ptpc píše: ↑18.11.2020 12:00
Ešte teda doplňujúca otázka - predpokladá sa rovnaká porozita u oboch telies?
To zase nebude jednoduchá odpověď
. Nevím, jestli se ptáš na to, zda se předpokládá stejná forma porozity (makro/mikro), nebo stejná hodnota porozity (v %). Ale je to vlastně jedno. Jen tak si to bezdůvodně předpokládat obvykle není důvod.
Předpoklad je nějakým výchozím bodem pro další simulace/výpočty, jejichž výsledek se pak porovnává s pozorováním, a na základě toho se dá říct, zda byl daný předpoklad správně, nebo ne.
V dnešní době neumíme dělat simulace (formálně se dají spustit, ale jejich výsledků bychom se nedočkali, protože by byly extrémně výpočetně náročné),
v nichž by se počítalo s různým velikostním rozdělením velikostí a tvarů balvanů, z nichž jsou tato tělesa tvořena ( což je věc, která určuje vnitřní porozitu). Když se počítá, jak se může rubble-pile zformovat do takového tvaru, používají se velmi zjednodušené simulace, které počítají např. se stavebními bloky, které jsou všechny stejného tvaru a velikostí (existují i o něco pokročilejší simulace, ale trvají fakt dlouho).
Na základě těchto simulací dokážeme říct tak maximálně: ano, rubble-pile a rotace bude tím důvodem, proč mají ta tělesa tak zvláštní tvar. Ale dělat nějaké předpoklady na makro/mikro porozitu stavebních bloků, to je věc, kterou zatím neumíme v simulacích zahrnout, takže ani není důvod ty předpoklady dělat.
Jediné, co teď známe, je tepelná setrvačnost povrchů obou těles, která je pro obě tělesa zhruba stejně nízká. Předpokládá se, že ji způsobuje mikroporozita balvanů/kamenů, které tvoří povrch, a tudíž i tento údaj pro povrch obou těles bude asi stejný. Vychází to na 50% mikroporozitu.