Obecné otázky o kosmonautice
- DrHorak
- Zkušený vesmírný badatel
- Příspěvky: 749
- Reputace: 13
- Bydliště: Praha
- Registrován: 9.11.2017 18:28
Re: Obecné otázky o kosmonautice
Díky za upozornění, měl jsem za to, že je to zřejmé, ale upravil jsem text.
Pro doplnění přidávám od stejného autora oblast mezi 46 deg - 54 deg:
a mezi 14 deg a 20 deg:
"Skafandry se vezměte sebou. Možná je budete potřebovat." - Kapitán Nemo v románu J.M.Trosky - Zápas s nebem
Re: Obecné otázky o kosmonautice
Lze alespoň nějak kvantifikovat, jaké množství satelitů která značka představuje ?
- Saturn1234
- Inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 1377
- Reputace: 771
- Bydliště: Praha
- Registrován: 13.4.2020 11:19
- Kontaktovat uživatele:
- Amper
- Zkušený inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 2129
- Reputace: 214
- Bydliště: Plzeň
- Registrován: 20.7.2012 12:53
Re: Obecné otázky o kosmonautice
zajimavy, SRBcko ze Shuttle na KPL
- Saturn1234
- Inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 1377
- Reputace: 771
- Bydliště: Praha
- Registrován: 13.4.2020 11:19
- Kontaktovat uživatele:
Re: Obecné otázky o kosmonautice
Jaký je rozdíl mezi mikrogravitací a stavem beztíže?
lift off we have a lift off
- Wopat
- Kosmonaut
- Příspěvky: 4729
- Reputace: 643
- Bydliště: Sluneční soustava
- Registrován: 8.8.2012 19:37
Re: Obecné otázky o kosmonautice
Na to ti nejlíp odpoví Michal Václavík, který za zaměňování těchto dvou pojmů bije lidi Samozřejmě vtip. Musel jsem, neber si to osobně, Michale Jsme rádi, že nás neustále vzděláváš.
Stav beztíže je takový stav, ve kterém na těleso nepůsobí tíha. Nejdřív obecně. Stav beztíže vzniká například při volném pádu, pokud si odmyslíme odpor vzduchu. Na Zemi to tedy dokážeme simulovat pouze přibližně. Příkladem může být třeba pád člověka v kabině výtahu. Tam ale na kabinu působí odpor vzduchu, takže je to ještě pořád špatný příklad. Lepším příkladem je let letadla po parabole kdy je odpor vzduchu kompenzován tahem motorů. Taková simulace už je použitelná například pro jednoduché experimenty nebo pro nácviky pohybu a pracovních činností kosmonautů. Nebo se to ještě simuluje v tzv. pádových věžích, což jsou několik metrů vysoké tubusy, v nichž je částečně odčerpán vzduch. Ty se používají k experimentům, u nichž stačí krátkodobé působení takovéhoto nedokonalého stavu beztíže. Mnohem lepších výsledků samozřejmě dosáhneme na oběžné dráze, kde jsme jednak ve vakuu, a hlavně je náš volný pád nekonečný.
A teď ta mikrogravitace. Ideálního stavu beztíže nelze dosáhnout, jelikož i na těleso na oběžné dráze kdekoliv ve vesmíru působí rušivé vlivy (výstřednost oběžné dráhy způsobující neustálé zrychlení a zpomalování tělesa, tlak slunečního větru nebo slunečních fotonů, odpor exosféry Země nebo rozptýlených částic v meziplanetárním prostoru, atd.). Kvůli těmto faktorům jsou samozřejmě některé oběžné dráhy lepší než jiné. Tak jako tak nás ale vždy bude něco rušit a dokonalého stavu beztíže 0 g nikdy nedosáhneme. Vždy naměříme několik mikro-g (0,000001 g). Odtud pojem mikrogravitace.
A proto bychom raději měli používat pojem mikrogravitace, abychom byli přesní. Avšak pojem "stav beztíže" je pro laika okamžitě srozumitelný, takže dle mého názoru v závislosti na kontextu netřeba každé použití pojmu stav beztíže lynčovat.
