Základna na Měsíci

[Hawk]

Jen jestli se narazi na moji uvahu, tak palivo pro landery by se vyrabelo z vody primo na Mesici, jak jsem v predchozim prispevku psal:
"Jestli jsou na Mesici velke zasoby vody, tak se vyplati co nejdrive se venovat automatickemu ziskavani samotne vody a priprave paliva, treba pro landery."

Dopravovat palivo ze Zeme pro nejake pravidelne zasobovani z Mesice na Gateway nedava energeticky smysl.

Strilim od boku, ale tipuju ze samotna automaticka tezba vody na Mesici je vetsi orisek nez vlastni automaticka vyroba paliva. V dalsim kroku by asi nasledovaly automaticke farmy. Z tohoto pohledu je to cele idealni trenazer pro osidlovani Marsu.

[Saturn1234]

Podle mě je osídlení Měsíce právě kvůli zásobování ještě důležitější neš osídlení Marsu.

[Hawk]

Pokud bude cesta na Mars trvat pul roku, tak ze zacatku vzniknout vetsi zakladny na Mesici.
Pro Mars mluvi vyssi gravitace, atraktivnejsi prostredi a v dlouhodobejsi perspektive moznost castecna terraformace.

Nejsem si jisty jaky ma Mesic mezinarodni status. Pokud USA postavi zakladnu blizko velkeho naleziste ledu, zda si muze "vykolikovat" okoli a toto uzemi vcetne naleziste bude uznano jako americke teritorium. Mesic muze byt takovym kosmickym Perskym zalivem, akorat ropu nahradi voda.

[Pospíšil]

Je to jako s rybolovem v mezinárodních vodách. Žádný stát si nemůže přivlastnit žádnou část oceánu (kromě svých pobřežních vod), ale může v nich lovit ryby, pokud to není v rosporu s nějakou regulací, platnou pro všechny.

Podobně podle Space Treaty žádný stát, organizace, firma nebo jednotlivec nemůže vlastnit nic v kosmu, ale není zakázáno využívat zdroje čehokoli na kosmických tělesech. Kdokoli může na Měsíci kdekoli přistát, může tam těžit co chce, ale nemůže žádné území zabrat pro sebe, blokovat ho, nebo s ním obchodovat.

[Samo]

Teraz nová dohoda Artemis accords ale upravuje že okolie akejkoľvek základne tuším môže mať ochrannú zónu kde by iný bez spoločnej dohody nemali ťažiť aby neohrozili chod základne. Neviem aké je znenie môžem sa mýliť tak ma opravte potom, teraz som to narýchlo nevedel dohľadať.

[Alchymista]

1) Kto podpísal "dohodu Artemis accords" a na akej štátnej úrovni?

2) definície čo je to základňa, veľkosť ochranného pásma, ect.

3) mechanizmy vynútenia?

[JHošek]

Teraz nová dohoda Artemis accords... Neviem aké je znenie...

Plné znění:
https://www.nasa.gov/specials/artemis-a ... ct2020.pdf

Kto podpísal "dohodu Artemis accords" a na akej štátnej úrovni?

viz konec odkazovaného PDF

mechanizmy vynútenia?

Artemis Accords jsou dvoustranné dohody, které byly podepsány mimo normální kanály mezinárodního kosmického práva, jako je Výbor OSN pro mírové využití vesmíru, a nejsou tedy závaznými nástroji mezinárodního práva. Jsou ale navázány na stávající normy kosmického práva tím, že v jejich textu jsou odkazy na stávající Kosmickou smlouvu. Na jejich základě tak může být zavedena praxe v chování ratifikujících států. Podpis dohod tedy představuje významný politický pokus o kodifikaci klíčových principů kosmického práva a jejich aplikaci na program Artemis. Čímž samozřejmě není vyloučeno, že pokud se dohody setkají s diplomatickým odporem Ruska a Číny, mohou vyvolat konflikt na tradičních fórech OSN.

[Pospíšil]

Jinými slovy, dokud se k tomu nepřipojí všechny kosmické velmoci, je to nevymahatelné.

[Hawk]

Kazda dohoda je platna dokud jsou ji ochotny respektovat vsechny zucastnene strany.
Jak donutit velmoc respektovat pripadnou dohodu, ktera ji prestala vyhovovat je uz vec na jinou diskusi.

[Alchymista]

Takže Austrália, Kanada, Taliansko, Japonsko, Luxembursko, Zjednotené arabské emiráty, Británia a USA. A za nich zväčša kozmické agentúry.
za porovnanie stojí "Zmluva o Mesiaci" z roku 1979 (tzv. Moon Treaty)

Čo sa týka vymáhateľnosti - zmluva sa vzťahuje len na signatárov.