forum.kosmonautix.cz

slappy píše:Gaia (a další satelity v bodech L2 a L1) pravděpodobně schytají meteorický déšť Draconid s hodinovou frekvencí ~3700 meteoroidů těžších než 10 mg po půlnoci na 9. října.

THE DRACONID METEOROID STREAM 2018: PROSPECTS FOR SATELLITE IMPACT DETECTION

Takhle napsané to vypadá fakt divně. Ta hodinová frekvence, přesněji řečeno zenitová hodinová frekvence (ZHR) je pojem, který se používá při pozorování meteorů na Zemi. Ten článek říká zhruba řečeno to, že při pozorování ze Země s rojem přilétajícím přímo z nadhlavníku (zenitu), za předpokladu, že celou hodinu vydrží Země v nejhustší části meteorického proudu (což taky neplatí) viděli bychom na celé obloze 3700 meteorů za hodinu. Celá obloha viděná z jednoho místa ovšem zaujímá oblast o poloměru několika set kilometrů.

Rozhodně článek neříká, že Gaia schytá 3700 zásahů za hodinu. V L2 bude hustota prolétajících meteorů něco přes 2 (slovy dva) na kilometr čtvereční za hodinu. Pravděpodobnost zásahu Gaia za jednu hodinu se odhaduje maximálně na asi 0.5%.

Sajri píše:Rozhodně článek neříká, že Gaia schytá 3700 zásahů za hodinu. V L2 bude hustota prolétajících meteorů něco přes 2 (slovy dva) na kilometr čtvereční za hodinu. Pravděpodobnost zásahu Gaia za jednu hodinu se odhaduje maximálně na asi 0.5%.

Díky moc za vysvětlení! Já jsem totiž nepochopil jednotku km⁻².h⁻¹, a tak jsem použil tu s „úžasněji“ vypadajícím číslem 3700. Ale chtělo to formulovat alespoň se slovíčkem navíc: ... déšť Draconid s ekvivalentní hodinovou frekvencí ... Každopádně point je ten, že body L1 a L2 projdou letos hustší částí roje, než každoročně prochází Země, chápu-li to správně.

slappy píše: Každopádně point je ten, že body L1 a L2 projdou letos hustší částí roje, než každoročně prochází Země, chápu-li to správně.

Jj je to tak (obrázek 2 v článku). Je to celkem zajímavá náhoda, že oba body projdou hustší částí roje, zatímco Země se trefí do hodně "řídkého" místa. Já jsem k tomu svému vysvětlení měl zas ještě připsat, že pokud by Země byla v místě L1 nebo L2, viděli bychom těch 3700 meteorů za hodinu.

Gaia v L2 (i ostatní družice v L1) přežily outburst Drakonid v pořádku.
Gaia během maxima přerušila vědecké operace a byla přeorientována slunečním štítem směrem k přilétajícím částicím. #



Země, jak již bylo zmíněno, prošla mezi dvěma hustými proudy roje.
Přesto nad Evropou v noci 8./9. října byla zvýšená aktivita zaznamenána.



Pozorovali jste někdo letos Drakonidy?

Já je sice nepozoroval, ale viděl jsem tři

pěkný článek k výsledkům pozorování
https://www.astro.cz/clanky/vzdaleny-ve ... drahy.html

Na dnešek plánuje řídicí tým kosmické observatoře Gaia největší motorickou operaci (začátek je plánován na 10:30 SELČ) od vypuštění observatoře v roce 2013. Gaia obíhá kolem Lagrangeova bodu L2 soustavy Slunce-Země tak, aby nikdy neprocházela stínem Země, což zajišťuje sondě stálou teplotu. Bez provedení korekce by sonda letos v srpnu a listopadu prolétala zemským stínem a to by vedlo ke změnám teploty a omezení výkonu slunečních baterií (vedlo by to k několikatýdennímu výpadku vědeckých měření).


Zdroj:
https://www.esa.int/Our_Activities/Oper ... nce_launch
https://novinkykosmonautiky.blogspot.com/

Video o tom, koľko a akých dát zatiaľ získala sonda Gaia:

Měřením pozic 400 tisíců vzdálených kvasarů z družice Gaia se podařilo ukázat, že v centrech galaxií tzv. Místní skupiny se nenachází žádné binární supermasivní černé díry.

Podobně jako "obyčejné" binární černé díry vytváří gravitační vlny malých vlnových délek, které jsou detekovány pozemními detektory, tak binární supermasivní černé díry (pokud by se v centrech galaxií nacházely), by vytvářely gravitační vlny dlouhých vlnových délek, které by způsobovaly pozorovatelné periodické změny ve zdánlivých pozicích vzdálených kvasarů. Takové změny se v datech z Gaia nepodařilo nalézt, což vede k výše zmíněnému výsledku.

Zdroj: https://phys.org/news/2021-05-gaia-grav ... verse.html
(Název toho PR článku je trochu účelový. Ano, Gaia může pozorovat gravitační vlny na kosmických škálách. Jenže je nepozoruje, takže tam nejsou. I tak vypadá věda

Skvělá interaktivní prohlídka charakteristik hvězd ze 47 hvězdokup v pěkném H-R diagramu s projekcí do budoucnosti:
Gaia’s Stellar Family Portrait


Katalog hvězdného okolí Sluneční soustavy: GAIA CATALOGUE OF NEARBY STARS


Předbežná třetí várka dat uvolněná na konci loňského roku: GAIA EARLY DATA RELEASE 3
Kompletní balík Gaia Data Release 3 bude uvolněn v první polovině roku následujícího..