A teď se do mě může Michal pustit
Stav beztíže je takový stav, ve kterém na těleso nepůsobí tíha. Nejdřív obecně. Stav beztíže vzniká například při volném pádu, pokud si odmyslíme odpor vzduchu. Na Zemi to tedy dokážeme simulovat pouze přibližně. Příkladem může být třeba pád člověka v kabině výtahu. Tam ale na kabinu působí odpor vzduchu, takže je to ještě pořád špatný příklad. Lepším příkladem je let letadla po parabole kdy je odpor vzduchu kompenzován tahem motorů. Taková simulace už je použitelná například pro jednoduché experimenty nebo pro nácviky pohybu a pracovních činností kosmonautů. Nebo se to ještě simuluje v tzv. pádových věžích, což jsou několik metrů vysoké tubusy, v nichž je částečně odčerpán vzduch. Ty se používají k experimentům, u nichž stačí krátkodobé působení takovéhoto nedokonalého stavu beztíže. Mnohem lepších výsledků samozřejmě dosáhneme na oběžné dráze, kde jsme jednak ve vakuu, a hlavně je náš volný pád nekonečný.
A teď ta mikrogravitace. Ideálního stavu beztíže nelze dosáhnout, jelikož i na těleso na oběžné dráze kdekoliv ve vesmíru působí rušivé vlivy (výstřednost oběžné dráhy způsobující neustálé zrychlení a zpomalování tělesa, tlak slunečního větru nebo slunečních fotonů, odpor exosféry Země nebo rozptýlených částic v meziplanetárním prostoru, atd.). Kvůli těmto faktorům jsou samozřejmě některé oběžné dráhy lepší než jiné. Tak jako tak nás ale vždy bude něco rušit a dokonalého stavu beztíže 0 g nikdy nedosáhneme. Vždy naměříme několik mikro-g (0,000001 g). Odtud pojem mikrogravitace.
A proto bychom raději měli používat pojem mikrogravitace, abychom byli přesní. Avšak pojem "stav beztíže" je pro laika okamžitě srozumitelný, takže dle mého názoru v závislosti na kontextu netřeba každé použití pojmu stav beztíže lynčovat.
A teď se do mě může Michal pustit
The difficult we do immediately. The impossible takes a little longer.
-
- Zkušený vesmírný průzkumník
- Příspěvky: 381
- Reputace: 569
- Bydliště: Ondřejov
- Registrován: 21.3.2017 14:40
Re: Obecné otázky o kosmonautice
Výstřednost dráhy na kvalitu beztíže vliv nemá. Pohyb po kružnici, po elipse, po parabole, po hyperbole, po přímce přímo do středu nebo od středu (a pokud gravitační pole nebude radiální, pak i po jakékoliv jiné křivce, která z odchylek gravitačního pole plyne) to vše jsou příklady volného pádu, čili pohybu způsobeného pouze kombinací setrvačnost+gravitace, a bez dalších vlivů v nich bude stav beztíže ideální.
- Wopat
- Kosmonaut
- Příspěvky: 4729
- Reputace: 643
- Bydliště: Sluneční soustava
- Registrován: 8.8.2012 19:37
Re: Obecné otázky o kosmonautice
Tak přecijen jsem v něčem chyboval Máš pravdu, je to logické. Díky moc za opravu a omlouvám se za své bludy.
The difficult we do immediately. The impossible takes a little longer.
- Vaclavik
- VIP uživatel
- Příspěvky: 3285
- Reputace: 4049
- Registrován: 9.1.2013 16:26
- Kontaktovat uživatele:
Re: Obecné otázky o kosmonautice
Popis je v podstatě OK, hrubou nepřesnost již opravil Sajri. Zjednodušování a záměna pojmů je celkem OK v případě kosmického letu, případně pádové věže. Paradoxně v pádové věži, např. jako je ZARM, se dosahuje menšího zbytkového (parazitního) zrychlení, než třeba na ISS. Oproti ISS je ale pádová věž vždy výrazně limitována časem, po který je možné tento stav navodit. Z toho plyne důležitost kosmických letů. U parabolických letů letadlem je používání pojmu "stav beztíže" již dost na hraně, neboť tam je zbytkové zrychlení 10^(-2) g v případě předmětu, který není v kontaktu se stěnou letounu 10^(-3) g. A to je jak je vidět celkem daleko od onoho ideálního stavu, i kdyby ideálním stavem bylo 10^(-6) g.