forum.kosmonautix.cz

Zkusím to vzít postupně.

Saturn1: Bylo to proto, že se od začátku počítalo s tím, že po Saturnu 1 přijde Saturn 5. Čili všechno se stavělo tak, aby to vyhovovalo "pětce". Ono by bylo moc drahé postavit speciální mobilní odpalovací plošinu jenom pro "jedničku". Ta by se potom mohla vyhodit. Proto se rozhodli pro tuhle na první pohled neobvyklou možnost, kdy použili zařízení určené pro Saturn V a doplnili k němu "stoličku". Bylo to totiž levnější než kdyby měli stavět dvě plošiny, nebo tu menší potom "upgradovat".

Stav beztíže: Ano jeho princip jsi pochopil dobře - v podstatě se dá říct, že na oběžné dráze těleso pořád padá - jakoby za obzor. Ale díky své rychlosti nikdy nedopadne (pokud ignorujeme tření o zbytky atmosféry a další vlivy).

Mercury: Zažít ho mohli z jednoduchého důvodu. Zkusím dát příklad - když vezmeš do ruky míček a vyhodíš ho nahoru, tak bude stoupat, zpomalovat, najednou se zastaví a pak bude se zvyšující se rychlostí zase padat dolů. Někde v okamžiku, kdy bude míček u vrcholu své trajektorie bude ve stavu beztíže - jen nakrátko se v něm vyrovná gravitace se silou, která ho nese nahoru. Nebo ještě jiný příklad - znáš takovou tu pouťovou atrakci, ve které si sedneš do ocelové koule, která je upnutá na lanech a pak tě vystřelí nahoru? Tak i na téhle žaludek obracející šílenosti můžeš zažít stav beztíže. Rozhodně tedy neplatí, že pro stav beztíže je potřeba první kosmická rychlost.

Proč letadlo neshoří: Je to zase úplně stejný důvod, jaký jsem popisoval v minulém odstavci - protože ani zdaleka neletí tak rychle. Jeho rychlost je jen pár set kilometrů za hodinu, tedy jako při běžném letu mezi letišti. Klíč je v tom, že letí po speciální dráze, která umožňuje krátkodobě simulovat stav beztíže. Jsou to opravdu jen krátké úseky, které jsou následovány stavy přetížení. Ostatně moc hezky to ukazuje tahle infografika:



Komunikace během suborbitálních letů byla možná, protože kabina neměla takovou rychlost, jako když by se vracel z oběžné dráhy. Tím pádem se atmosféra tolik nerozpálila.

P.S. příspěvek můžeš editovat do 30 minut o jeho odeslání.

Ad1) Saturn 1(B) je vlastně skoro SaturnV, jen bez prvního stupně, takže všechno ostatní je stejné (tím myslím napojení podpůrných systémů). Proto bylo po letech Apollo k Měsíci jednoduší nahradit "první stupeň" touto konstrukcí.
Ad2) Je to jen "řízený volný pád" letadla po hyperbole, kde na tebe v trupu letadla působí "stav beztíže", přitom vlastně s tím letadlem padáš, ale protože nepociťuješ proud okolního vzduchu, tak si myslíš, že jsi ve stavu beztíže. A neshoří proto, že letí klasickou rychlostí letadla, takže třeba 800km/h, což je proti 27000 někde jinde

Jenom trochu poopravím, Saturn IB měl svůj vlastní první stupeň, na něm byl jako druhý S-IVB ze Saturnu V (na Saturnu V použitý jako třetí)

Saturn Ib se tak od Saturnu V lišil tím, že byly vynechané 1 a 2 stupeň a místo nich byl použit původní první stupeň ze Saturnu I, ten zase vznikl seřazením několika stupňu rakety Redstone vedle sebe

Ahojte dnes by som mal skôr "špekulačnú" otázku. V prípade že sa konečne dočkáme cesty na Mars, ako bude prebiehať komunikácia? Pokiaľ viem tak na mars to trvá svetlu cca 3 minúty a toľko zrejme bude trvať aj kým sa z tamať niekto ozve rádiovím vlnám. Ako teda bude prebiehať komunikácia? Bude to že "Volám zem".... trápne 3 minútove ticho.... "Tu Zem čo chcete?" alebo ako to bude vyriešené. Bude to trošku divné asi keď my v TV budeme sledovať ako astronaut ide po rebríku dole a oni v reále už budú dávno behať po Marse

