Obecné otázky o kosmonautice

Název mluví za vše
Odpovědět
milantos
Vesmírný badatel
Vesmírný badatel
Příspěvky: 579
Reputace: 195
Registrován: 27.10.2018 15:01
Re: Obecné otázky o kosmonautice

Příspěvek od milantos »

DrHorak píše: 26.9.2020 10:40 Kde hlavně létají družice kolem Země? A jak je to s kosmickým smetím?

Kombinace výšky a sklonu dráhy v současnosti létajících satelitů.
Ta základní informace přeci ale je , že se jedná pouze o satelity na heliosynchronní dráze
Uživatelský avatar
DrHorak
Zkušený vesmírný badatel
Zkušený vesmírný badatel
Příspěvky: 749
Reputace: 13
Bydliště: Praha
Registrován: 9.11.2017 18:28
Re: Obecné otázky o kosmonautice

Příspěvek od DrHorak »

milantos píše: 26.9.2020 13:59
DrHorak píše: 26.9.2020 10:40 Kde hlavně létají družice kolem Země? A jak je to s kosmickým smetím?

Kombinace výšky a sklonu dráhy v současnosti létajících satelitů.
Ta základní informace přeci ale je , že se jedná pouze o satelity na heliosynchronní dráze
Díky za upozornění, měl jsem za to, že je to zřejmé, ale upravil jsem text.

Pro doplnění přidávám od stejného autora oblast mezi 46 deg - 54 deg:


a mezi 14 deg a 20 deg:
"Skafandry se vezměte sebou. Možná je budete potřebovat." - Kapitán Nemo v románu J.M.Trosky - Zápas s nebem
milantos
Vesmírný badatel
Vesmírný badatel
Příspěvky: 579
Reputace: 195
Registrován: 27.10.2018 15:01
Re: Obecné otázky o kosmonautice

Příspěvek od milantos »

Lze alespoň nějak kvantifikovat, jaké množství satelitů která značka představuje ?
Uživatelský avatar
Saturn1234
Inženýr kosmonautiky
Inženýr kosmonautiky
Příspěvky: 1374
Reputace: 765
Bydliště: Praha
Registrován: 13.4.2020 11:19
Kontaktovat uživatele:
Re: Obecné otázky o kosmonautice

Příspěvek od Saturn1234 »


?
lift off we have a lift off
Uživatelský avatar
Amper
Zkušený inženýr kosmonautiky
Zkušený inženýr kosmonautiky
Příspěvky: 2129
Reputace: 214
Bydliště: Plzeň
Registrován: 20.7.2012 12:53
Re: Obecné otázky o kosmonautice

Příspěvek od Amper »

zajimavy, SRBcko ze Shuttle na KPL :-D
Uživatelský avatar
Saturn1234
Inženýr kosmonautiky
Inženýr kosmonautiky
Příspěvky: 1374
Reputace: 765
Bydliště: Praha
Registrován: 13.4.2020 11:19
Kontaktovat uživatele:
Re: Obecné otázky o kosmonautice

Příspěvek od Saturn1234 »

Jaký je rozdíl mezi mikrogravitací a stavem beztíže?
lift off we have a lift off
Uživatelský avatar
Wopat
Kosmonaut
Kosmonaut
Příspěvky: 4729
Reputace: 642
Bydliště: Sluneční soustava
Registrován: 8.8.2012 19:37
Re: Obecné otázky o kosmonautice

Příspěvek od Wopat »

Na to ti nejlíp odpoví Michal Václavík, který za zaměňování těchto dvou pojmů bije lidi ROFL Samozřejmě vtip. Musel jsem, neber si to osobně, Michale ;) Jsme rádi, že nás neustále vzděláváš.

Stav beztíže je takový stav, ve kterém na těleso nepůsobí tíha. Nejdřív obecně. Stav beztíže vzniká například při volném pádu, pokud si odmyslíme odpor vzduchu. Na Zemi to tedy dokážeme simulovat pouze přibližně. Příkladem může být třeba pád člověka v kabině výtahu. Tam ale na kabinu působí odpor vzduchu, takže je to ještě pořád špatný příklad. Lepším příkladem je let letadla po parabole kdy je odpor vzduchu kompenzován tahem motorů. Taková simulace už je použitelná například pro jednoduché experimenty nebo pro nácviky pohybu a pracovních činností kosmonautů. Nebo se to ještě simuluje v tzv. pádových věžích, což jsou několik metrů vysoké tubusy, v nichž je částečně odčerpán vzduch. Ty se používají k experimentům, u nichž stačí krátkodobé působení takovéhoto nedokonalého stavu beztíže. Mnohem lepších výsledků samozřejmě dosáhneme na oběžné dráze, kde jsme jednak ve vakuu, a hlavně je náš volný pád nekonečný.

