Par dotazu

Název mluví za vše
Odpovědět
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 26959
Reputace: 2729
Bydliště: Jihlava
Registrován: 23.10.2009 15:36
Re: Par dotazu

Příspěvek od Dugi »

Blázen nejsi, ale je to skutečně trochu vzdálená úvaha. :)
Jestli lidstvo bude mít jednou možnost dopravit na oběžnou dráhu Marsu techniku schopnou změnit oběžnou dráhu měsíce, bude moudřejší poslat Phobos na vyšší (nekolizní) oběžnou dráhu, než jej nechat dopadnout na Mars.
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Junge
Aktivní nováček
Aktivní nováček
Příspěvky: 16
Reputace: 0
Registrován: 9.1.2012 14:35
Re: Par dotazu

Příspěvek od Junge »

Ale v súvise s teraformáciov sa dosť často objavuje názor že kolízia by mala svoje výhody. Ja osobne tomu sice nerozumím ale napríklad zvýšenie váhy Marsu a aspoň dočasné zahuste atmosféry by výhodami boli určite alebo nie?
POdľa mňa sa tým treba zaoberať pred budovaním infraštruktúry na Marse.
Ad astra per aspera.
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 26959
Reputace: 2729
Bydliště: Jihlava
Registrován: 23.10.2009 15:36
Re: Par dotazu

Příspěvek od Dugi »

Bavíme se o neuvěřitelném množství použité techniky, kterou by bylo potřeba dopravit k Marsu. A navíc jak jsi psal - srážka by měla přijít až za mnoho set tisíc let. V té době už bude na Marsu (doufejme) rozvinutá společnost. Pak už by nebylo potřeba posílat Phobos na povrch, aby zlepšil podmínky. Za prvé si myslím, že v té době už bude lidstvo někde jinde a a za druhé bude fakt lepší jednou poslat Phobos na bezpečnější dráhu.
Zkrátka, zdá se mi, že dumáme nad nesmrtelností chrousta - čili debatujeme a stejně se k ničemu nedobereme, protože nevíme, jak to bude.
P.S. Rozhodně to nemyslím zle, ale nemohl by sis při psaní příspěvků dávat trochu pozor na pravopis? Některé hrubky trochu tahají za oči. Zkus třeba psát příspěvky ve Wordu, který ti opraví chyby. ;) Ještě jednou - nemyslím to zle, je to jen doporučení. :)
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Junge
Aktivní nováček
Aktivní nováček
Příspěvky: 16
Reputace: 0
Registrován: 9.1.2012 14:35
Re: Par dotazu

Příspěvek od Junge »

To je v poriadku. Gramatika nieje moja silná stránka a myslel som si že Česi si toho nevšimnú... no čo už. :oops:

Ešte k Phobosu: Myslel som skôr na gravitačný ťahač či na nejakú ťažšiu obežnicu ktorá by to dokázala za pár storočí.
Taká zrážka by bola dokonca dobrá "dezinfekcia" Marsu, pred príchodom kolonistov.

Teraz sa chcem opýtať niečo z iného súdka.
Pri štartoch amerických raketoplánov sa využívali nádrže na palivo ktoré mali byť recyklovateľné.
Prečo sa radšej nestavali tak aby boli použiteľné vo vesmíre, podobne ako sa staval Skylab?
Ak sa predsa odhadzovali v tak veľkej výške tak k ich poškodeniu muselo dochádzať, a vyniesť ich na obežnú dráhu už nemohlo byť veľmi nákladné.

PS: Ďakujem za trpezlivosť ktorú pri mne máte. :mrgreen:
Ad astra per aspera.
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 26959
Reputace: 2729
Bydliště: Jihlava
Registrován: 23.10.2009 15:36
Re: Par dotazu

Příspěvek od Dugi »