Je to přesně jak popisuješ. Tohle je limit daný fyzikálními zákony, který prostě nejde obejít. Jen ta délka komunikace trvá déle. Pokud se nepletu tak je to sedm minut pro jednosměrnou cestu, přičemž samozřejmě záleží na vzájemné poloze obou planet. Jinak samozřejmě těch 7 minut trvá jednosměrná cesta signálu. Takhle by tedy vypadala časová komunikace:

13:00 - vysílání z Marsu - Haló, tady Mars, volám Zemi
13:07 - Země zachycuje zprávu a odpovídá - Haló tady Země, co byste potřebovali?
13:14 - Mars zachycuje zprávu ze Země (a zřejmě odpovídá - ale odpověď dostane až za dalších 14 minut - nebo víc, podle polohy planet)
Dá se očekávat, že komunikace nebude fungovat formou běžného rozhovoru, ale že to bude podobné zasílání pokynů vozítkům. Čili že posádka ráno dostane instrukce na další den a večer jen pošle zpátky naměřená data. Ale na to je zatím dost času.

I když vloni přistávalo Curiosity, tak jsme už věděli, že je na povrchu (ať už dobře nebo špatně), ale teprve jsme dostávali informace o tom, že teprve vstoupilo do atmosféry.

Ono se to lisi, kde se relativne k nam Mars zrovna nachazi.
Kdyz pristavala Curiosity, delala latence sidnalu skoro 15 minut.

Dnes by ma zaujimalo ako je to s plánmi k letom na vzdialenejšie planéty. Ešte pred 3 rokmi sa hovorilo že projekt Constellation má dostať ľudí naspäť na mesiac a možno aj na mars ale nič z toho sa neudialo. Nedávno sa hovorilo o súkromníkoch že by chceli lietať na mesiac a rusi vraj chcú ísť na Mars. Ako to teda je? Už sa nevyznám v množstve oficiálnych oznámeni a špekulácii. Plánaje sa v blízkej budúcnosti niekde ísť, alebo plánuje sa vôbec oblet planét (okrem Orionu v 2017 okolo mesiaca)?

Tohle je hodně těžká otázka. Oficiálně o Měsíc usilují jen Číňané. Ti by na něm chtěli přistát ve druhé polovině příštího desetiletí. Čili mezi lety 2025 a 2030. Ostatní agentury jsou spíše zdrženlivé. Američané by rádi kolem roku 2030 vyslali pilotovanou loď k asteroidu. Mars by (teoreticky) mohl přijít na řadu někdy kolem roku 2040, ale to jsou jen spekulace.
Rusové sice prohlašují, že by o Měsíc měli zájem, ale zatím je to všechno jen ve fázi úvah. Abych to shrnul - žádná agentura (dokonce ani Čína) nemá momentálně pevně daný plán - poletíme tehdy a tehdy s tou a tou technikou, budeme tam tak a tak dlouho. Jsou to všechno jen spekulace.
U soukromníků čelíme druhému extrému - jsou si až příliš jistí. Máme tu projekty jako je Mars One, který je podle mého názoru časově nesplnitelný a jejichž jediným úkolem je dělat reklamu organizátorům. Tyto soukromé firmy mohou vyhlásit - za deset let dostaneme klidi na Mars. Ale jsou to jen silácké řeči bez reálného podkladu. Z kategorie smysluplnějších jsou plány firmy SpaceX, která by ráda zajistila let lidské posádky na Mars. Ostatně její zakladatel, Leon Musk se netají tím, že by na Marsu rád strávil důchod. Ale i u SpaceX nemáme žádný hmatatelný program, žádnou časovou osu, které bychom se mohli držet.
Jinak na našem fóru se všem těmto plánům věnujeme. Pokud tedy budeš číst aktuální příspěvky, jistě ti nic neuteče.

elon musk (a spacex) hlavne nemajú peniaze na to, aby mohli letieť na mars
podobne ako v podstate všetci ostatní... v súčasnosti nikto nemá peniaze na to, aby sám mohol letieť na mars

Inspiration Mars by sa teoreticky zorganizovať mohla Bolo by to celkom zaujímavé...