forum.kosmonautix.cz

Pár detailů vystaveného kusu

na elonx.cz vyšel článek s názvem: SpaceX chce koncem roku vyrábět jednu Starship týdně, rychlost vývoje je neuvěřitelná:
https://www.elonx.cz/spacex-chce-koncem ... veritelna/

K tomu dobře pasuje ten tvůj podpis. Dělají stejnou věc znovu a znovu a doufají v jiné, lepší výsledky Je to šílené a bude zajímavé se ohlédnout, co se jim podařilo.

Tak určitě, mnoha lidem se tento přístup může zdát šílený, vyrábět technologické vzorky raket pod širým nebem a teprve pak kolem nich stavět továrnu, navíc ze stanů... jenže on tento netradiční přístup skutečně může SpX dovést k cíli rychleji a levněji, než tradiční metody vývoje.

Vidím v tom tak trochu analogii k metodám práce v německých vs. japonských automotive firmách. Pracoval jsem u obou, takže mohu srovnávat z vlastní zkušenosti.
Němce většinou známe a chápeme jak a proč něco dělají a proč postupují tak a tak. Jsou nám mentálně blíž, máme téměř společnou historii po mnoho staletí, obýváme stovky generací stejný geopolitický prostor, rozumíme jim jak myslí a pracují (pečlivá příprava, worst case scenarios, puntičkářský přístup, snaha o systematičnost a dokonalost).
Japonec postupuje jinak, pro nás středoevropany trochu nelogicky. Nepřipravuje si vše k dokonalosti, než se do něčeho pustí. Jde zkrátka hned do toho. Hlavně aby se něco fyzicky dělo, vyrobilo. Není pro něj špatně, když se to nepovede nebo nefunguje hned na první druhý pokus, hlavní je aktivita a získávání zkušeností děláním. Rychle iterují. Cílem není dokonalost, ale postupné a rychle dosažení toho, co vyžyduje zákazník, ani o chlup navíc. Žádný přehnaný luxus, ani nesmrtelná životnost, nebo robustnost navíc. To by bylo plýtvání.
Přitom Němci i Japonci jsou na své automobilky hrdí a vidí je jako nejlepší na světě a to včetně přístupu k řešení problémů a metodám práce, které používají.

Vývoj v režii SpX více připomíná ten japonský přístup. Co nejrychlejší vývojové cykly, na začátku zcela provizorní podmínky, mnoho fyzických vzorků jen pro potřebu hledání optimálních metod výroby nebo konstrukce. V čem se ale od Japonců liší, to je cílový stav. SpX se nezastaví jako Japonci na stupni vývoje, který odpovídá zákaznickému požadavku. SpX je samo svým zákazníkem/zadavatelem. Iterují/zdokonalují svůj produkt při každé příležitosti i během sériového provozu stále dál, dokud není z jejich pohledu maximálně odladěn k vysoké spolehlivosti, bezpečnosti, výkonu a přitom nízké ceně.

Tradiční aerokosmické firmy (ULA, Boeing, Arianespace, atd.) postupují spíše tím nemeckým “pořádným” způsobem, který sice nevypadá tak divoce, ale na druhou stranu je pomalejší a dražší. Ve výsledku je méně konkurenceschopný. Je ale podporován politiky, protože z historických důvodů dává kvalifikovanou práci obrovskému množství voličů a “drží” lokální průmysl dlouhodobě na vyšší úrovni.

MaG píše:K tomu dobře pasuje ten tvůj podpis. Dělají stejnou věc znovu a znovu a doufají v jiné, lepší výsledky Je to šílené a bude zajímavé se ohlédnout, co se jim podařilo.

Vtip je v tom, že nedělají stále stejnou věc, ale upravují ji podle chyb

Dělat pořád to samé by bylo čiré bláznovství

Vyvoj ve SpaceX probiha zpusobem ktery je naprosto bezny ve vetsine softwarovych firem (jsou vyjimky molochoiniho typu ale to sem nebudeme tahat).

