Pátečnické přednášky

[VitezslavSkorpik]

Vážení přátelé. Jak si můžete přečíst na mém profilu, jsem členem Českého klubu skeptiků. A v rámci tohoto klubu organizujeme pravidelné páteční přednášky. Ty pořádáme jako Společenskovědní sekce, jejímž jsem místopředsedou. Ale paradoxně se většina našich přednášek týká přírodních věd, nikoli společenských Ostatně já jsem fyzik a kolegyně spolu vedoucí je bioložka.

Snad tedy nebude vadit, když sem občas dám pozvánku na přednášku týkající se vesmíru, astronomie, fyziky nebo technologií. Popřípadě tady zveřejním záznamy těchto přednášek a podobně.

Přednášky se konají každý pátek od 17 do 20 hodin v budově Přírodovědecké fakulty UK na Viničné 7.

První pozvánku mám pro vás již dnes. Rád bych Vás tedy pozval na pátek 3. června od 17 hodin na přednášku Jaroslava Kousala na téma Devátá planeta.

Média šílela: na okraji Sluneční soustavy "byla objevena" neznámá velká planeta.
Nebyla. Ale mohla by tam vůbec být, dávalo by to smysl? Pokud ano, bylo by možné, aby unikla pozornosti dalekohledů? Čeká nás triumf moderní nebeské mechaniky nebo je zaděláno na blamáž? Hypotézy, teorie, spekulace, názory, předpovědi.
(Přednáška ve třetím, aktualizovaném vydání.)

Jaroslav Kousal vystudoval na Masarykově univerzitě v Brně, doktorát získal na Univerzitě Karlově. Vědecky a pedagogicky působí hlavně na Matematicko-fyzikální fakultě UK a zčásti na Fakultě strojní ČVUT. Zabývá se převážně fyzikou nízkoteplotního plazmatu a tenkých vrstev. Je velkým fanouškem kosmonautiky a příležitostně se ji snaží popularizovat.

[VitezslavSkorpik]

Společenskovědní sekce Sisyfa - Pátečníci vás zve na pátek 10. června 2016 v 17 hodin.

na přednášku Petra Horálka na téma Lovy skvostů temné oblohy

Hvězdná obloha nabízí i při letmém pohledu tolik skvostů. Není to jen Mléčná dráha, kterou si mnozí dnes již ani neumí představit, nebo objekty vzdáleného nebe. Jsou to i jevy, s nimiž se na příměstské obloze můžeme prakticky rozloučit. Dokonce existují i některé úkazy, které nejsou dodneška spolehlivě vysvětleny, neboť se je podařilo spatřit až s rozvojem fotografické techniky v místech s tmavou oblohou. A s čím dál více narůstajícím světelným znečištěním je ohroženo jejich pozorování a výzkum. A neposledně, tedy možná hlavně – opravdu
tmavá obloha nabízí ten snový obraz, který mnozí považují jen za smyšlenou romantickou představu. Co je to fenomén „tmavé oblohy za městem“? Proč cestovat na Kanárské ostrovy, do Chile nebo do Tichomoří? I to se na přednášce prokládané autentickými fotografiemi autora dozvíte.

Petr Horálek se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec.

Místo konání: Budova Přírodovědecké fakulty UK, Viničná 7, zoologická posluchárna B7.

Po přednášce následuje neformální část diskuze v restauraci Creative Tree Pub.


Příště se můžete těšit na přednášku člena tohoto fóra a popularizátora kosmonautiky Michala Václavíka na Novinky z misí ExoMars a studie mise návratu vzorků z Marsu. Přesnější informace včas pošlu.

[ptpc]

VitezslavSkorpik: Všetky "patečnícke" prednášky sa natáčajú a následne umiestňujú na internet(youtube)?

[VitezslavSkorpik]

VitezslavSkorpik: Všetky "patečnícke" prednášky sa natáčajú a následne umiestňujú na internet(youtube)?

Většina ano, ale dost nepravidelně. Máme dva kameramany, kteří přednášky natáčejí. Nicméně oba jsou poměrně vytížení, takže není výjimka, když se záznam přednášky na YouTube objeví 4 měsíce poté co samotná přednáška proběhla. Naši kameramani se v natáčení střídají, takže si musí předávat natočené materiály, nějakou dobu trvá zpracování a navíc letos je 100 let od publikování obecné relativity, 400 let od smrti Shakespeara a podobně, takže mají některé záznamy ve zveřejnění přednost.

