35 let od startu mise Viking 1
Napsal: 20.8.2010 16:45
20.8.1975 – start mise Viking 1
Dnes si připomínáme 35. Výročí startu jedné z nejvýznamnějších misí, které se týkaly průzkumu Marsu. 20.8.1975 ve 21:22 UTC startovala z kosmodromu Eastern Test Range raketa Titan IIIE/Centaur. Na své palubě nesla sondu Viking 1, která se nesmazatelně zapsala do průzkumu rudé planety.
Mars zajímal vědce už dlouho, z oběžné dráhy ho zkoumaly sondy Mariner 4 a 9, ale stále chyběla data z povrchu. Sovětské sondy Mars 1 a 2 uspěly jen částečně. Na planetě sice přistály, ovšem po několika sekundách se navždy odmlčely. NASA pro vycítila šanci a připravila proto program Viking. První z těchto průzkumníků odstartoval 20.8.1975. Po 10 měsících letu se sonda dostala až k Marsu, 7. června 1976 přišla korekce dráhy a pět dní před přistáním modulu začala sonda snímkovat planetu. Právě tyto snímky (celkem jich orbitální část pořídila 51 539) později posloužily k vytvoření prvních podrobných geologických map planety. 14.června 1976 zažehla sonda na 38 minut své korekční motory a jemně tak upravila svou dráhu. Pozemní středisko zatím vyhodnocovalo první fotografie a zjistilo, že původně vytipované místo přistání je příliš nebezpečné. Sonda proto musela svou dráhu upravit ještě několikrát. Až 20.7.1976 se od mateřské sondy oddělil přistávací modul, který měkce přistál do oblasti Chryse Planitia v 11:53:06 UT.
Landeru stačilo jen několik minut na planetě a hned se pustil do práce. Na Zemi z něj začaly přicházet fotografie a další data z měření.
Měsíc po přistání odborníci s pomocí robotické ruky odebrali vzorky hornin a učinili jejich rozbor. Pomocí mechanické ruky byly měsíc po přistání odebrány první vzorky horniny a byla provedena i jejich analýza. Vinking hledal i stopy po životě, ale jeho výsledky stále rozdělují vědeckou obec na dva tábory. Podle některých se život odhalit podařilo, podle jiných zase nejsou výsledky přesvědčivé, nebo mohly být způsobeny kontaminací ze Země. Celkem dokázal lander pracovat úctyhodných 2245 solů (marsovských dní). Jeho „život“ skončil 13.listopadu 1982, kdy mu řídící středisko poslalo špatný příkaz. Od té doby se tunová sonda odmlčela.
Orbitální část pokračovala ve snímkování planety i po oddělení landeru a právě z její dílny pochází jedny z nejznámějších fotek Marsu.
Olympus Mons – s výškou minimálně 24 kilometrů největší hora Sluneční soustavy
koryto Ma'adim Vallis v okolí kráteru Gusev, které vyhloubila tekoucí voda
Program Viking pokračoval i dál. Viking 2 startoval jen o 14 dní později 9. Září 1975 a na Marsu pracoval 1281 solů. Celkově může NASA program Viking hodnotit jako velmi úspěšný. Viking 1 se stal první dlouhodobě pracující sondou na Marsu, navíc prozradil mnoho o složení marsovských hornin a fotky získané orbitální částí posoužily k vytovření prvních podrobných map této planety.
Dnes si připomínáme 35. Výročí startu jedné z nejvýznamnějších misí, které se týkaly průzkumu Marsu. 20.8.1975 ve 21:22 UTC startovala z kosmodromu Eastern Test Range raketa Titan IIIE/Centaur. Na své palubě nesla sondu Viking 1, která se nesmazatelně zapsala do průzkumu rudé planety.
Mars zajímal vědce už dlouho, z oběžné dráhy ho zkoumaly sondy Mariner 4 a 9, ale stále chyběla data z povrchu. Sovětské sondy Mars 1 a 2 uspěly jen částečně. Na planetě sice přistály, ovšem po několika sekundách se navždy odmlčely. NASA pro vycítila šanci a připravila proto program Viking. První z těchto průzkumníků odstartoval 20.8.1975. Po 10 měsících letu se sonda dostala až k Marsu, 7. června 1976 přišla korekce dráhy a pět dní před přistáním modulu začala sonda snímkovat planetu. Právě tyto snímky (celkem jich orbitální část pořídila 51 539) později posloužily k vytvoření prvních podrobných geologických map planety. 14.června 1976 zažehla sonda na 38 minut své korekční motory a jemně tak upravila svou dráhu. Pozemní středisko zatím vyhodnocovalo první fotografie a zjistilo, že původně vytipované místo přistání je příliš nebezpečné. Sonda proto musela svou dráhu upravit ještě několikrát. Až 20.7.1976 se od mateřské sondy oddělil přistávací modul, který měkce přistál do oblasti Chryse Planitia v 11:53:06 UT.
Landeru stačilo jen několik minut na planetě a hned se pustil do práce. Na Zemi z něj začaly přicházet fotografie a další data z měření.
Měsíc po přistání odborníci s pomocí robotické ruky odebrali vzorky hornin a učinili jejich rozbor. Pomocí mechanické ruky byly měsíc po přistání odebrány první vzorky horniny a byla provedena i jejich analýza. Vinking hledal i stopy po životě, ale jeho výsledky stále rozdělují vědeckou obec na dva tábory. Podle některých se život odhalit podařilo, podle jiných zase nejsou výsledky přesvědčivé, nebo mohly být způsobeny kontaminací ze Země. Celkem dokázal lander pracovat úctyhodných 2245 solů (marsovských dní). Jeho „život“ skončil 13.listopadu 1982, kdy mu řídící středisko poslalo špatný příkaz. Od té doby se tunová sonda odmlčela.
Orbitální část pokračovala ve snímkování planety i po oddělení landeru a právě z její dílny pochází jedny z nejznámějších fotek Marsu.
Olympus Mons – s výškou minimálně 24 kilometrů největší hora Sluneční soustavy
koryto Ma'adim Vallis v okolí kráteru Gusev, které vyhloubila tekoucí voda
Program Viking pokračoval i dál. Viking 2 startoval jen o 14 dní později 9. Září 1975 a na Marsu pracoval 1281 solů. Celkově může NASA program Viking hodnotit jako velmi úspěšný. Viking 1 se stal první dlouhodobě pracující sondou na Marsu, navíc prozradil mnoho o složení marsovských hornin a fotky získané orbitální částí posoužily k vytovření prvních podrobných map této planety.