Externí nádrž končila po oddělení od orbiteru letěla po suborbitální dráze. Aby se dostala na oběžnou dráhu, musela by mít motory, které by ji tam dopravily. A samozřejmě také palivo, které by je pohánělo. To všechno by mělo svou váhu, která by byla na úkor toho hlavního - tedy raketoplánu, který by pak do kosmu vynesl menší náklad.
Problém by byl i s tím, jak prázdnou nádrž obydlit. Jako palivo se používal kapalný kyslík a vodík, fajn, to je lepší, než kdyby se létalo na kerosin - v těch výparech by posádka asi nevydržela. :-D Ale zpátky k externí nádrži. Aby mohla na oběžné dráze "přijmout pasažéry", musela by mít silnější stěny - ať už kvůli odstínění nebezpečného záření, mikrometeoritů, ale i kvůli termoregulaci. Musela by navíc obsahovat zařízení pro podporu života - recyklace vzduchu a vody atd, nějaký řídící počítač atd. Tohle se sice dá do nádrže doplnit až na oběžné dráze, ale pořád to tam musíme nějak vynést - čili i kdyby byl tento náklad uložený v raketoplánu, pořád je to vlastně "jedno těleso". Nevím, jestli by takhle těžký stroj byl schopný startu.
O trpělivost nejde, dokud neřešíme fantasmagorie (Případ Phobos už k tomu pomalu mířil :-D ), tak je to v pohodě ;)
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Uživatelský avatar
tomas
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 4837
Reputace: 47
Registrován: 2.4.2011 23:20
Re: Par dotazu

Příspěvek od tomas »

Ta úprava podmínek na Marsu pomocí dopadu Phobosu je převzata z článku, který se zabýval teraformací. Nevím, kdo je prvotní zdroj, teď jsem ho našel zde.
vladan
Aktivní nováček
Aktivní nováček
Příspěvky: 11
Reputace: 0
Registrován: 14.2.2012 11:57
Re: Par dotazu

Příspěvek od vladan »

Ahoj vespolek.
Jako "nováček" (beru tykání, Dugi) bych měl taky jeden dotaz. Domníval jsem se, že atmosférický tlak je dán hlavně gravitací planety. V menší míře pak hmotností a rychlostí (teplotou) molekul tvořících atmosféru. Vycházím z úvahy, že pohybová energie molekul musí být menší než polohová gravitačního pole, jinak by unikly do kosmu.
Samozřejmě ještě hraje roli vzdálenost od středu, neboli poloměr planety. Snad by se dalo říct, že v místě se stejným tíhovým zrychlením (různých výškách nad povrchem) by tělesa měla mít stejný tlak atmosféry (zcela přesně by to platilo při stejném zastoupení plynů v atmosféře a stejné teplotě). Mars tuhle představu splňuje ale Venuše je jaksi dost "mimo hru". Má g= 8,87 (Země g= 9,8), ale tlak má 8GPa - 90x větší než na Zemi. Kde mám v úvaze chybu?
Dík.
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 26959
Reputace: 2729
Bydliště: Jihlava
Registrován: 23.10.2009 15:36
Re: Par dotazu

Příspěvek od Dugi »

Ahoj,
vítám tě na fóru a doufám, že se ti u nás bude líbit. ;)
Nejsem si tím stoprocentně jistý, ale mám teorii, která by to mohla vysvětlit - jde hodně o složení atmosféry. Na Venuši tvoří skoro 97% atmosféry CO2, navíc ani další složky atmosféry nevynikají nízkou hustotou - stačí si jen uvědomit, že zde např. prší kyselina sírová.
Dalším důležitým prvkem je hustota atmosféry - ta je na Venuši extrémní. To vše ve výsledku dává drtivý tlak. Ale jak jsem říkal, je to jen moje teorie.
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Uživatelský avatar
Bojodun
Aktivní nováček
Aktivní nováček
Příspěvky: 31
Reputace: 0
Registrován: 1.10.2011 12:49
Re: Par dotazu

Příspěvek od Bojodun »

Ještě k té Venuši, vzhledem k tomu, že nemá magnetosféru, zajímalo by mě co by se stalo pokud by byla zasažena opravdu velmi silnou ICME(řekněme o takové síle jako nám občas vyhrožují v médiích v případě země, tedy zničení všech satelitů a blackout na celé polokouli, popř. silnější), nemělo by to na ni žádný vliv, nebo by například odhodila část své atmosféry? Popřípadě by většinu plynu, který ji zasáhl pochytala a přidala do své atmosféry?
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 26959
Reputace: 2729
Bydliště: Jihlava
Registrován: 23.10.2009 15:36
Re: Par dotazu

Příspěvek od Dugi »

To je hodně zajímavý dotaz.
Myslím, že část atmosféry by sluneční erupce odmrštila do meziplanetárního prostoru, ale část by si jistě planeta stáhla gravitací zpět.
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij

Odpovědět

Zpět na „Volná diskuse“