forum.kosmonautix.cz

Samo píše:Zasa dalšia šialená príčina po Amos 6 ktorá sa pravdpodobne nikdy v histórii neobjavila.

Jj, zase posunuli poznání o kousek dopředu.

Ještě jsem neměl čas projít všechny zdroje a komentáře, takže mírně v tom tápu, co byla příčina exploze.
Je jasné, že prvotním problémem byla netěsnost, kdy se dostalo NTO do vedení tlakového helia.
Druhý problém byl konstrukční, že zpětná klapka nevydržela "náraz" několika cc NTO hnaných vysokou rychlostí a tlakem proudícího helia.
A třetím problémem je materiál té zpětní klapky - titan? Je to tak, že při rozlomení/destrukci zpětné klapky došlo ke kontaktu NTO s nezoxidovaným povrchem na lomu titanové součástky, což způsobilo její vznícení?

Přesně tak se mi to z dostupných informací zdá.

Ten titan mě taky hodně překvapil. Používá se bez problému už léta. Takže mi to přijde jako opravdu zajímavé zjištění.

Titan je prevít. V oxidačním prostředí za zvýšené teploty reaguje titan bez ochrany rychle i přímo s kyslíkem a i přímo s dusíkem!. Je to reaktivní prvek, který se musí za vyšších podmínek možné oxidace povrchově chránit. To byl hlavní důvod, proč se rozšířil později, přesto, že je velmi běžný i normálně přímo v půdě. Bod tání má jen mírně vyšší než železo, takže tepelně by to problém nebyl a mohli ho tak zpracovávat už ve starověku, ale když on za vyšší teploty reaguje taky přímo s uhlíkem, takže na něj např. postupy hutnictví železa (pouhá jednoduchá redukce uhlíkem, s přídavkem vápna, někdy křemíku apod.) nefunguje, protože "blbec" se vším chemicky za vyšším teplot zreaguje. A postup s převodem na plyn a ten následně redukovat hořčíkem v atomosféře argonu na kovový titan by ve starověku ani středověku nezvládli. Také proto je jeho výroba dražší, i když o něj ve sloučeninách zakopáváme na každěm kroku. Při zahřátí reaguje přímo i se silnými oxidovadly hlavně pod vyšším tlakem jako uvedená N sloučenina, navíc přímo reguje i se vznikajícím dusíkem za těchto extrémnějších podmínek.

Výhodou Titanu za extrémnějších podmínek je jeho pevnost vzhledem k hmotnosti, nikoliv chemická stálost. Tinan nenní platina, Iridium, zlato, které jsou líné se vůbec s něčím slučovat už v základu. Samozřejmě za běžných podmínek se na povrchu pasivuje jako hliník, zinek apod a tak běžně venku "nezrezne" jako železo. Dle Beketovovy řady kovů je titan méně ušlechtilý kov než zinek a hlíník je hned za ním. Samozřejmě všechny tyto 3 kovy jsou ještě méně ušlechtilé než železo. Tedy dle tohoto je tittan ušlechtilostí reaktivní nekdě mezi zinkem a hliníkem (přesně je mezi hliníkem a manganem). A hliník ani zinek nelze považovat za chemicky odolné za extríémnějších podmínek. Železo má tu smůlu, že železo běžné čistoty se na povrchu sice pokryje vrstvičkou oxidů železa, ale ta se díky svým vlastnostem od povrchu železa odloupne a pevně na jeho povrchu neulpí a nechrání ho.
Celkově je titan stálý za běžných podmínek (i vůči bežným kyselinám a louhům), ale pod vyšší teplotou/tlakem/silným oxidovadlem rychle chemicky reaguje skoro se vším, včetně křemíku, dusíku apod..

Neco z Wiki:

Wiki píše:Přes své vysoké zastoupení v zemské kůře byl čistý kovový titan po dlouhou dobu velmi vzácným a drahým materiálem. Důvodem je skutečnost, že běžné hutní metody, které se využívají k výrobě jiných kovů, jsou v případě titanu neúčinné díky ochotě titanu reagovat za zvýšené teploty s kyslíkem, vodíkem, uhlíkem a dusíkem.

V současné době se při průmyslové výrobě titanu používá především tzv. Krollův proces. Přitom se nejprve pyrolýzou ilmenitu nebo rutilu s uhlíkem a chlorem získává chlorid titaničitý TiCl4. Po přečištění se jeho páry redukují hořčíkem v inertní argonové atmosféře při teplotě kolem 800 °C.

TiCl4 + 2 Mg → Ti + 2 MgCl2
Titan vzniklý touto reakcí je tuhá, pórovitá látka, která se po odstranění chloridu hořečnatého a nezreagovaného hořčíku dále čistí.

Uprimne, prvni prumyslovou vyrobu titanu zvladl CCCP, tedy Sovetsky Svaz... Cely SR-71 (spionazni letoun USAF byl udelan z pasovaneho (zatajovaneho) titanu z CCCP.

To jen tak na okraj problemu!

SSSR měl díky zaměření hlavně na těžký průmysl a inovace i v hutnictví kovů a slitin. Viz i první slitiny do motorů s uzavřeným cyklem. To že ostatní věci tam stály více za prd se nevylučuje. Až do nástupu Chruščova a Brežněva jeli stále viceméně spíše jako válečná ekonomika, kde je jeden z hlavních bodů zpracování kovů a slitin.

Takto vypadá paluba GO Searcher ze záchranného vrtulníku v noci.

Video posledného testu padákov Crew Dragonu z malej výšky simulujúcej podmienky pad abort, test splnil všetky očakávania.

Peter píše:Uprimne, prvni prumyslovou vyrobu titanu zvladl CCCP, tedy Sovetsky Svaz... Cely SR-71 (spionazni letoun USAF byl udelan z pasovaneho (zatajovaneho) titanu z CCCP.

To jen tak na okraj problemu!

Pro SR-71 se nekupoval rusky titan ale pouze titanova ruda. Ke zpracovani na titanove slitiny dochazelo uz v USA. Je zajimave ze Sovetsky svaz zvladal stavet z titanu ponorky (pokud se nepletu tak jako jediny na svete) ale pro letadla nebyl dlouho schopen zvladnout vyrobu tenkych plechu bez prasklin. To je napr. duvod proc Mig-25 byl nakonec postaven z bezne oceli a nikoliv titanu i kdyz starsi A-12/SR-71 z titanu byl.