Francie oficiálně uznala, že raketa Ariane 6 ani Vega-C nebude konkurence schopná se SpaceX. Také přiznala, že v minulosti padly v ESA špatná rozhodnutí ohledně nového pohonu a opětovně použitelných technologií, které jsou nyní třeba. ArianeSpace v nadcházejících letech nebude díky tomu největším konkurentem SpaceX. Nedaří se ani navyšovat kadenci startů, kvůli problémům. Stejné peníze, s jakými operuje ESA cca 40 miliard eur, má k dispozici i čínská CSA a ta uskutečnila v roce 2020 35 kosmických startů. Na starty jde cca 10 miliard.
Evropané svou šanci promarnili a k tomu se váže jeden příběh , který zveřejnil Bruno Le Maire. „Když byl ředitelem kabinetu Dominique de Villepin v Matignonu za vlády Jacquesa Chiraca, současný ministr hospodářství zadal poznámku o zájmu Francie investovat do opakovaně použitelných nosičů. Odpověď: příliš drahé, neproveditelné.
Později se v roce 2015 podařilo alespoň spustit program Prometheus, na motor na metan, který by mohl být opakovaně použitelný. Bylo to však příliž málo a příliž pozdě. S nasazením Ariane Next se počítá nejdříve 2028-2030 (spíše později) a tou dobou však už muže mít SpaceX v provozu plně znovupoužitelný systém.
Cena za Ariane 6 se bude pohybovat kolem 100 milionů eur a Stéphane Israël říká, že SpaceX má takový náskok i díky podpoře NASA, která kupuje starty u SpaceX za více peněz, než platí soukromníci. Dalším problémem je, že výrobní řetězec Ariane 6 se skládá ze 600 společností, včetně 350 malých a středních podniků, se sídlem ve 13 zemích. Každá maličkost se protahuje. Zatímco SpaceX má vše pěkně pod jednou střechou. Náš systém funguje v souladu s pravidlem geografického návratu, vysvětluje jeden z doprovodu Thierry Bretona v Evropské komisi. Principem je, že když stát platí X, musí na svém území získat X pracovních míst. Na papíře to dává smysl. V praxi je to noční můra. Politici nakonec rozhodují o technologických volbách místo inženýrů. Stěžuje si David Mimoun (To jméno je více než trefné.
)
Šéf Arianespace, Stéphane Israël, vyzývá k „velkému třesku“ správy evropských nosičů“. Chtěl by pouze zaměření na tři nejvíce přispívající národy: Francii, Německo a Itálii. A soběstačnost by měla být i v megakostelaci poskytující internet. Evropa by tak měla začít také vynášet tisíce družic do kosmického prostoru. Jde o otázku suverenity, shrnuje Komise. Ponechat tento trh Američanům, zejména Elonu Muskovi, Jeffovi Bezosovi, nebo Číňanům, by znamenalo udělat stejnou chybu jako u společnosti Google před dvaceti lety, kterou jsme nechali vyvinout se bez vytvoření vhodné alternativy.
Problémem jsou ale také platy.
Ariane: mezi 30 a 50 000 EUR / rok
SpaceX: mezi 60 a 80 tis. EUR / rok
Roční plat pro inženýra ze školy. Zdroj: Talent.com
Podle těchto informací lze očekávat v Evropě velké změny. Za sebe doufám, že k lepšímu.