forum.kosmonautix.cz

Neil deGrasse Tyson nedávno hovořil přesně o tomto tématu na svém kanále:

Trabis píše: ↑17.6.2021 0:37 1) kde, asi v jaké hloubce bychom cítili na Zemi největší gravitaci (doufám, že tíhové zrychlení je správný fyz. název), vím kolik je to na povrchu, ale je někde největší?

Jelikož hustota materiálu uvnitř naší planety není všude stejná a s hloubkou pod povrchem se liší, neklesá tíhové zrychlení přímo a lineárně k nule, ale mělo by být největší přibližně v hloubce ~2900 km, na rozhraní vnitřního pláště a vnějšího jádra.




Průběh změny tíhového zrychlení v případě Země ukazuje tento graf (modrá křivka).



https://en.m.wikipedia.org/wiki/Gravity_of_Earth#Depth

Panove diky, ale muzete nekdo z fundovanych odpovedet na otazky 1-4. tak abychom tomu fsici rozumneli ???

Pospíšil píše: ↑17.6.2021 19:29
....tíhové zrychlení.... by mělo být největší přibližně v hloubce ~2900 km,...

Díky, tušil jsem, že to bude z těchto důvodů někde pod povrchem, ale že až takto hluboko bych si netipl. A omlouvám, že jsem si to sám nezvládl najít na wiki , ale snad to i pro jiné může být zajímavá informace.

Peter píše: ↑17.6.2021 20:01 Panove diky, ale muzete nekdo z fundovanych odpovedet na otazky 1-4. tak abychom tomu fsici rozumneli ???

Čemu konkrétně v podaných vysvětleních nerozumíš?
Pro mnoho lidí (aspoň doufám) jsou ta vysvětlení srozumitelná a je těžké to napsat jinak, když netušíme, v čem to není pro druhé srozumitelné.
Když nás navedeš ke konkrétním pasážím, které ti nejsou jasné, můžeme je (snad) popsat trochu jiným způsobem, aby šly lépe pochopit.
Neboj se, rádi pomůžeme, pokud budeme vědět s čím.

MarekDruhy píše: ↑3.6.2021 11:33 Jak by se chovala atomovka odpálená ve vesmíru? Mohly by škodlivé látky proletět atmosférou a ohrozit planetu?

Prenikavé žiarenie ani z veľmi silných výbuchov (100+Mt) vo vesmíre prakticky nemá šancu preniknúť atmosferou až k zemskému povrchu. Polovrstva vzduchu s normálnym tlakom je pre gamažiarenie veľká - podľa energie žiarenia až viac ako 100m pre energiu >1MeV (36m pre 100keV, 44m pre 200keV, 62m pre 500keV...), a polovrstva vzduchu sa bude s klesajúcim tlakom a hustotou vzduchu zväčšovať, ale pár desiatok polovrstiev (75-80???) sa v minimálne 100km stlpci atmosféry nazbiera - to znamená "milionnásobné zoslabenie".
Druhý dôvod - veľká vzdialenosť k zemskému povrchu. Aj silný tok žiarenia výbuchu (výbuch žiari viacmenej izotropne) sa rozloží na obrovskú plochu povrchu gule s polomerom minimálne 100km, takže tok na jednotku plochy je nízky.
Tlaková vlna jadrového výbuchu takmer nemá z čoho vzniknúť - prostredie okolo nálože je riedke (prakticky vakuum) a hmotnosť samotnej nálože je takmer mizivá proti množstvu materiálu/vzduchu, ktorý sa normálne ohrieva v "ohnivej guli" pri výbuchu pri povrchu Zeme (1-20 ton proti státisícom až milionom ton).

Proč má F-1 daleko větší trysku než Raptor? Tlak ve spalovací komoře F-1 je 70 barů a v Raptoru 300 barů. Jak to, že plyn o větším talku v menší trysce expanduje na stejný tlak jako plyn o menším tlaku ve větší trysce?

Žeby prietočné množstvá?

Vyjadri hmotnostný prietok prierezom trysky u oboch motorov a merný hmotnostný tok jednotkou plochy výstupného prierezu trysky.

Treba si položiť (a následne rozpitvať) otázku, čo sa vlastne od trysky očakáva, čo má tryska za úlohu.

Školometsky: tryska je zariadenie na zvyšovanie kinetickej energie tekutiny na účet jej potenciálnej energie - tlaku a vnútornej energie (obvykle tepelnej).

Tryska začína zužujúcim sa kanálom PRED kritickým prierezom a končí výstupným prierezom. V kritickom priereze dosahujú produkty horenia "presne" rýchlosť zvuku v daných podmienkach tlaku a teploty - je tam aj rázová vlna, ktorá vlastne kritický prierez "uzatvára", "upcháva". V rozširujúcej sa časti trysky je prúd urýchľovaný na účet tlaku a teploty - a na konci trysky vo výstupnom priereze by mal mať prúd práve tlak okolia a "nejakú" rýchlosť.

Používáte někdo nějaký program tady odsud?
https://software.nasa.gov/