forum.kosmonautix.cz

našiel som zatiaľ len toto:
https://iforum.cuni.cz/IFORUM-14247.html
https://iforum.cuni.cz/IFORUM-14247-version1.pdf

Ale je to o ČVUT UK a ešte na ľade.
V to článku, ktorý mám zafixovaný, to bolo už z jarného obdobia - boli tam fotky modročerveného? nafukovacieho kajaku s improvizovaným vylepšením (lepiaca páska v množstve nemeranom) na spôsob katamaránu. Ako sa mi do toho namotalo to Brno - netuším.
A potom máte veriť očutému svedkovi čohokoľvek.

... byl to ten článek "vlevo dole"?

našlo mi ešte toto - https://www.tecnicall.cz/res/pdf/tecnicall/2013_2.pdf str. 27 - ale nie je to to, čo som čítal, tam bolo fotiek i textu viac.

to Pospíšil - asi tak

ešte jedna krátka správa o expedícii - https://www.fel.cvut.cz/cz/aktuality/2013/meteorit.html

Dnes probíhá den asteroidů, při kterém se sdílejí nové návrhy pro budoucí záchrany planety před blízkozemními asteroidy.

Tento den můžete sledovat například na níže zmíněné adrese.

https://www.esa.int/ESA_Multimedia/ESA_Web_TV

Tom Ruen: " Nakreslil jsem 3leté dráhy pro 8 větších asteroidů (8) Ceres, Pallas, Juno, Vesta, Hygiea, Euphrosyne, Davida, Herculina
a 12 transneptunických objektů: (12) Eris, Haumea, Makemake, Gonggong, Quaoar, Sedna, Orcus, 2002 MS4, Salacia, 2002 AW197, 2003 AZ84, 2013 FY27

Včera jsem měl v prázdném sále na FEL ČVUT přednášku vysílanou online:
Bennu a Ryugu – světy z doby kamenné.
Nebylo to úplně o kosmounautice, spíš o zajímavostech, které sondy OSIRIS-REx a Hayabusa 2 zjistily.

Záznam můžete shlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=hZgK061TDyo

Sajri píše: ↑13.11.2020 13:41 Včera jsem měl v prázdném sále na FEL ČVUT přednášku vysílanou online:
Bennu a Ryugu – světy z doby kamenné.
Nebylo to úplně o kosmounautice, spíš o zajímavostech, které sondy OSIRIS-REx a Hayabusa 2 zjistily.

Díky za odkaz aj za prednášku!

Mal by som dve otázky:
-Prekvapil ma údaj, že hustota oboch planétok je takmer identická. Keďže majú aj podobný tvar, dá sa z toho usudzovať že majú aj rovnakú vnútornú štruktúru?
-Čo sa týka tej tepelnej zotrvačnosti, predsa len nebola správna odpoveď A?

K první otázce:
otázka je co máš na mysli pojmem "vnitřní struktura". O obou planetkách se soudí (na základě mnoha indicií, jedním z nich je tvar), že jsou to "rubble piles" - hromady balvanů držené pohromadě gravitací. Jak velké ty balvany jsou, resp. jaké je jejich velikostní rozdělení, o tom hustota nic neříká.
Známe-li hustotu pevného materiálu, z nějž jsou planetky tvořeny (což lze předpokládat, že je hustota uhlíkatých chondritů, co známe ze země, ale ten předpoklad taky nemusí být správný...), pak jediné, co nám říká průměrná hustota celé planetky, je jaká je její porozita ( = jaký je poměr pevného materiálu vůči dutinám). Ale jaké podoby ta porozita je, tj. jestli jsou to velké mezery mezi jinak pevnými balvany, nebo malé dutinky přímo v balvanech samotných (tzv. mikroporozita), to se z hustoty samotné nedozvíme.

K druhé otázce:
to je tak, když se člověk snaží zjednodušit jednou větou věc, která je na vysvětlení trochu složitější. Už nevím, co jsem v té přednášce ohledně tepelné setrvačnosti řekl . Když to teda vysvětlím trochu méně zjednodušeně: tepelná setrvačnost říká, jak rychle je materiál schopen dodávané teplo transportovat dál (do podloží). Je-li tepelná setrvačnost nízká (teplo dopadající na povrch se transportuje dál jen velmi neochotně, což je případ porézních materiálů), pak v důsledku dopadajícího tepla povrchová teplota velmi rychle narůstá.

(Něco obdobného vyjadřuje i teplená vodivost materiálu, ale tepelná setrvačnost je funkcí nejen tepelné vodivosti, ale i dalších věcí).

Díky za odpoveď.

Ešte teda doplňujúca otázka - predpokladá sa rovnaká porozita u oboch telies?