Program Apollo
- Pospíšil
- Velezkušený znalec kosmonautiky
- Příspěvky: 10850
- Reputace: 10337
- Bydliště: Pardubice
- Registrován: 22.7.2012 19:00
Re: Program Apollo
Tak tohle je pecka.
Scott Manley popisuje procedůru v letové příručce Apolla, jaká byla poslední možnost odletět z Měsíce pomocí “startovacích kabelů k externí baterii”, pokud jiné, obvyklejší postupy selžou. O tomto hororovém scénáři návratu jsem nikdy před tím neslyšel.
Scott Manley popisuje procedůru v letové příručce Apolla, jaká byla poslední možnost odletět z Měsíce pomocí “startovacích kabelů k externí baterii”, pokud jiné, obvyklejší postupy selžou. O tomto hororovém scénáři návratu jsem nikdy před tím neslyšel.
---
"Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand." Neil Armstrong
"Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand." Neil Armstrong
- Pospíšil
- Velezkušený znalec kosmonautiky
- Příspěvky: 10850
- Reputace: 10337
- Bydliště: Pardubice
- Registrován: 22.7.2012 19:00
Re: Program Apollo
Skutečné space porn - Adam Savage na návštěvě v restaurátorské dílně Národního muzea letectví a kosmonautiky ve Washingtonu DC.
---
"Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand." Neil Armstrong
"Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand." Neil Armstrong
Re: Program Apollo
Mám jeden dotaz. Ve spoustě filmů a dokumentů kde ukazují start Apolla 11 je záběr z vnitřku rakety jak se odděluje první stupeň a prstenec mezi stupni. A taky záběr oddělení druhého stupně na které je vidět motor třetího stupně. Někde jsem četl že to jsou záběry z Apolla 4. Je to pravda?
„Jásání nad Starlinky je jásáním nad komíny uhelných elektráren jako symbolem pokroku,“
Jana Tichá
Jana Tichá
- Pospíšil
- Velezkušený znalec kosmonautiky
- Příspěvky: 10850
- Reputace: 10337
- Bydliště: Pardubice
- Registrován: 22.7.2012 19:00
Re: Program Apollo
Jde o to, které záběry máš přesně na mysli. Pokud jsou to ty v přiloženém videu, tak první je z testu Saturnu 1B a druhý plus třetí jsou ze startu Saturnu V na misi Apollo 4.stana85 píše:Mám jeden dotaz. Ve spoustě filmů a dokumentů kde ukazují start Apolla 11 je záběr z vnitřku rakety jak se odděluje první stupeň a prstenec mezi stupni. A taky záběr oddělení druhého stupně na které je vidět motor třetího stupně. Někde jsem četl že to jsou záběry z Apolla 4. Je to pravda?
---
"Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand." Neil Armstrong
"Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand." Neil Armstrong
- Meybe
- Zkušený inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 2680
- Reputace: 2323
- Bydliště: Chlumec
- Registrován: 25.8.2015 8:46
Re: Program Apollo
Věděli jste, že se jeden vyrobený lunární modul pohřešuje? No jo, navíc nikdo neví kde je. Tedy ne přesně. Doporučuji shlédnout, není to ztráta času.
https://www.msn.com/en-us/video/science ... o3JMZm9USo
https://www.msn.com/en-us/video/science ... o3JMZm9USo
---------------
"Nejhezčí sny jsou ty, které se uskuteční."
"Nejhezčí sny jsou ty, které se uskuteční."
Re: Program Apollo
V laboratoři střediska NASA Johnson Space Center v Houstonu byl otevřen kontejner se vzorky z Měsíce, jež byly na Zemi dopraveny astronauty mise Apollo 17. Vzorek číslo 73002 o hmotnosti 430 gramů, byl do kontejneru uzavřen v prosinci 1972 a druhá část (73001) bude zkoumán v lednu 2020. Oba vzorky bude zkoumat devět vědeckých týmů, které byly vybrány agenturou NASA.
Nedotčeny jsou ještě dva vzorky z mise Apollo 15 a Apollo 16.