A druhá věc je, že někteří přednášející si přejí záznam nechat soukromý, jen pro ty jimž pošlou odkaz (zejména pokud se přednáška úplně nepovedla nebo je kontroverzní) a další si nepřejí natáčet vůbec. A tím, kdo si záznam nepřeje vůbec je právě i Michal Václavík, takže z této přednášky záznam určitě nebude.

[ptpc]

VitezslavSkorpik: Všetky "patečnícke" prednášky sa natáčajú a následne umiestňujú na internet(youtube)?

Většina ano, ale dost nepravidelně. Máme dva kameramany, kteří přednášky natáčejí. Nicméně oba jsou poměrně vytížení, takže není výjimka, když se záznam přednášky na YouTube objeví 4 měsíce poté co samotná přednáška proběhla. Naši kameramani se v natáčení střídají, takže si musí předávat natočené materiály, nějakou dobu trvá zpracování a navíc letos je 100 let od publikování obecné relativity, 400 let od smrti Shakespeara a podobně, takže mají některé záznamy ve zveřejnění přednost.

A druhá věc je, že někteří přednášející si přejí záznam nechat soukromý, jen pro ty jimž pošlou odkaz (zejména pokud se přednáška úplně nepovedla nebo je kontroverzní) a další si nepřejí natáčet vůbec. A tím, kdo si záznam nepřeje vůbec je právě i Michal Václavík, takže z této přednášky záznam určitě nebude.

Ďakujem za odpoveď.

[VitezslavSkorpik]

Není zač a přidávám několik nových záznamů.

Jaroslav Kousal: Devátá planeta


Miroslav Havránek: Antihmota na Zemi a ve vesmíru


Petr Tomek: Láska, sex a vesmír

[VitezslavSkorpik]

Společenskovědní sekce Sisyfa Pátečníci vás zve na pátek 17. června od 17 hodin

na přednášku Michala Václavíka na téma Novinky z misí ExoMars a studie mise návratu vzorků z Marsu

Mise dvou sond ExoMars jsou pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA) prestižní záležitostí. Start první mise proběhl úspěšně 14. března 2016 a jejím úkolem bude zkoumat složení atmosféry Marsu, zejména pak zastoupení stopových prvků a ověření technologií měkkého přistání na povrchu. Druhá mise byla původně naplánována na rok 2018, ale souhra okolností přinutila ESA k jejímu odložení na rok 2020. Na povrch Marsu sonda dopraví rover vybavený analytickou laboratoří pro hledání známek minulého či současného života. Mise ExoMars 2018/2020 tak nyní prožívá své kritické okamžiky, způsobené technickými obtížemi i manažerskými pochybeními. V průběhu loňského roku byly taky aktualizovány plány světových kosmických agentur na misi návratu vzorků z povrchu Marsu, která je známa pod názvem Mars Sample Return (MSR). Nahlédněme tedy společně do zákulisí přípravy obou misí ExoMars a mise MSR a seznamme se s detaily, které nebyly nikdy v této šíři veřejně publikovány.

Michal Václavík studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Nebeská mechanika a kosmické prostředí a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem sdružení Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2007 od současnosti působí ve výboru tohoto občanského sdružení. V České kosmické kanceláři pracuje od roku 2008 a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 do roku 2011 byl poradcem a od roku 2013 je hlavním delegátem české delegace v Programové radě ESA pro pilotované lety, výzkum v mikrogravitaci a průzkum sluneční soustavy. Od roku 2009 je hlavním delegátem české delegace do Vědecko-technického poradního výboru Programové rady ESA pro pilotované lety, výzkum v mikrogravitaci a průzkum sluneční soustavy. V letech 2010 až 2012 byl odborným poradcem české delegace na zasedáních Vědeckotechnického podvýboru a Výboru OSN pro mírové využívání kosmického prostoru (COPUOS). Od roku 2011 je členem dvou expertních skupin Pracovní skupiny OSN pro dlouhodobou udržitelnost kosmických aktivit. Aktivně se podílí na rozvoji iniciativy HSTI, která je součástí Programu OSN o kosmických aplikacích a je zaměřena na využívání Mezinárodní kosmické stanice (ISS), mezinárodní spolupráci, využití ISS pro vzdělávací a popularizační účely a budování kapacit pro vzdělávání a výzkum v oblasti mikrogravitace. Od roku 2012 je členem Českého výboru PRODEX, který je určen k vyhodnocování návrhů na financování vědeckých projektů z programu ESA PRODEX. V roce 2013 se stal prvním českým členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).

