Obecné otázky o kosmonautice

Název mluví za vše
Odpovědět
Uživatelský avatar
Vaclavik
VIP uživatel
VIP uživatel
Příspěvky: 1600
Reputace: 945
Registrován: 9.1.2013 16:26
Kontaktovat uživatele:
Re: Obecné otázky o kosmonautice

Příspěvek od Vaclavik »

Saturn1234 píše: 7.3.2021 9:54 Myslel jsem co jsou ty označené satelity :-D . Object Q a tak.
Než se umělé kosmické těleso na oběžné dráze přesně ztotožní, je označeno obecně jako Objekt XY. To XY odpovídá pořadovému číslu v označení COSPAR. U startů s jednou družicí, či několika různými družicemi to nebývá problém. U startů s mnoha družicemi (např. desítky CubeSatů) to již problém je a může to trvat i měsíce, tedy pro některé mise nikdy.
Uživatelský avatar
Saturn1234
Inženýr kosmonautiky
Inženýr kosmonautiky
Příspěvky: 1166
Reputace: 433
Bydliště: Praha
Registrován: 13.4.2020 11:19
Kontaktovat uživatele:
Re: Obecné otázky o kosmonautice

Příspěvek od Saturn1234 »

Proč je uprostřed každého křížení ta malá dírka? :Drbe se na hlavě: Je to na jakémkoliv isogridu a já nechápu proč :krčící rameny:

Obrázek
lift off we have a lift off
Uživatelský avatar
Maaara
Aktivní nováček
Aktivní nováček
Příspěvky: 38
Reputace: 140
Registrován: 19.2.2021 9:30
Re: Obecné otázky o kosmonautice

Příspěvek od Maaara »

Ubrání materiálu a tím snížení hmotnosti bez narušení pevnosti takové struktury. Ty díry nejsou skrz je to jen odfrezeované do hloubky těch žeber.
Live play another day
Uživatelský avatar
Pospíšil
Kosmonaut veterán
Kosmonaut veterán
Příspěvky: 8689
Reputace: 3676
Bydliště: Pardubice
Registrován: 22.7.2012 19:00
Re: Obecné otázky o kosmonautice

Příspěvek od Pospíšil »

Úspora hmotnosti z těchto malých dírek je velmi malá, to by byl důvod až tak na 3. - 4. místě. Primární důvod je vyrobit ve struktuře žeber relativně rovnoměrné tloušťky stěn a tím se vyhnout koncentrátorům napětí a případným trhlinám v místech s velkým množstvím materiálu. Druhým důvodem je, že do každé takové dírky můžete v případě potřeby vyřezat závit a je z ní úchytný bod, kde může být přišroubováno cokoli drobného, od kabelových objímek, přes tepelnou ochranu až po interiérové panely.
---


"Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand." Neil Armstrong
MarekDruhy
Aktivní nováček
Aktivní nováček
Příspěvky: 10
Reputace: -34
Registrován: 3.6.2021 11:23
Nuke ve vesmíru

Příspěvek od MarekDruhy »

Jak by se chovala atomovka odpálená ve vesmíru? Mohly by škodlivé látky proletět atmosférou a ohrozit planetu?
Uživatelský avatar
Vaclavik
VIP uživatel
VIP uživatel
Příspěvky: 1600
Reputace: 945
Registrován: 9.1.2013 16:26
Kontaktovat uživatele:
Re: Nuke ve vesmíru

Příspěvek od Vaclavik »

MarekDruhy píše: 3.6.2021 11:33 Jak by se chovala atomovka odpálená ve vesmíru? Mohly by škodlivé látky proletět atmosférou a ohrozit planetu?
Než vešla v roce 1963 v platnost Dohoda o zákazu jaderných testů (výbuchů) v atmosféře Země, kosmickém prostoru a pod vodní hladinou bylo provedeno jak USA, tak i SSSR několik desítek testů ve výškách od 30 do 500 km. Můžeš se podívat např. na výsledky sovětského Programu K nebo amerických Operací Argus, Fishbowl nebo Hardtack I.
Hawk
Pokročilý uživatel
Pokročilý uživatel
Příspěvky: 194
Reputace: 76
Registrován: 9.11.2018 11:04
Re: Nuke ve vesmíru

Příspěvek od Hawk »

Zejmena pri explozi vysoko v atmosfere ma EMP efekt oproti pozemmnimu vybuchu daleko vetsi dosah se vsemi nasledky.
Nelze v teto souvislosti nezminit postapo roman Vterinu pote od Forstchena:

https://www.databazeknih.cz/knihy/pote- ... ote-379198
Trabis
Zájemce o kosmonautiku
Zájemce o kosmonautiku
Příspěvky: 90
Reputace: 27
Registrován: 10.3.2016 14:46
Re: Obecné otázky o kosmonautice