A teď ta mikrogravitace. Ideálního stavu beztíže nelze dosáhnout, jelikož i na těleso na oběžné dráze kdekoliv ve vesmíru působí rušivé vlivy (výstřednost oběžné dráhy způsobující neustálé zrychlení a zpomalování tělesa, tlak slunečního větru nebo slunečních fotonů, odpor exosféry Země nebo rozptýlených částic v meziplanetárním prostoru, atd.). Kvůli těmto faktorům jsou samozřejmě některé oběžné dráhy lepší než jiné. Tak jako tak nás ale vždy bude něco rušit a dokonalého stavu beztíže 0 g nikdy nedosáhneme. Vždy naměříme několik mikro-g (0,000001 g). Odtud pojem mikrogravitace.

A proto bychom raději měli používat pojem mikrogravitace, abychom byli přesní. Avšak pojem "stav beztíže" je pro laika okamžitě srozumitelný, takže dle mého názoru v závislosti na kontextu netřeba každé použití pojmu stav beztíže lynčovat.

A teď se do mě může Michal pustit :)
The difficult we do immediately. The impossible takes a little longer.
Sajri
Zkušený vesmírný průzkumník
Zkušený vesmírný průzkumník
Příspěvky: 381
Reputace: 569
Bydliště: Ondřejov
Registrován: 21.3.2017 14:40
Re: Obecné otázky o kosmonautice

Příspěvek od Sajri »

Wopat píše: 19.10.2020 17:28 výstřednost oběžné dráhy způsobující neustálé zrychlení a zpomalování tělesa
Výstřednost dráhy na kvalitu beztíže vliv nemá. Pohyb po kružnici, po elipse, po parabole, po hyperbole, po přímce přímo do středu nebo od středu (a pokud gravitační pole nebude radiální, pak i po jakékoliv jiné křivce, která z odchylek gravitačního pole plyne) to vše jsou příklady volného pádu, čili pohybu způsobeného pouze kombinací setrvačnost+gravitace, a bez dalších vlivů v nich bude stav beztíže ideální.
Uživatelský avatar
Wopat
Kosmonaut
Kosmonaut
Příspěvky: 4729
Reputace: 642
Bydliště: Sluneční soustava
Registrován: 8.8.2012 19:37
Re: Obecné otázky o kosmonautice

Příspěvek od Wopat »

Tak přecijen jsem v něčem chyboval :) Máš pravdu, je to logické. Díky moc za opravu a omlouvám se za své bludy.
The difficult we do immediately. The impossible takes a little longer.
Uživatelský avatar
Vaclavik
VIP uživatel
VIP uživatel
Příspěvky: 3256
Reputace: 4009
Registrován: 9.1.2013 16:26
Kontaktovat uživatele:
Re: Obecné otázky o kosmonautice

Příspěvek od Vaclavik »

Wopat píše: 19.10.2020 17:28A teď se do mě může Michal pustit :)
Popis je v podstatě OK, hrubou nepřesnost již opravil Sajri. Zjednodušování a záměna pojmů je celkem OK v případě kosmického letu, případně pádové věže. Paradoxně v pádové věži, např. jako je ZARM, se dosahuje menšího zbytkového (parazitního) zrychlení, než třeba na ISS. Oproti ISS je ale pádová věž vždy výrazně limitována časem, po který je možné tento stav navodit. Z toho plyne důležitost kosmických letů. U parabolických letů letadlem je používání pojmu "stav beztíže" již dost na hraně, neboť tam je zbytkové zrychlení 10^(-2) g v případě předmětu, který není v kontaktu se stěnou letounu 10^(-3) g. A to je jak je vidět celkem daleko od onoho ideálního stavu, i kdyby ideálním stavem bylo 10^(-6) g.

Odpovědět

Zpět na „Volná diskuse“