole bunch of them, it’s ridiculous, you’ll see.”
Re: Super Heavy (BFR)
Pravda, v TESLE LiDAR není. Výrok E. Muska se týká automobilů, nemusí to platit i pro rakety. Pro tak přesné koncové navedení nějaké senzory s rychlou odezvou a vysokou přesností použít musí.
- Amper
- Zkušený inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 2129
- Reputace: 214
- Bydliště: Plzeň
- Registrován: 20.7.2012 12:53
Re: Super Heavy (BFR)
Lidar je pouzivany na Dragonech pro finalni navigaci u ISS.
Pokud si dobre vzpominam tak pri prvnim priletu s tim byl i nejaky drobny problem protoze na Kibu se neco blejskalo vic nez cekali.
Pokud si dobre vzpominam tak pri prvnim priletu s tim byl i nejaky drobny problem protoze na Kibu se neco blejskalo vic nez cekali.
Re: Super Heavy (BFR)
Já jen poopravím a doplním.Amper píše: ↑1.1.2021 20:45 Krome tohodle funguji ruzne SBAS napr. evropsky EGNOS coz je sit fixnich zakladovych stanic ktere vysilaji opravna data tak ze i bezne GPS prijimace jsou to schopne prijmout a zapracovat. Toto zvysuje presnost (jedna ze stanic je v Kourou )
RTK funguje podobne jako EGNOS ale funguje mezi dvema prijimacema. Jeden je na miste startu, komunikuji spolecne datove a opravy ze stacionarni stanice se posilaji do mobilni. Je to trochu slozitejsi a da se to dohledat ale dulezite je ze se da opravdu dosahnout presnosti v radu centimetru a myslim ze naprosto dostatecne pro to aby stupen vedel kam seda.
A dost bych se divil kdyby SpaceX uz nepouzivala RTK GPSky u F9
SBAS není síť základnových stanic. Jsou to doplňkové stacionární družice vysílající doplňkové korekční informace pro zájmovou oblast. Pro takto přesné měření je tato metoda stále nedostačující.
RTK funguje na principu přenosu korekcí v reálném čase. Základnová stanice na známých souřadnicích, která přijímá signál ze stejných satelitů jako rover (stanice u které zjišťujeme polohu), počítá rozdíl mezi známými a přijatými souradnicemi (korekce). Tyto korekce následně odesílá roveru, který je zahrne do výpočtu vlastní polohy. Tímto způsobem se dosahuje centimetrových přesností.
Způsob přenosu dat mezi základnou a roverem je samozřejmě potřeba zvolit vhodným způsobem.
Vzhledem k tomu, že základna i rover jsou blízko u sebe, lze při této metodě zanedbat vliv atmosféry. Na obě stanice působí stejné zkreslení.
A ještě k tomu jak bylo zmíněno výše, že geodet musel čekat desítky vteřin na inicializaci (dosažení požadované přesnosti). To je způsobeno latencí signálu a vzdáleností od základnové stanice. Vzhledem k tomu, že základna a rover by byli propojeny po celou dobu letu, tak by tento problém nenastal.
Také bych si celkem vsadil, že GNSS systémy využívají již nyní.
Re: Super Heavy (BFR)
Jaj keby to tak bolo takéto jednoduché aj v praxi. GNSS RTK používam takmer denne a teda za roky rokúce som nespozoroval žiadny rozdiel medzi pripojením na základňu 10 m od roveru a 25 km od roveru. Niekedy je to hneď, niekedy to proste nejde, aj keď všetko sa tvári že funguje správne. Za mňa je RTK GNSS extrémne nespoľahlivé riešenie na niečo tak doležité. Samotný výpočet polohy je dosť komplikovaný a stačí pár chybných vstupných údajov a celé sa to rozsype. Systém je veľmi náchylný na každé zakrytie antény, budú tam spaliny, multipath od rampy.. Nemyslím si, že budú používať tento systém ako primárny. Na hrubú navigáciu je to ok, ale na jemné dosadnutie do nejakých klieští? Tomu neverím.Navi píše: ↑1.1.2021 23:39
A ještě k tomu jak bylo zmíněno výše, že geodet musel čekat desítky vteřin na inicializaci (dosažení požadované přesnosti). To je způsobeno latencí signálu a vzdáleností od základnové stanice. Vzhledem k tomu, že základna a rover by byli propojeny po celou dobu letu, tak by tento problém nenastal.
Také bych si celkem vsadil, že GNSS systémy využívají již nyní.
Re: Super Heavy (BFR)
A propojení mezi základnou a roverem máš realizováno přes GSM, nebo rádiem? Obojí má svá pro a proti. Rádio u komerčních GNSS frčí na veřejných frekvencích a můžeš být rušen. GSM je pro užití na raketě nereálné.
Také záleží jestli využíváš vlastní základnu, nebo komerční síť referenčních stanic.
Z mé zkušenosti je nejspolehlivější rádio na vlastní referenčku (základnu).
Ale abychom se trochu vrátili k tématu. Také nepředpokládám, že RTK je nebo bude jediná metoda určení polohy přistávající rakety. Určitě to bude jedna z několika metod. Na přesné dosednutí to bude asi nějaký radar.
Ona asi žádná technologie není bez much. GNSS dokáže pěkně zamotat hlavu i vyšší sluneční aktivita. Se pak člověk diví proč to nefrčí.
Také záleží jestli využíváš vlastní základnu, nebo komerční síť referenčních stanic.
Z mé zkušenosti je nejspolehlivější rádio na vlastní referenčku (základnu).
Ale abychom se trochu vrátili k tématu. Také nepředpokládám, že RTK je nebo bude jediná metoda určení polohy přistávající rakety. Určitě to bude jedna z několika metod. Na přesné dosednutí to bude asi nějaký radar.
Ona asi žádná technologie není bez much. GNSS dokáže pěkně zamotat hlavu i vyšší sluneční aktivita. Se pak člověk diví proč to nefrčí.
Re: Super Heavy (BFR)
Tak nejak jsem to chtel vyoslit. GPS nebo DGPS (s referencnim bodem) je hodne citliva na "kosmicke pocasi". Systemy typu GNSS nepouzivame, protoze v nasich aplikacich je to hodne draha sranada, takze jsme na bezne GPS, ale zakaznikem pozadovana presnost na 1 metr je proste nedosazitelna 24/7. A o tom to cele je.
Prijde mi to jako v tom ftipu o tunelarich: Kdyz buh da, strefime se na milimetr, a kdyz neda, mame dva tunely...
"Když se podíváš na nebe, sníš o tom být mezi hvězdami. Když jsi mezi hvězdami a podíváš se dolů, sníš o tom být zpátky na Zemi."
Chris Sembroski
Chris Sembroski