Příspěvek od Trabis »

Ahoj. Dneska jsem byl zahnán pod náporem "nápadů" do nejistoty ohledně pár laických myšlenek a tezí. Takže potřebuji od vás ujistit, jak moc jsem "mimo". Odpovědi jsem jako laik dal u stolu intuitivní, ale vím, že fyzika se ne vždy tak chová, nechci šířit bludy, proto se ptám? :)
1) kde, asi v jaké hloubce bychom cítili na Zemi největší gravitaci (doufám, že tíhové zrychlení je správný fyz. název), vím kolik je to na povrchu, ale je někde největší?
2) cítili bychom při nulové rychlosti ve středu Země beztížný stav? (existenci tlaku nikdo nepopírá). (a otázka jen pro komunitu kosmonautix? byla by to mikrogravitace nebo beztížný stav?)
3) teoretický pád ve vakuu skrz střed Země (s opomenutím všech drobných fluktuácí) byl nekonečné kmitání sem a tam? třeba podobné oběžné dráze na elipse/ teoreticky osmičce?
4)Beztížný střed Země najdeme mezi magnetickými póly Země (rozuměj mají na mag. póly nato vůbec vliv?), nebo stačí průsečík všech hmot(váhový)...tj defacto prostý průsečík osy rotace a rovníku ? :icon_eek:
Peter
Vesmírný badatel
Vesmírný badatel
Příspěvky: 570
Reputace: 129
Registrován: 26.8.2018 17:23
Re: Obecné otázky o kosmonautice

Příspěvek od Peter »

Nejsem odbornik na fyziku, ale zkusim nastrel odpovedi:

1. Zkusil bych Mariansky prikop. Je to skoro 11 km pod hladinou mori, tudiz je to nejblize, kde se dostanes ke stredu zeme. Opacne nejnizsi gravitacni zrychleni naleznes na vrcholu Everestu (8848 metru nad hladinou more).

2. Presne ve stredu Zeme by jsi byl v rovnovazne poloze, takze urcite pocit jako v mikrogravitaci.

3. S opomenutim gravitacniho vlivu dalsich planet a Slunce by se draha patrne ustalila na presne primce jako u kyvadla. Zanedbavam taky rotaci Zeme.

4. "Beztizny stred Zeme" se rozhodne nachazi v tezisti Zeme, tedy hmotnostnim stredu. Magneticke poly rozhodne nemaji s tezistem nic spolecneho (ostatne skvele cestuji po povrchu Zeme).
Sajri
Zkušený vesmírný průzkumník
Zkušený vesmírný průzkumník
Příspěvky: 346
Reputace: 431
Bydliště: Ondřejov
Registrován: 21.3.2017 14:40
Re: Obecné otázky o kosmonautice

Příspěvek od Sajri »

Největší gravitační zrychlení je na povrchu, směrem do středu Země klesá a uvnitř Země je nulové (tedy bychom tam cítili stav "beztíže" - schválně dávám do uvozovek). Dá se totiž z gravitačního zákona odvodit, že:
- gravitační zrychlení sféricky symetrického tělesa je stejné, jako gravitační zrychlení hmotného bodu o stejné hmotnosti, který bychom umístili do jeho středu.
- gravitační zrychlení sféricky symetrické duté slupky se uvnitř této slupky vzájemně vyruší.

Jak tedy budeme postupovat do Země, gravitační zrychlení bude vždy jen dáno hmotou pod našima nohama a slupka nad námi k tomu nebude přispívat.

Tíhové zrychlení je taky správný pojem, ale to ještě kromě gravitace zahrnuje i odstředivé zrychlení dané rotací Země.

3. Ano, když zanedbáme vlivy dalších těles, tření vzduchu apod, a zemskou rotaci, tak těleso volně puštěné do studny vyvrtané skrz střed Země na druhou stranu, bude po úsečce oscilovat z jedné strany na druhou, bez přestání.

4. Zemský magnetismus s tím nesouvisí. Nicméně vše výše uvedené platí přesně pouze za předpokladu, že rozložení hmoty v zemském tělese je skutečně sféricky symetrické (tj. že když půjdeme ze středu kterýmkoliv směrem, bude hustota hmoty klesat vždy stejným způsobem), což samozřejmě v reálné Zemi úplně splněno není. Ale kdyby bylo, tak to bude jak píšeš - ten beztížný stav bude v zemském těžišti (tj. v tom "průsečíku hmot").

(Pro libovolné těleso, jehož hmota není rozložena symetricky, rozhodně neplatí, že by v těžišti tělesa byl stav beztíže.)

Odpovědět

Zpět na „Volná diskuse“