forum.kosmonautix.cz

Je to rychlost zvuku v daném prostředí. To že lidské ucho by tam zvuky nezaznamenalo přece vůbec neznamená, že se tam vzruchy nešíří. Naopak je to zcela běžný jev. Viz. třeba nedávno od Gubareva přidaný snímek galaxie Centaurus A, kde je krásná rázová vlna způsobená polárními výtrysky místní černé díry. Centaurus A je vůbec kromobyčejně zajímavý objekt. Rázové vlny v mezihvězdném plynu jsou naprosto běžný jev, zejména kolem zbytků po supernovách, ale i jinde.

Teoreticky lze rychlost zvuku i spočítat podle těch samých vzorečků jako se počítá i normálně. Vlastně i lépe než tady u nás na Zemi, protože mezihvězdné médium se chová bezmála jako ideální plyn, což je pro pozemské účely často jen nechutně hrubé přiblížení.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rychlost_zvuku

Pokud si dovolím lehce zaspekulovat, tak je otázka zda při dané hustotě má vůbec zvuková vlna šanci se šířit, ale IMHO celkem dává smysl, že pokud bude délka té vlny výrazně větší než střední volná dráha částic v plynu měla by se normálně šířit. Vlastně mě při pozorování inkriminovaných snímků často fascinuje jak podobné jsou hydrodynamické zákonitosti při nám přirozených hustotách a rozměrech na jedné straně a při rozměrech a hustotách ve volném kosmu na druhé straně.

To je zajímavé že zvuk se šíří i v takovém prostředí které by většina nazvala vakuem. Ale podle tvého vysvětlení to možné je. Jen nemělo být místo hydrodynamických napsáno aerodynamických?

Vždy když vidím tuto sondu vzpomenu si na hlášku: a odvážně se pouští tam kam se dosud nikdo nevydal …V starších publikacích se často objevovali zmínky o podivných drahách Uranu a Neptunu. Ty byli teoreticky vysvětlovány možným vlivem velké temné planety. Ve vzdálenosti 110 astronomických jednotek (UA) měla obíhat slunce planeta velká jako Uran. V případě že by planeta pro kterou se používalo jméno Transpluto obíhala po ještě vzdálenější dráze se měla s vzdáleností od slunce zvětšovat také hmotnost teoretického Transpluta.

Ovšem nezůstalo jen u planet. Vzhledem k podivným drahám Uranu a Neptunu a okolnosti že většina hvězd není osamocena ale je součástí více hvězdných systémů. Vznikly teorie o temných hvězdách. Vyhaslých bílých trpaslících. Popřípadě opět v ještě větší vzdálenosti od slunce se pohybující neutronové hvězdě. V největší vzdálenosti skryta v černi vesmíru nás měla obíhat dokonce černá díra! Tyto objekty se měli pohybovat ve vzdálenosti 500 UA. Přičemž černá díra ještě dál.

Existují i opravdu fantastické teorie o tom že temná hvězda pro tento případ trefně pojmenovaná Nemesis se vzácně(v řádu geologických období) na své dráze přibližuje zemi a to s fatálními následky. Jedna teorie ji dává za vinu vyhynutí dinosaurů. atd To už ovšem zní jako opravdová sci-fi.

Jak člověk pročítá stále modernější publikace. Zmínky o těchto tělesech se z nich ztrácí. Nakonec z nich zmizela i jedna planeta…To ale bylo kouzlo „byrokracie“ . Ty nesrovnalosti ohledně drah Uranu a Neptunu se totiž začali vysvětlovat chybnými výpočty. Faktem ovšem je že slunce je schopno udržet na oběžné dráze planety až do vzdálenosti čtvrtiny cesty k nejbližší hvězdě! Této vzdálenosti dlouho dlouho i z pohledu existence lidské civilizace žádní naši nynější kosmičtí hraničáři nedosáhnou…

Jaká je tedy možnost detekce potenciálních velkých těles za drahou pluta. Energie sondám Voyager a Pioneer už relativně brzo dojde. Mohli bychom objevit neznámí objekt pasivním pozorováním změn jejich dráhy? Na kterou by měli tyto tělesa gravitační vliv. Jak dlouho mohou sondy s energií šetřit? Dráhy Voyageru také už nejsou v rovině ekliptiky. Je vůbec možné ještě ve 21století objevit další planetu sluneční soustavy???