Místo konání: Přírodovědecká fakulta UK, Viničná 7, zoologická posluchárna B7

Po přednášce následuje neformální část diskuze v podniku Creative Tree Pub

Pozor! Michal Vácavík si nepřeje nahrávání přednášky, záznam tedy tentokrát na 100% nebude!

[VitezslavSkorpik]

Pokud by snad někoho zajímala práva zvířat, například v souvislosti s kosmickým výzkumem na zvířatech, je k dispozici záznam květnové Pátečnické přednášky Davida Černého:

[VitezslavSkorpik]

Kdyby někoho zajímalo téma umělé inteligence, třeba v souvislosti s kosmickým výzkumem, mám tady pro Vás pozvánku:

Společenskovědní sekce Sisyfa - Pátečníci vás zve na pátek 8. července 2016 v 17 hodin.

na přednášku Michaely Košové na téma Mohou stroje myslet?

Odrazovým bodom tejto filozofickej prednášky bude na prvý pohľad vcelku neintuitívna, a pre mnohých priam znepokojujúca myšlienka možnosti mysliacich strojov. Čo nám môže priniesť filozofické reflektovanie takejto otázky? Jeden z najväčších pôvabov filozofie spočíva v odkrývaní nejasnosti pojmov, ktoré každodenne používame. Nástrojmi modernej filozofie mysli sa preto pokúsime poodkryť rozmazané hranice pojmu myslenia, pričom sa postupne dopracujeme ku vcelku prekvapivým záverom týkajúcich sa nás samých - našej ľudskej mysle a slobody. Spolu s významnými modernými filozofmi mysli (napr. Daniel Dennett či Donald Davidson) si položíme otázku, či sme nakoniec len zložité stroje, alebo určitým spôsobom predsa len unikáme vedecky opísateľnej realite.

Michaela Košová je doktorandkou filozofie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a venuje sa predovšetkým modernej filozofii mysli.

Místo konání: Budova Přírodovědecké fakulty UK, Viničná 7, zoologická posluchárna B7.

Po přednášce následuje neformální část diskuze v restauraci Creative Tree Pub.


Rovněž přidávám nový záznam přednáška předsedy klubu skeptiků Leoše Kyši na téma Útoky na vědu:

[VitezslavSkorpik]

Vážení přátelé. Jménem Společenskovědní sekce Sisyfa - Pátečníci bych Vás rád pozval na pátek 22. července 2016 v 17 hodin.

na přednášku Petra Kulhánka na téma Polární záře

Polární záře nejsou ani duše mrtvých hříšníků ani draci plující oblohou, jak se domnívaly staré národy. Jde o jev v atmosféře, jehož původcem je sluneční vítr. V České republice lze polární záře spatřit jen výjimečně, a proto se za nimi vydala skupina nadšenců až na daleký sever.

Petr Kulhánek se narodil v roce 1959, vystudoval matematickou fyziku na MFF UK. V roce 2005 se stal profesorem aplikované fyziky na FEL ČVUT v Praze. Je členem redakčních rad 4 fyzikálních časopisů (Československý časopis pro fyziku, Astropis, Vesmír, Aldebaran Bulletin), členem Mezinárodní astronomické unie, České astronomické společnosti. Je zakladatelem a prezidentem sdružení Aldebaran Group for Astrophysics. V roce 2010 získal cenu Littera Astronomica. Zabývá se numerickými simulacemi ve fyzice plazmatu a teorií plazmatu.

Místo konání: Budova Přírodovědecké fakulty UK, Viničná 7, zoologická posluchárna B7.

Po přednášce následuje neformální část diskuze v restauraci Creative Tree Pub.

Facebooková událost zde: https://www.facebook.com/events/1776106832602866/ Samozřejmě se můžete přidat nebo pozvat další přátele.

Jménem organizátorů.
Vítězslav Škorpík



Současně přidávám další záznam Vojtěcha Bartáka na téma Výhody a nevýhody jaderné energetiky.