Je zajimave sledovat ale vnimani verejnosti - to ze sw firma udela neco co pak zahodi je naprosto bezne. Ruzne technologicke testy atd.... je bezny postup, predelavani uz hotoveho jen proto aby to bylo lepsi, pouzitelnejsi, rychlejsi atd... jsou znamky dobreho vyvoje. Stejne tak kombinace rychle iterace s planovanym pristupem. Coz je presne ten okamzik kdy se lame chleba.

Dam priklad - SpX si veci promysli teoreticky a pak jdou do fyzickeho vyvoje kde rychle iteruji. Staci se podivat kolik ruznych verzi BFR/ITS/SS bylo predstaveno. Na konci se pro neco rozholi a to resi a zkousi. Je to stejne jako kdyz si softwarova firma poradne rozmysli architekturu systemu/databaze atd... a pak v ramci rychle iterace dodela "zbytek". S tim ze vzdy je moznost neco zahodit komplet (napr. kompozitni nadrze)

Mam zkusenost jen se sw a musim rict ze je to pristup ktery vede nejrychleji k nejkvalitnejsimu vysledku. Rychla iterace nad solidnim zakladem s pravem neco zahodit je klic. Je to spravna kombinace agilniho a rigidniho pristupu. Zazil jsem tymy ktere jeli ciste rigidne a vsechno jim trvalo roky (ULA) ale i tymy ktere jeli tak agilne ze se do toho zamotali, schazel jim solidni zaklad atd... (ARCA )

A nez nekdo namitne ze se to neda porovnavat - bavim se o tymech s velikosti 100 lidi a dobou vyvoje produktu 3+ roky kdy jdou naklady do desitek milionu dolaru. Coz je sice mene nez kolik do toho nacpe Musk ale zase tak malo to taky neni.

Ano, ale jsou věci, jako je právě momentálně svařování tlakové nádoby, s kterou se perou už 1,5 roku a postupně se blíží k tomu, jak to dělají zavedené firmy už dlouho. ( a tím nemám na mysli nějaké raketové firmy ale obecně průmysl). Zkoušet iteracemi sváření ručně na hromadě písku a za větru a deště asi moc smysl nedávalo ,( i když se zde někdo rozplýval nad tím, jak to je inovativní a že to jde i netradičně .)

Jasně, mohli si rovnou koupit robotické svářečky a postavit klimatizovanou halu. To už ale dělají všichni ti zavedení. SpX jde jinou cestou, cestou inovací od základů. Je pravda, že tato cesta je klikatá, často se slepými uličkami a většími riziky, ale k cíli dovede taky. Srovnejme to například s vývojem a stavbou SLS ... radši nemluvit.

Tyto "ošklivé" a na první pohled "amatérské" metody vývoje SpX například vyústili v to, že dokáží stavět a provozovat nosiče za poloviční až třetinovou cenu než jejich konkurence.

No, jenže zatím pokračují tak, že si postupně tu technologii nakupují a nakonec to budou dělat podobně/ stejně jako se to dělá i v jiných oborech. Zatím v té inovaci výroby tlakové nádoby na nic inovativního nepřišli - nebo snad ano ?

milantos píše: Zatím v té inovaci výroby tlakové nádoby na nic inovativního nepřišli - nebo snad ano ?

To zatím nemůžeme vědět - díváme se na vývoj superheavy kosmické lodě a nosiče v přímém přenosu.

Výsledkem například může být, že budou ty nádrže stavět velmi podobným způsobem jako zavedený průmysl, ale 3x levněji. Pěkný je příklad jedné speciální součástky, myslím že to byl ventil k TWC Merinu, kde zavedený aerokosmický dodavatel za to chtěl 25k USD a EM řekl svému týmu: tady máte 5k USD a vyviňte ten ventil inhaus. Vyvinuli, vyrobili a lítá jim to na raketách za cenu <5k USD.