Může tento statečný starý slepý Hraničář zažít ještě jednu „návštěvu“?

Ahoj!
Těžko říct, hlubiny vesmíru jsou tajemné. Jen k té neznámé planetě "transplutu". Není to zase tak dávno jsem četl úvahu o hypotetické planetě o několikrát větší než Jupiter, která by měla být někde v hlubinách Kuipierova pásu, či někde na jeho vnějším okraji. To by bylo asi i na Voyager daleko, dokonce jsem četl, že je hypoteticky vypočítaná, jen ji najít. Mají dokonce i její jméno - Tyché
E

Každopádně momentálně nemáme k dispozici žádné důkazy, které by pro existenci takového tělesa hovořily. Takže já jsem spíše skeptik.

Dnes dokážeme měřit výchylky v poloze Slunce způsobené gravitací planet o velikosti Země a ty polemizuješ nad planetou velikosti Jupiteru v tak velké vzdálenosti? To by se projevilo v kývavém pohybu Slunce jak nic. Dále co modely? Víš na jaké úrovni už jsou modely vzniku a budoucího vývoje sluneční soustavy? Dnešní superpočítače už dokáží zázraky. To znamená tvé spekulace musí taky sedět s pozorováním a taková planeta by taky asi dost zahýbala s dráhami a rozmístěním drah těles Kuiperova pásu. Dokázal bych si tam v těch dálavách představit maximálně něco ledového o veliksoti Země, tzn. něco výrazně lehčího než Země a max. tak velké jak Země.

výchylky v drahách Uranu a Neptunu, podle kterých se hledala devátá planeta, byly ve skutečnosti chyby měření, vše ostatní na to nabalené je novodobá mytologie

nesmíš Vombate věřit všemu, co najdeš na internetu

MaG píše:Dnes dokážeme měřit výchylky v poloze Slunce způsobené gravitací planet o velikosti Země a ty polemizuješ nad planetou velikosti Jupiteru v tak velké vzdálenosti? To by se projevilo v kývavém pohybu Slunce jak nic. Dále co modely? Víš na jaké úrovni už jsou modely vzniku a budoucího vývoje sluneční soustavy? Dnešní superpočítače už dokáží zázraky. To znamená tvé spekulace musí taky sedět s pozorováním a taková planeta by taky asi dost zahýbala s dráhami a rozmístěním drah těles Kuiperova pásu. Dokázal bych si tam v těch dálavách představit maximálně něco ledového o veliksoti Země, tzn. něco výrazně lehčího než Země a max. tak velké jak Země.

To je pravda, na to jsem pozapoměl. Když dokážou výchylky v pohybu hvězdy způsobené planetou změřit u vzdálených hvězd, musí to jít i u Slunce. To máš pravdu. Hlava děravá To mi nedošlo.... díky za upozornění
E

Internet je nevinen. Právě čtu knížku Polidštěná galaxie od Karla Pacnera. Všechno co jsem napsal v ní je. Ale datum vydání je 1987. Tak mě zajímaly čerstvé informace. Mám na konci otazníky. Díky za čerstvé informace. Tak něco do velikosti země by tam mohlo být. jak píše MaG. Takže v době objevování extrasolárních planet je stále možné teoreticky najít další planetu sluneční soustavy. Vesmír je prostě plný překvapení. A paradoxně ti nejvíc skeptičtí bývají nejvíce překvapení...

vombat píše:Internet je nevinen. Právě čtu knížku Polidštěná galaxie od Karla Pacnera. Všechno co jsem napsal v ní je. Ale datum vydání je 1987.

Zrovna jsem premejslel ze by mohla byt docela zabava ji nekde vytahnout a precist znova. Cestu na Mars jsem cetl znova tak pred rokem.