Vzpomínka na Challenger a Columbii

[Amper]

Ta tyc pro seskok padakem je videt v akci ve filmu Vesmirni Kovbojove



Na klik se to zvetsi.

Pred timto zaberem je videt odpal poklopu (vcetne odjistovani) a na zacatku tyce jsou videt ocka s karabinama. Po tomdle zaberu jich je tam jeste spousta. Ale nic to nemeni na tom ze se jedna o system pro opusteni stroje v rozumne vysce.

Nasa na filmu hodne spolupracovala (je to poznat na detailech napr. na skafandrech ktere jsou (podle mne) normalni ACES nebo jejich 99% kopie - doporucuju napr. porovnat ACES s oranzovou kombinezou z Armagedonu)

[Aglar]

Já bych ještě zareagoval k té rozumné výšce. Pokud vím tak seskoky z balónu je dokázáno, že se dá "v pohodě" seskočit i Z 30km, takže to zase není, tak málo. A co se týče náhlého výbuchu, tak právě k tomu u Challengeru došlo a oddělilo to kabinu i s živou posádkou, která pak cca 4,5 minuty letěla vzduchem, takže kdyby tam tu tyč měli, zřejmě by se někdo mohl zachránit. Ta varianta s oddělením celé kabiny byla zamítnuta pro velkou náročnost a ve výsledku by to asi ani nebylo realizovatelné. Muselo by tam být něco na způsob záchranné věžičky, kterou mají rakety.

[Amper]

Nevim nevim zda by jim tyc pomohla. Ta kabina pri padu na 99% rotovala (pochybuju ze se utrhla tak dobre aby se za letu stabilizovala a tudiz byl na jeji palube beztizny stav) a tudiz to s nima dost slusne hazelo. Takze kazdy kdo by se odpoutal by zacal poletovat po kabine a asi by velmi rychle skoncil s pokusy dostat se k unikovemu prostoru.

Vse je otazka zadani - kdyby hodne chteli tak mohli v raketoplanu vystrelovaci sedacky mit i pro posadku na stredni palube. B-52 ma taky dvoupalubni usporadani - v pripade katapultaze to lidi na dolni palube katapultuje pod letadlo (prej hodne drsnej zazitek). Samozrejme by bylo potreba mit jistotu ze tam neni nadrz ale myslim ze s bezicima SSME by se asi nechteli katapultovat ani ti z horni paluby

[Aglar]

To je samozřejmě otázka další, ale pořád je lepší mít nějakou možnost úniku, než jen nečině čekat na zázrak.

Právě ta přídavná nádrž byla největším problémem. Tady u Challengeru by to zřejmě pomohlo, ale těch možných scénářů byla spousta a tam by to vadilo. Když je průšvih není čas zjišťovat, jestli je nádrž ještě připojená či se nějakou náhodou ještě nemotá v oblasti kam by došlo k případné katapultáži. Podle mě jedinou správnou cestou by bylo oddělení kabiny jako celku, ale to zase přináší další spoustu problémů a samozřejmě nárůst hmotnosti.

[Gubarev]

To je samozřejmě otázka další, ale pořád je lepší mít nějakou možnost úniku, než jen nečině čekat na zázrak.

Samotna destrukce stroje trva v radu stovek milisekund. Nestacis si toho moc ani uvedomit
[pokud nekoukas na palubku, kde opar vterin predtim (na Challengeru) zrejme nejaka signalizace
byla, ale bylo v dobe, kdy (podle samotnych astronautu, co letali na shuttlech) jsou ve stroji
(v kabine) takove otresy, ze poradne ani nezaostris zrak]

Nez si neco poradne uvedomis, je po vsem.

U Challengeru se po vyloveni kabiny z more nasly na trech mistech/sedackach aktivovan
(tusim) privody vzduchu, ted si nemuzu vzpomenout presne, co to bylo, ale o to ani tak nejde,
spis jde o to, ze minimalne 3 clenove posadky vedeli/uvedomovali si, co se s nimi deje. To
muselo byt strasne. NASA tvrdi, ze pak vsichni ztratili vedomi - nejsem expert na fyziologicke
reakce tela pri extremni zatezi, ale zda se mi, ze se toho NASA drzi z ryze etickych duvodu, je
to jednodussi pro rodiny a pozustale. Nicmene posadka byla tvrde trenovana v odolnosti na
pretizeni a dalsi extremy. No to uz se asi nedozvime, ale v momente, kdy uz padali ku hladine
rychlosti 250 km/h mi fakt pripada jakakoli varianta s tyci a vyskokem mimo misu. Jak jsem
psal vys, vetsina posadky pravdepodobne ztratila vedomi pri explozi a destrukci stroje.

