Parker Solar Probe
Napsal: 3.9.2010 22:31
V tomhle vlákně se podíváme na sondu, která si na své vypuštění ještě nějaký rok počká. Solar Probe + totiž bude startovat až roku 2018 (NASA odvážně prohlásila, že to bude přesně 30. července) a ke svému cíli, tedy ke Slunci má dorazit až 19. prosince 2024.
Pojmem „ke Slunci“ chápejte doslova. SP+ totiž bude pracovat jen 6,4 milionu kilometrů od viditelného povrchu naší hvězdy! Země přitom obíhá v 23,5x větší vzdálenosti. Ještě nikdy se žádná lidská funkční sonda nedostala ke Slunci takhle blízko! Sonda se proto bude muset vyrovnat s ohromným žárem. To má vyřešit štít ze speciální uhlíkové směsi odolávající teplotě až 1 400°C a zároveň i silné sluneční radiaci.
A co má vlastně sonda za úkol? Ve stručnosti se dá říct, že má pomoci najít odpověď na dvě základní otázky. Ta první zní: „Proč je atmosféra Slunce o tolik žhavější než viditelný povrch Slunce? Druhá se zase týká zdroje slunečního větru. Celkem se o místo na sondě ucházelo 13 přístrojů, z nichž komise vybrala následující pětici. První se zaměří na složení částic slunečního větru, druhý bude také souviset se slunečním větrem, jen se bude věnovat elektronům, protonům a iontů. Třetí bude zkoumat sluneční korónu a trojrozměrně vykreslí vrstvy na Slunci. Čtvrtý se zaměří na zkoumání elektromagnetického pole, radiového záření a tlakových vln proudících horkým plazmatem. A konečně pátý přístroj má na starost koordinování všech měření a funkcí družice.
Použité fotografie: Technet.cz a Wikipedia.org
Pojmem „ke Slunci“ chápejte doslova. SP+ totiž bude pracovat jen 6,4 milionu kilometrů od viditelného povrchu naší hvězdy! Země přitom obíhá v 23,5x větší vzdálenosti. Ještě nikdy se žádná lidská funkční sonda nedostala ke Slunci takhle blízko! Sonda se proto bude muset vyrovnat s ohromným žárem. To má vyřešit štít ze speciální uhlíkové směsi odolávající teplotě až 1 400°C a zároveň i silné sluneční radiaci.
A co má vlastně sonda za úkol? Ve stručnosti se dá říct, že má pomoci najít odpověď na dvě základní otázky. Ta první zní: „Proč je atmosféra Slunce o tolik žhavější než viditelný povrch Slunce? Druhá se zase týká zdroje slunečního větru. Celkem se o místo na sondě ucházelo 13 přístrojů, z nichž komise vybrala následující pětici. První se zaměří na složení částic slunečního větru, druhý bude také souviset se slunečním větrem, jen se bude věnovat elektronům, protonům a iontů. Třetí bude zkoumat sluneční korónu a trojrozměrně vykreslí vrstvy na Slunci. Čtvrtý se zaměří na zkoumání elektromagnetického pole, radiového záření a tlakových vln proudících horkým plazmatem. A konečně pátý přístroj má na starost koordinování všech měření a funkcí družice.
Použité fotografie: Technet.cz a Wikipedia.org