forum.kosmonautix.cz

Narážíš asi na Hayabusu, že? Jinak ať přemýšlím, jak přemýšlím, tak mě žádná jiná sonda u planetky nenapadá.
Ale Hayabusa byla trochu jiný případ, teda jestli jsem to aspoň pochopil dobře - Hayabusa nebyla na oběžné dráze Itokawy, ale vždycky jen "zaparkovala" v určité vzdálenosti od ní. Čili kolem planetky neobíhala, jen se k ní přiblížila. Kdežto v případě sondy Dawn se jedná o skutečnou oběžnou dráhu. Je to způsobeno i hmotou obou těles. Zatímco Itokawa má rozměry cca 540 x 310 x 250 metrů, u Vesty mluvíme o velikosti 578 × 560 × 458 kilometrů! Díky tomu má Vesta mnohem větší gravitační pole, které umožní sondě obíhat okolo ní. Naopak Itokawa je tak málo hmotná, že je velmi těžké dostat se na její oběžnou dráhu, protože má nízkou únikovou rychlost. Proto bylo pro Japonce jednodušší aby Hayabusa jen "zaparkovala" kus od planetky a postupně se k ní přibližovala, místo toho, aby se stala její družicí.

Tak to se přiznám, že na tuhle sondu jsem (neprávem pro ni) skoro zapomněl a díky za osvěžení paměti.

Teď si ten článek pročítám ještě jednou a buďto ho opravili, nebo jsme si na začátku nevšimli jednoho podstatného detailu. V textu se totiž píše: První planetka v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem bude mít člověkem vytvořeného souputníka.
V tom může být zakopaný pes. Protože tohle tvrzení je opravdu správné tvrzení. Eros, který navštívila sonda NEAR totiž neleží v hlavním pásu asteroidů, ale je to blízkozemní planetka, která kříží dráhu Marsu. Jen pro srovnání přikládám oběžné dráhy Erosu a Vesty, ze kterých je rozdíl jasně patrný.

Eros:


Vesta:

Od včerejška trnuli všichni fandové kosmonautiky a jejich pohledy mířily do pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Včera totiž měla sonda Dawn vstoupit na oběžnou dráhu planetky Vesta. Dlouhé hodiny ale nikdo nevěděl, zda se manévr podařil. Anténa sondy totiž dlouho mířila mimo Zemi. Teprve až dnes v dopoledních hodinách mohli všichni začít jásat. NASA potvrdila, že se manévr podařil. Sonda Dawn je na oběžné dráze Vesty! A další důležitá věc je, že k navedení na běžnou dráhu posloužily pouze iontové motory sondy!
Teď bude Dawn až do začátku srpna klesat až do vzdálenosti 2750 km nad povrchem, přičemž kolem Vesty oběhne jednou za 68 hodin. Pak započne další klesání, které skončí až na oběžné dráze ve výšce 680 kilometrů s oběžnou dobou 12 hodin. Na této oběžné dráze sonda vytrvá asi měsíc, než se pustí do dalšího snižování dráhy. Šest týdnů jí bude trvat, než se dostane do výšky 180 km a kolem Vesty oběhne jednou za 4 hodiny. Právě na této oběžné dráze bude získávat unikátní fotografie povrchu planetky a zároveň bude provádět měření gravitace, gama záření a také bude detekovat neutrony.
Na této oběžné dráze vydrží deset týdnů, načež zase začne stoupat na oběžnou dráhu ve výšce 680 km. V této výšce bude znovu provádět měření, která vědci srovnají s prvními výsledky, které sonda poslala během prvotního klesání. Díky tomu budeme vědět, jak se Vesta mění v průběhu jednotlivých "sezón". V červnu 2012 začne sonda zvyšovat oběžnou dráhu, čímž se přichystá na opuštění oběžné dráhy Vesty. Zrychlování potrvá asi 5 týdnů a sonda pak zamíří k trpasličí planetce Ceres, ke které dorazí v únoru 2015. Plánovaný konec mise má přijít v létě 2015, kdy bude sonda na polární dráze Ceres 700 km nad jejím povrchem. Jelikož se jedná o velmi stabilní oběžnou dráhu (sonda na ní vydrží asi 50 let), je možné, že NASA její životnost prodlouží.
Mise sondy Dawn je pro lidstvo velmi užitečná, protože díky ní otevíráme časovou konzervu, která zůstala zachována z dob, kdy ještě Sluneční soustava zažívala batolecí období. Nejen, že můžeme zjistit důležité informace o vzniku našeho nejbližšího vesmíru, ale jsou zde i další možnosti využití. Některé planetky kříží oběžnou dráhu Země a jsou tedy potenciální hrozbou. Pokud budeme vědět, jaké planetky jsou (100% stejné všechny pochopitelně nejsou, ale jistá podobnost se zde vystopovat dá), budeme vědět, jak je zlikvidovat, než nás zasáhnou. Informace o asteroidech a planetkách jsou důležité i z toho důvodu, že se k nim v příštím desetiletí (snad) chystají Američané. A staré vojenské přísloví "Čím víc znáš nepřítele, tím menší je pravděpodobnost, že tě něčím překvapí" platí i v kosmonautice. A jak už to u takových misí bývá - můžeme očekávat i několik zbrusu nových objevů, o kterých zatím nemáme tušení.

NASA uvolnila další fotografii planetky Vesta. Snímek pochází ze vzdálenosti přibližně 16 000 km. Vznikl tedy jen krátce před vstupem na oběžnou dráhu.

Na domacích stránkách sondy Dawn jsem našel jeden zajímavý obrázek zobrazující již sondami navštívené asteroidy:

A je tu další fotka, kterou nám poslala sonda Dawn. Tentokrát pochází ze vzdálenosti 10 500 km od Vesty.

Ve svém příspěvku ze 17. července píšu o různých výškách oběžné dráhy, na kterých bude pracovat sonda Dawn. Nyní jsem našel ilustrativní obrázek, který vše perfektně ukazuje.

Tento snímek byl pořízen 23. července ze vzdálenosti 5200Km od Vesty:



Na fotografii krásně vyniká serie tří kráterů které nápadně svým seskupením připomínají sněhuláka

Sonda Dawn dosáhla první dlouhodobější oběžné dráhy, která nese název Survey orbit. Tato oběžná dráha leží 2 700 km nad povrchem planetky. 11. srpna by měla začít sonda vědecky pracovat. Do té doby má za úkol zjišťovat parametry své dráhy.