Astronomie vs. družicové megasítě

[milantos]

Ptal jsem se proto, protože se naše pozorování diametrálně rozcházejí. A nejen moje.
Protože "nejsou skoro vidět ani triedrem " a pozorováním s jasnotí 2,5 mag a jasnější , je rozdíl tak 3-4 mag , t.j v poměru jasností 1:25 až 1:40.
Jen moje otázka směřovala na to, jestli jsou už panely přeorientovány.

[Saturn1234]

Ptal jsem se proto, protože se naše pozorování diametrálně rozcházejí. A nejen moje.

Pozorovali ste ve stejný čas? Můžete se domluvit na nějaký termín pozorování. Můžete každý Starlinky vyfotit, abyste doložili, že se nic nezměnilo/změnilo. To bude zajímavější, než se tady pořád dohadovat o zdrojích.

[milantos]

No a k tomu bychom potřebovali právě vědět, jestli se něco s orientací dělalo. Protože jak to svítí před tím, celkem
spolehlivě víme- máme to změřeno

[Saturn1234]

V tom to právě je. Snímky pak můžete vyhodnotit a zjistit jestli to má menší jas. Když by to bylo méně jasné, asi tu orientaci s.p. změnili.

[milantos]

Bohužel, rada dobrá, ale neproveditelná. Rozdíl ve všech parametrech, které ovlivňují konečnou jasnost je velký, tudíž i jasnost během přeletu velmi kolísá. Těžko lze dosáhnout , aby se shodovaly všechny vlivy. Teprve potom by se dalo porovnávat. Takže provádět x měření na satelitech, pokud nevím, jestli už jsou změněny, nějak nestojí za námahu. A to, že v podstatě je jasnost stále velká, máme napozorováno. Takže, až budu mít jistotu, že jde o satelit s upravenou geometrií průletu, dovedu si na něj počíhat v oblasti ,kde by měl mít maximální jasnost a to vyhodnotit. A to u několika satelitů . Tuhle hodnotu už můžeme porovnat s maximálními jasnostmi před úpravou. A ta změna nebude velká -vychází mi maximálně na 0,8 mag. Takže pro pozorovatele, který vidí satelit na dráze prolétat a přirozeně mění jasnost podle polohy , to nebude skoro patrné. Nemá žádné porovnání a při té jasnosti mu nezmizí.

[Saturn1234]

To máte pravdu.

[AlesH]

Po několika zatažených večerech se dnes vyjasnilo, takže jsem se dostal opět k pozorování přeletů Starlinků. A rovnou musím říci, že jejich "vláček" jsem bez problémů viděl očima (bez triedru) a svítil "jako hrom". Už od výšky cca 30° nad obzorem mi jasnost těchto Starlinků připadala větší, než měl dnes např. Arcturus nebo Vega, takže snad až kolem Mag 0, přestože podle Heavens Above měla být očekávaná jasnost kolem Mag 3 (tedy mnohem slabší a ve městě dost těžko prostýma očima pozorovatelná). Šlo o devět Starlinků s čísly mezi 1146 až 1194, a přeletem dnes (5.5.2020) kolem 21:30 až 21:40 SELČ. Tyto Starlinky jsou ze startu z 29.1.2020 a jsou stále na "vyčkávací" dráze ve výši cca 380 km, kde zřejmě čekají na vhodné stočení roviny dráhy.

Každopádně musím odvolat svůj předchozí dojem, že Starlinky jsou už od konce dubna 2020 slaběji vidět. Dnes byly vidět "až až". Při mých předchozích pozorováních (před pár týdny) to sice vypadalo mnohem slaběji, ale asi to byla jen náhoda (daná podmínkami pozorování). Souhlasím s názorem, že pokud nevíme, které Starlinky byly případně "překonfigurovány" (změnily nastavenou polohu solárních panelů a těla družice v prostoru), tak nelze určit, čím je pozorovaná jasnost způsobena. Dnes jsem se jasně přesvědčil, že existují Starlinky, jejichž jasnost rozhodně nepoklesla a jsou pořád mimořádně dobře pozorovatelné.

Omlouvám se tedy za svoje předchozí příliš "optimistické" prohlášení. Budu dál pokračovat v pozorování (rád se na ty vláčky" dívám, protože to považuji za velmi zajímavé a zvláštní) a se svými závěry počkám mnohem delší dobu (alespoň pár dalších měsíců).

[milantos]

Díky za seriozní pozorování a zhodnocení současné jasnosti pozorovaných Starlinků. Myslím, že není třeba být k sobě tak kritický na minulé pozorování. Vždyť my nevíme vůbec nic o tom, jak se chovají nebo mají chovat satelity na téhle dráze, nevíme nic o sklonech ani orientaci vůči Zemi ani Slunci . Pak se může lehce stát, že je satelit ( i skupina) natočen zrovna k pozorovateli skoro neviditelně, zrovna tak, jako v jinak nepřízniv poloze směrem ke Slunci , kdy většinou bývá slabší , dojde při nepatrné změně orientace k záblesku až do záporných magnitud. A zrovna tak může satelit při stoupání z přízemního zákalu se při tečné dráze dostat hned do polostínu a zůstat slabý. Určitě pozorujte dál , je to jediná možnost, jak se něco dozvědět o tom, co nás čeká. Přiznám se , že zrovna Starlinky nejsou mým koníčkem , bohužel se jimy musím i zabývat, protože není jedno focení, abych jich tam několik vždy nepochytal.

[milantos]

Fundovaný a seriózní pohled na tyhle megasítě očima astronoma: rozhovor Veselovský vs. Suchan
https://video.aktualne.cz/dvtv/lidi-str ... f6b220ee8/

[modelar]

Fundovaný a seriózní pohled na tyhle megasítě očima astronoma: rozhovor Veselovský vs. Suchan

Zaujímavý rozhovor, díki za odkaz.

Zaznela v ňom ale jedna vec, ktorú som zatiaľ nezachytil. A to, že pokiaľ by sa aj podarilo stmaviť satelity do takej miery, že by odrazené svetlo už pre astronomické pozorovania bolo prakticky bezvýznamné, tak stále by problém predstavovalo samotné telo satelitu, ktoré by zatienilo objekty, ktoré pozorujeme (p. Suchan spomenul napr. hviezdy).

Ako veľký problém je toto pre "bežné" astronomické pozorovania? Je mi jasné, že ak sa pozoruje jedna konkrétna hviezda (za účelom spektroskopie, hľadanie exoplanét atď.) a počas pozorovania priamo cez ňu preletí satelit, tak to dané pozorovanie nejak negatívne ovplyvní (možno aj úplne znehodnotí?).

Avšak bol by toto problém napríklad pre hľadanie blízkozemských asteroidov alebo pozorovanie väčších skupín objektov a nie len napr. jednej konkrétnej hviezdy? Navyše ak by bola pozorovaná nejaká anomália/odchýlka tak by bolo jednoduché overiť či to nespôsobil iba prelietajúci satelit (poznáme efemeridy), čo sa predpokladám deje už aj teraz. Subjektívne mi to príde, že samotné telo satelitu Starlink je až príliš malé aby malo nejaký zásadný vplyv na takéto pozorovanie.

Ak to tu už bolo riešené, tak sa ospravedlňujem, ale príliš podrobne toto vlákno nesledujem, keďže sa tu už dlho opakujú stale dookola rovnaké argumenty a názory.