Zdroj:
https://www.nasa.gov/sites/default/file ... redits.jpg
https://novinkykosmonautiky.blogspot.com/
Nedotčeny jsou ještě dva vzorky z mise Apollo 15 a Apollo 16.
Zdroj:
https://www.nasa.gov/sites/default/file ... redits.jpg
https://novinkykosmonautiky.blogspot.com/
- Vaclavik
- VIP uživatel
- Příspěvky: 3310
- Reputace: 4070
- Registrován: 9.1.2013 16:26
- Kontaktovat uživatele:
Re: Program Apollo
Jedná se o celkem vzácné podpovrchové vzorky (73001 je spodní část, 73002 horní část) z okolí kráteru Lara odebrané z hloubky až 23 cm, což je v místech s možností výskytu trvale zmrzlého regolitu (250 K). Zajímavé tedy bude zejména zkoumání vzorku 73001. Odběr vzorků nebyl úplně bezproblémový, ale to naštěstí tolik nevadilo a navíc to bylo dobře zadokumentováno. Vzorky byly po celou dobu přepravovány a skladovány v podmínkách vakua (CSVC), i když bez chlazení. Ale s ohledem na uzavření v kontejneru to tolik nevadí, protože plyn uvolněný zahřátím je stále v kontejneru.CarlJARx píše:V laboratoři střediska NASA Johnson Space Center v Houstonu byl otevřen kontejner se vzorky z Měsíce, jež byly na Zemi dopraveny astronauty mise Apollo 17. Vzorek číslo 73002 o hmotnosti 430 gramů, byl do kontejneru uzavřen v prosinci 1972 a druhá část (73001) bude zkoumán v lednu 2020. Oba vzorky bude zkoumat devět vědeckých týmů, které byly vybrány agenturou NASA.
Nedotčeny jsou ještě dva vzorky z mise Apollo 15 a Apollo 16.
Zdroj:
https://www.nasa.gov/sites/default/file ... redits.jpg
https://novinkykosmonautiky.blogspot.com/
Mapa s vyznačeným místem odběru
- jakubv
- Inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 1591
- Reputace: 1887
- Registrován: 4.2.2017 23:23
- Kontaktovat uživatele:
Re: Program Apollo
něco k historii a vývoji koncepce Saturn V a Apollo
Raketa Nova, 8x F1 na první stupni...
http://astronomy.com/news/2019/05/nova- ... -never-was
Raketa Nova, 8x F1 na první stupni...
http://astronomy.com/news/2019/05/nova- ... -never-was
-----------------
xx jakubv
xx jakubv
Re: Program Apollo
Pánové,
tohle je delikatesa! Abych to trochu vysvětlil i pro ty, kteří se kolem videoformátů příliš nepohybují. Mezi nejdůležitější atributy videa patří jeho rozlišení a snímkovací rychlost. Rozlišení udává, kolik obrazových bodů (na výšku a na šířku) video má. Tento parametr rozhoduje o tom, jak moc jemný bude výsledný obraz. Čím je rozlišení větší, tím jemnější detaily jsou v něm vidět. Snímkovací frekvence zase udává, kolik snímků za sekundu video obsahuje. Tento parametr rozhoduje o tom, jak plynulý dojem pohybu bude video mít. Samozřejmě čím vyšší snímkovací rychlost (též označovaná FPS), tím plynulejší pohyb.
Od začátku videoprůmyslu platilo, že snižování rozlišení a snímkovací frekvence funguje docela jednoduše (byť za logickou cenu snížení kvality), ale zvětšování rozlišení videa způsobí, že se kolem hran objeví kostičky a video vypadá hůř, než v malém rozlišení. Při snaze o zvýšení snímkovací frekvence není výsledek vidět - video se nezlepší, ale ani nezhorší. Vše je dáno tím, že nemůžete do videa dostat něco, co mezi snímky není. Ale zavedené pořádky se mění. nejprve tu byly speciální algoritmy, které se snažily tohle obejít, ale upřímně jim to moc nešlo. Hrany sice nebyly kostičkované, ale spíše trochu rozmazané.