S Columbii to bylo z casoveho hlediska podobne, pilotr a kapitan resili par minut pred havarii
s pozemni kontrolou problem cidel, takze "vedeli o jakychsi problemech", nicmene po propaleni
kridla to byla otazka nekolika malo vterin. Asi meli vic casu si uvedomit, ze je konec, ale
pri te silene rychlosti cca 28 000 km/h je poruseni aerodynamiky katastrofalni vuci trupu
stroje a mas fakt chvilku na to se tak rozloucit v mysli s rodinou...

Jednou jsem byl na super prednasce o extremech v zemske atmosfere, po ni jsem primo s
prednasejicim rozebiral problem Columbie. Ve vyskach kolem 50-60 000 m panuji tak silne
turbulentni proudy, ze to lidske telo rozerve. Skafandr neskafandr.
(Proto Baumgartner loni nechtel jit nad 40 km)

[Pospíšil]

. Ve vyskach kolem 50-60 000 m panuji tak silne
turbulentni proudy, ze to lidske telo rozerve. Skafandr neskafandr.
(Proto Baumgartner loni nechtel jit nad 30 km)

No, asi se Baumi nebránil dostatečně, když je oficiální výška jeho rekordního seskoku 38969,4 metrů.
A to jeho kabina před výskokem chvílemi oscilovala až do výšek nad 40 km...

[Gubarev]

Pardon!!!
Preklep z me strany, opravuji - myslel jsem tech 40, presne jak pises.
Diky!

[vai777]

Samotna destrukce stroje trva v radu stovek milisekund. Nestacis si toho moc ani uvedomit
[pokud nekoukas na palubku, kde opar vterin predtim (na Challengeru) zrejme nejaka signalizace
byla, ale bylo v dobe, kdy (podle samotnych astronautu, co letali na shuttlech) jsou ve stroji
(v kabine) takove otresy, ze poradne ani nezaostris zrak]

Byl tam ukazatel tlaku v SRB, ale je otázka, jestli se na něj v té době některý z astronautů díval, pečlivě byly sledovány až kolem 2. minuty letu před oddělením SRB. Každopádně otočný přepínač, kterým se nastavovaly abort mody, byl tuším nalezen v nominální poloze (nouzové přerušení letu,tzv. abort, se iniciovalo otočením přepínače do příslušné polohy- v tomto případě RTLS- a stiskem nedalekého tlačítka).

U Challengeru se po vyloveni kabiny z more nasly na trech mistech/sedackach aktivovan
(tusim) privody vzduchu, ted si nemuzu vzpomenout presne, co to bylo,...

Byly to kanistry PEAP.

Jednou jsem byl na super prednasce o extremech v zemske atmosfere, po ni jsem primo s
prednasejicim rozebiral problem Columbie. Ve vyskach kolem 50-60 000 m panuji tak silne
turbulentni proudy, ze to lidske telo rozerve. Skafandr neskafandr.

I když je ve vyšetřovací zprávě CAIB jako jeden ze smrtelných faktorů uveden i vliv prostředí, podle mého názoru byla letální spíše soustava rázových vln, která po narušení celistvosti kokpitu při hypersonické rychlosti dokonale "vymetla" interiér...

[petrsida]

U Columbie to bylo strašně rychlé, po upálení křídla šla do takové rotace, že to přetížení okamžitě nikdo nemohl přežít

u Challengeru to bylo horší, nejenom kanystry s kyslíkem, ale i přecvakané ovladače, ti co přežili rozpad se snažili kabinu manuálně oživit, pak už to bylo několik hodně drsných minut cesty dolů

jinak abort mode raketoplánu přerušení startu v době hoření SRB vůbec neumožňoval, prostě to nešlo
konstrukce raketoplánu byla vůbec strašně náchylná k havárii, pro úplnou destrukci by stačil výpadek jediného motoru SSME

[Gubarev]

vai777 + petrsida

Skvělé, pánové, díky oběma za doplnující informace
I když už jsou raketoplány pasé, tím, jak šly se mnou už od dětství, tak k nim mám skutečně citový vztah.