Voyager

[Machi]

No, on to je jaderný zdroj a zároveň tepelný, podobně jako reaktor.
Rozdíl je, že u jaderných reaktorů se využívá řízeného štěpení atomů uranu (či jiného vhodného prvku), kdežto plutonium se štěpí samo, ale velmi, velmi pomalu. U obou typů se ale využívá teplo produkované reakcí.
Kromě rychlosti reakce je rozdíl v tom, že pozemní reaktor využívá účinný mechanický systém - turbínu, kdežto klasické RTG jako je MMRTG nebo starší SNAP-19 apod. používají polovodičové termočlánky. Turbíny mají účinnost v desítkách procent (přes 30%), kdežto termočlánky mají běžně 4-6%.
Výhodou termočlánků je ovšem přímý převod na elektrickou energii a nižší komplikovanost (a tedy i vyšší spolehlivost).
Vývoj moderních mechanických systémů RTG typu Stirling či Brayton byly z finančních důvodů zastaveny (jak už zmínil Agamemnon) asi před měsícem. U Stirlingu měla být účinnost nějakých 20 - 30%.
Pod hlavičkou ESA běží vývoj evropských RTG a tam se asi mechanickému systému nevyhnou, protože americium má ještě nižší poločas rozpadu, nižší produkovanou teplotu a nižší účinnost na kilogram. Pro srovnatelnou účinnost s americkými RTG je tedy mechanický systém nutností.
Jinak co se týče účinnosti rozpadu plutonia vs. štěpení uranu na jednotku hmotnosti, to je trochu záludnější otázka, protože tam už je třeba se podívat na mechanismus reakce a na energetickou bilanci. Protože plutonium a uran jsou prakticky stejně těžké, dá se říct, že účinnost by měla být porovnatelná pomocí energie na reakci. U plutonia to je ~5,6 MeV a u uranu 235 je to ~200 MeV. Takže štěpení uranu je asi 37× účinnější pokud bereme v úvahu hmotnost paliva. Ovšem u uranu 235 jsme schopni ovlivňovat rychlost štěpení (či spíše přesněji množství štěpení), u přirozeného rozpadu plutonia 238 to neumíme.

[SuperRAPIT]

Ohledně ty hranice sluneční soustavy. Ta je podle mě až tak daleko, jak lze ještě zachytit gravitací slunce. Podle vědců Slunce ovlivňuje asi 2 ly daleko, takže podle mě má celá sluneční soustava průměr 4ly.

[Wopat]

Interaktivní ukázka gramofonové desky Voyageru.

[fretka323]

To je úžasné! Přijde mi to skoro, jak v filmu Kontakt kdy nás mimozemšťani učili jejich matematiku, fyziku, chemii... Jen nevím (jestli to někdo objeví) jestli tomu někdo porozumí

[Edemski]

Co tím myslí, pás planetek dokupy? Pak nechápu tu "rotaci"

[Wopat]

To je Pluto Tehdy ještě planeta. Pluto je na všech mezihvězdných zprávách ze 70. let.

[Edemski]

To je Pluto Tehdy ještě planeta. Pluto je na všech mezihvězdných zprávách ze 70. let.

Tedy Wopate, doufám, že to byl JOKE Mrkni na to pořádně...
Průměr: 14000km WTF?!?
Vzdálenost od Slunce: 591 Mil km He?!? (mezi Marsem a Jupiterem)
Hmotnost: 0.9 hmotnosti Země Uhm...
No a rotace: 0.7 dne
Tak a teď babo raď

[Wopat]

No jo na ta čísla jsem se moc podrobně nedíval. Nevím. Napadá mě jen, že v té době jsme o Plutu nevěděli skoro nic. Meziplanetární sondy byly pořád v plenkách, Hubble nikde a třeba Charon byl objeven až v roce 1978, tedy rok po vypuštění Voyageru. Možná jsou ta čísla prostě jen špatnými odhady a měřeními tehdejší doby. Ale třeba jsem úplně vedle.

[Edemski]

Takže asi jim jen vypadla trojka Místo 591 tam má být 5913! Dobře motaj hlavu mimozemšťanům
Ostatní parametry v té době opravdu mohly být hodně nepřesné...

[Machi]

Údaj o průměru je "správný". Někteří vědci skutečně odhadovali, že Pluto má velikost Země.
Důvodem bylo to, že chtěli vysvětlit ovlivnění dráhy Neptuna Plutem (které bylo přístrojovou chybou!).
Skutečná měření dávala max. průměr 6000 km. Odhad 14000 km je prostě vědecký úlet a při zpětném pohledu je to blbost.