forum.kosmonautix.cz

Společně s podepsáním kontraktu ESA a ArianeGroup na vývoj opětovně použitelného demonstrátoru, se objevily i další novinky a upravené termíny takže:

První zážeh motoru Prometheus
První let rakety Vega-C


První let soukromé společnosti Isar Aerospace
První let rakety Ariane 6
První let Themis!


První let demonstrátoru CNES/JAXA Callisto????


První let rakety Vega E

Zatím nefinancované návrhy vylepšení rakety Ariane 6

ICARUS karbonový horní stupeň
kick-stage s motorem BERTA
Vylepšení horního stupně APU, nový adapter nákladu a P120C SRBs
Prometheus jako náhrada za Vulcain
Vulcain 2.2 (ve vývoji)
Vulcain 2.3 (3D tisk)

Emmanuel Macron navštívil Vernon. Zde by měly probíhat testy motorů nové generace. Prezident přislíbil peníze kvůli urychlení testů motoru Prometheus. Konkrétně by to mělo být 30 mil. euro a z toho 15 půjde na Prometheus samotný.

Jak vidím tyto projevy ve Francii, tak si vzpomenu jak vedou projekt ITER. Pracovat tam v pátek odpoledne je pokus o provokaci. Taky už mají snad 10 let zpoždění.

todtv píše: ↑14.1.2021 0:56 jak vedou projekt ITER. Pracovat tam v pátek odpoledne je pokus o provokaci. Taky už mají snad 10 let zpoždění.

Myslím, že se není čemu divit. Fúze není hned

Mě spíš přijde, že CNES čím dal tím více podniká věci na vlastní pěst, napříč nevelké podpoře ESA. Například v otázce znovupoužitelnosti.

Zajímavá zprava přichází z Evropy. Skupina Ariane works, skupina ADF / Latesys a univerzita v Rennes pracují na konceptu Smartcatcher pro opakovatelně použitelné rakety. Jde o koncept záchytu raketových stupňů pomocí konstrukce s lany, pomocí které se stupeň zachytí před dosednutím. V tuto chvíli se jedná o studie a zkoušky malého rozsahu, jejichž cílem je prokázat proveditelnost a zájem tento způsob, který by umožnil zjednodušit přistávání. Tento koncept je jistě riskantní, ale nabízí několik výhod. " Absence nohou znamená menší hmotnost a a větší nosnost a absenci elektroniky zajišťující měkké přistání. No zajímavé

Za me super - lana jsou znama technologie, zachytit takto predmet ktery jde lokalizovat radarove nebo i vizualne neni problem (zname je video kde ma borec terc kde vzdy trefis 50 protoze ma kolem sebe kamery ktere lokalizuji sipku a pohnou tercem tak aby se dostal na spravnou pozici)

A ty lana muzou byt pripojene na dynamicke brzdy ktere v pohode raketu zpomali ani nemluve.

Ariane Group zveřejnila další zajímavý koncept. Jde o možnost dopravy opětovně použitelného nosiče pomocí vzducholodě Flying Whales.
Francouzský start-up Flying Whales, který v roce 2012 vytvořil Sébastien Bougon, vyvíjí toto řešení. Budoucí vzducholodi budou výjimečně velké, až 200 metrů dlouhé a 50 metrů v průměru, a budou schopné nést nadměrné náklady v nákladovém prostoru nebo na lanech. Nebudou potřebovat přistávací ani nakládací infrastrukturu. Pohonný systém - původně hybridní - bude nakonec plně elektrický. Myšlenka spočívá v tom, že vzducholoď si po přistání vyzvedne stupeň Themis umístěným na mořské plošině u Francouzského Guyanského vesmírného střediska, nasadí svůj zamykací a zvedací systém a poté se vrátí na kosmodrom. Cílem je vyřešit konkurenční řešení, které může mezi dvěma starty výrazně ušetřit čas. Do aktivit Flying Whales jsou zapojeni také partneři ArianeWorks, ADF / LATESYS a ONERA


https://www.ariane.group/en/news/itw-fl ... urce=en_US

Novinky z Evropy. Konkrétně o motoru na metan.
První testy prototypu M1 už letos koncem roku
Testovací kampaň rozdělena na dvě fáze
První proběhne ve Francii Vernon
Druhá fáze na nově vybudovaném stanovišti P5 v Lampoldshausenu v Německu. Zatím není hotové a proto první testy budou ve Francii.
Test 1 bude zážeh v délce trvání okolo 40 s
Test 2 už bude v délce okolo 500 s

Plán je ve Vernonu uskutečnit 10 až 20 krátkých zapálení (v délce trvání od 5 do 40 sekund) motoru M1, přičemž doba trvání je omezena objemem stávajících nádrží. V Německu budou testy prováděny na dvou motorech M1 a M2 s delší dobou spalování 300 až 500 sekund . Cílem bude prokázat, že tyto technologicky reprezentativní jednotky splňují specifikace motoru Prometheus z hlediska výkonu, zejména že jsou opakovaně použitelné a že tah lze upravit. Motor by měl pohánět budoucí evropské nosné rakety po roce 2030.

První letové testy předpokládané v roce 2023

Par tydnu stara fotografie pathfinderu Themis (STRIKE) ve Vernonu. Podle vseho ma za sebou tankovaci zkousky a bude se nyni chystat na integraci s Prometheem.