Nyní přichází druhá úroveň těchto snah, která přináší do ringu těžkou váhu - umělou inteligenci. Ta (zjednodušeně řečeno) vezme jeden snímek videa, zvětší ho, prožene výsledek přes své složité vnitřní struktury, které se pokusí odhadnout, jak mohl vypadat původní snímek a výsledkem je snímek ve vyšším rozlišení, který nemá výše popsané hrbolaté hrany. Když pak takhle zvětší dva sousední snímky, porovná je mezi sebou, zjistí, co se kam posunulo, všechno opět prožene svými vnitřními procesy a dopočítá, co se odehrálo mezi pořízením obou snímků. Na základě toho dopočítá snímek, který se nachází mezi oběma reálnými snímky.
A teď reálný příklad. Měli jsme tu záznam legendárního startu Saturnu V na misi Apollo 11 natočenou na 700 mm film. Ten byl naskenován na rozlišení 1812 × 1812 pixelů. Do videa se zakousla umělá inteligence a udělala z něj gigantické rozlišení 3624 × 3624 pixelů. Ve videu si můžete prohlédnout, jak vypadá start při 96 fps, 48 fps a 24 fps - když se umělou inteligencí vypočítaný výsledek příslušně zpomalí. Tohle je pohádka!
tohle je delikatesa! Abych to trochu vysvětlil i pro ty, kteří se kolem videoformátů příliš nepohybují. Mezi nejdůležitější atributy videa patří jeho rozlišení a snímkovací rychlost. Rozlišení udává, kolik obrazových bodů (na výšku a na šířku) video má. Tento parametr rozhoduje o tom, jak moc jemný bude výsledný obraz. Čím je rozlišení větší, tím jemnější detaily jsou v něm vidět. Snímkovací frekvence zase udává, kolik snímků za sekundu video obsahuje. Tento parametr rozhoduje o tom, jak plynulý dojem pohybu bude video mít. Samozřejmě čím vyšší snímkovací rychlost (též označovaná FPS), tím plynulejší pohyb.
Od začátku videoprůmyslu platilo, že snižování rozlišení a snímkovací frekvence funguje docela jednoduše (byť za logickou cenu snížení kvality), ale zvětšování rozlišení videa způsobí, že se kolem hran objeví kostičky a video vypadá hůř, než v malém rozlišení. Při snaze o zvýšení snímkovací frekvence není výsledek vidět - video se nezlepší, ale ani nezhorší. Vše je dáno tím, že nemůžete do videa dostat něco, co mezi snímky není. Ale zavedené pořádky se mění. nejprve tu byly speciální algoritmy, které se snažily tohle obejít, ale upřímně jim to moc nešlo. Hrany sice nebyly kostičkované, ale spíše trochu rozmazané.
Nyní přichází druhá úroveň těchto snah, která přináší do ringu těžkou váhu - umělou inteligenci. Ta (zjednodušeně řečeno) vezme jeden snímek videa, zvětší ho, prožene výsledek přes své složité vnitřní struktury, které se pokusí odhadnout, jak mohl vypadat původní snímek a výsledkem je snímek ve vyšším rozlišení, který nemá výše popsané hrbolaté hrany. Když pak takhle zvětší dva sousední snímky, porovná je mezi sebou, zjistí, co se kam posunulo, všechno opět prožene svými vnitřními procesy a dopočítá, co se odehrálo mezi pořízením obou snímků. Na základě toho dopočítá snímek, který se nachází mezi oběma reálnými snímky.
A teď reálný příklad. Měli jsme tu záznam legendárního startu Saturnu V na misi Apollo 11 natočenou na 700 mm film. Ten byl naskenován na rozlišení 1812 × 1812 pixelů. Do videa se zakousla umělá inteligence a udělala z něj gigantické rozlišení 3624 × 3624 pixelů. Ve videu si můžete prohlédnout, jak vypadá start při 96 fps, 48 fps a 24 fps - když se umělou inteligencí vypočítaný výsledek příslušně zpomalí. Tohle je pohádka!