forum.kosmonautix.cz

Ty raketoplány mi budou chybět. Jsem zvědav, zda nastane "zlatá éra" kosmonautiky, jak říkají ve videu.

Zde je k dispozici podrobná animace včetně 3D prohlížení "NASA Lunar OUTPOST".
Každá součást této základny je podbrobně popsaná...je to jakási budoucí vize, jak by to mohlo vypadat za pár desítek let
http://www.nasa.gov/externalflash/Lunar ... index.html

Moc hezké. Ještě to tak vidět v reálu.
Musím se přiznat, že především ATHLETE na mě před pár lety, kdy jsem ho viděl poprvé, udělal mimořádný dojem!

První pilotovaný let lodi Orion / MPCV, označený jako EM-2 (Exploration Mission 2) má přijít v roce 2021. NASA nyní zveřejnila několik drobných detailů. Posádka bude čtyřčlenná a na oběžné dráze okolo Měsíce stráví 4 dny.

Zdroj informací: Kosmo.cz příspěvek uživatele Agamemnon

A je tu další PR video, které nám ukazuje, na co bychom se měli v budoucnu od NASA těšit.

Hezky v kostce všechno ukázáno v daném videu....i časově sladěno od nejjednoduší mise až po poslední Marsovskou čím víc takových videí tím lépe.

Tomáš Přibyl se na svém blogu zmínil i o využití SLS pro bezpilotní průzkum Slunenčí soustavy.

To, že NASA zvažuje využití superrakety SLS i pro bezpilotní mise v rámci průzkumu sluneční soustavy, je veřejným tajemstvím už nějaký pátek (sám jsem to v několika článcích zmínil). Nyní upřesnila, o jaké výpravy by mělo jít: bezpilotní průlet kolem Plutova měsíce Charon, odběr vzorků a návrat do pozemských laboratoří z Jupiterova měsíce Europa a Saturnova Titanu, průlet spojený se získáním vzorků v horních vrstvách atmosféry nebo podobný průlet skrze výtrysky Saturnova měsíce Enceladus (oba spojené s dopravou materiálu na Zemi). Bez znalosti detailů si troufám tvrdit, že některé z těchto misí lze realizovat i bez SLS (průlet u Charonu nebo průlet horními vrstvami atmosféry Jupiteru) – a naopak mi v plánech chybí jiná logická a dříve uvažovaná mise, a to odběr vzorků hornin z Marsu.

To je hodně zajímavé. Docela jsem zvědavý, jestli se toho dožiju.

Ty bys mohl mít docela šanci

Z budovy VAB mizí velké plošiny, které obklopovaly raketoplán během montáže. Každá z těchto plošin má vlastní přívod elektřiny, vody, stlačených plynů a dalších médií.Ze všeho nejdřív je potřeba tato vedení odpojit. Pak přichází nejtěžší část - Dostat plošiny na zem. Ono se to zdá jednoduché, ale musíme vycházet z toho, že jsme ve VAB, jejíž mimořádné rozměry vše komplikují a také trochu zkreslují.
Faktem je, že každá plošina svou velikostí odpovídá velikosti přibližně třípatrového domu a váží něco kolem 150 tun. Takový náklad musí jeřáby opatrně spustit až dolů na zem. Pak je plošina vytažena ven, kde na ni čeká rozebrání na menší díly, které se dají snadno odvézt mimo areál. Pár fotek z demontáže:







Hala VAB prochází úpravami hlavně kvůli modernizaci - na některé její systémy se nesáhlo od dob lunárního programu Apollo. Právě demontované rampy byly vyrobeny speciálně pro potřeby raketoplánů a nyní už nejsou potřeba. V budoucnu se zde místo mich objeví nové plošiny, které umožní skládání více typů raket - od soukromých až po SLS.