forum.kosmonautix.cz

Dnes měli astronauti relativně volný den. Hlavním úkolem bylo vstoupit do připojeného modulu Rassvet a přesvědčit se, že vše funguje jak má. Kromě toho měli astronauti individuální volno a čas se našel i na tiskovou konferenci s novináři.

Zítra na posádku čeká třetí a závěrečný výstup do volného kosmu a proto budou dva astronauti nocovat ve sníženém tlaku modulu Quest. Spát půjdou dnes ve 23:50 SELČ a budíček si nařídí na 7:50 SELČ.

Dnes byl na programu poslední plánovaný výstup do volného kosmu. Ten začal ve 12:27 SELČ. Astronauti Reisman a Good měli za úkol hlavně instalvoat dvě zbývající baterie na nosník P6. Ještě předtím ale doplnili termoregulační amoniakový okruh záložní hadicovou spojkou. Pak přepravili spojovací blok PDGF (Power and Data Grapple Fixture) z nákladového prostoru Atlantisu do modulu Quest. Na PDGF posádka připojí potřebné vybavení a během červencového výstupu ho upevní na modul Zarja. Díky tomu získá staniční manipulátor SSRMS další místo, ke kterému se připojí a bude moci obsluhovat i v ruskou část stanice. na závěr ještě astronauti ještě doplnili na povrch stanice brašny s nářadím, které bude použito během příštích EVA.



Dnenší výstup skončil v 19:13 SELČ, trval tedy 6 hodin a 46 minut. Pro astronauty to byl poslední výstup do volného kosmu v rámci mise STS-132. Posádka půjde spát dnes ve 23:20 SELČ a vstane o 8 hodin později. Zítřejší program je hlavně volný. Astronauti mají v plánu tiskovou konferenci a také individuální volno.

Dnes měli astronauti mnohem volnější program než v uplynulých dnech. Jediným hlavním úkolem bylo uklizení nástavce ICC do nákladového prostoru raketoplánu Atlantis. S tím problém nebyl a tak měli astronauti čas na zasloužené individuální volno.



Dnes půjde posádka spát ve 22:50 SELČ a její spánek bude trvat tradičních 8 hodin. V plánu na zítřek je tisková konference, ale hlavně rozloučení obou posádek, uzavření průlezů mezi ISS a Atlantisem a nakonec i oddělení raketoplánu od stanice.

Dnešek byl ve znamení loučení. Odpoledne našeho času se obě posádky rozloučily a v 17:22 SELČ se raketoplán Atlantis odpojil od ISS. Během obletu kolem stanice proběhlo tradiční snímkování povrchu a po separačním manévru se Atlantis začal od ISS vzdalovat.



Zítra je v plánu kontrola povrchu raketoplánu pomocí OBSS a přípravy na přistání. První možnost pro přistání je ve středu 26.5.2010 okolo 14:50 SELČ.

Dnešní hodnocení bude stručné. Posádka raketoplánu Atlantis se věnovala hlavně úklidu kabiny a připravám na přistání. Kromě toho provedli inspekci tepelného štítu pomocí nástavce OBSS. Jeslti je štít poškozen, či nikoliv zatím není jisté. Zkoumání získaných dat zabere pozemním inženýrům ještě několik hodin práce. Zatím ale nic neukazuje na problém.
Pro přistání se stále počítá se středou.

Dneší den věnovala posádka raketoplánu Atlantis dalším přípravám na přistání. Hlavním bodem programu byl úklid kabiny aby byly všechny věci na svých msítech a při návratu do stavu tíže nezačaly volně padat po kabině.
Termín zítřejšího přistání na Floridě ve 14:48 SELČ je lehce v ohrožení. Meteorologové mluví o možnosti srážek v okolí přistávací dráhy. Zatím to vypadá, že by mělo pršet jen asi 30 mil od ranveje, nicméně jisté to zatím není. Definitivní upřesnění termínu přistání budeme znát zítra.

Dnešní den měl v kolonce úkolů nejvýznamější bod celé mise - přistání. Spekulovalo se o odložení startu, ale nakonec si počasí dalo říct. Krátce po 13. hodině SELČ dostal Atlantis povolení k sestupovému zážehu motorů. K němu došlo v 7:41 a trval 3 minuty a 5 sekund. Raketoplán se díky němu zpomalil o 105 m/s. To stačilo k tomu aby si ho Země přitáhla do atmosféry. Atlantis přeletěl přes Tichý Oceán, Nikaraguu, Mexický Záliv a Kubu aby ve 14:48 přistál na ranveji 33 Kennedyho vesmírného střediska. Mise STS-132 trvala 11 dní 18 hodin a 28 minut a dopadla velmi úspěšně.



Poslední plánvaná msie Atlantisu skončila a než se tento stroj odebere do zaslouženého důchodu bude připraven "na stráži" pro případ, že by se Discovery či Endeavour ve zbývajících msiích dostaly do problémů. Jelikož ale na tento "vyčkávací" úkol musí být raketoplán připraven v plné síle (tedy nová externí nádrž, připravené motory SRB) spekulují někteří nad možností hypotetické mise STS-135, na kterou by se vydal právě Atlantis. Oficiální místa ale zatím tuto variantu nepřipouštějí, takže to vypadá, že Atlantis už do vesmíru nepoletí a posledním startujícím raketoplánem bude listopadový Endeavour.

Takže Antlantis nám v pořádku přistál, ještě budou 2 lety raketoplánu a pak už ty starty nebudou tak zajímavé, jako jsou teď, je to škoda. Co pak budeme sledovat?

Překvapilo mě , že jsi psal, že se spekulovalo o odložení přistání. Co by ten Atlantis dělal, kdyby bylo špatné počasí na obou možných přistávacích plochách? To by létal tak dlouho, až by se počasi umoudřilo? A pak mě ještě napadlo, jak dlouho by ten raketoplán mohl létat ve vesmíru, kdyby nemohl přistát? Tak dlouho až by mu došlo palivo? Nebo by se vrátil na ISS? No jo, to jsou zase ty moje fantasmagorické otázky

Primární přistávací dráha je na Floridě na Kennedyho vesmírném středisku, když je tu špatné počasí, může přistát v Kalifornii na Edwardsově základně, jenže to nemá NASA moc ráda, protože pak msuí raketoplán transportovat letecky přes celé Spojené státy.
Kdyby bylo na obou těchto základnách špatné počasí, může raketoplán dál obíhat kolem Země a čekat až si dá počasí říct. Určitě by se nevracel k ISS. Například při minulé misi STS-131 se přistání o jeden den odložilo. Každý den má raketoplán 2 nebo 3 možnosti přistát na Floridě a stejný počet je i pro Kalifornii. Někdy stačí počkat 90 minut (tak dlouho +/- trvá jeden oběh kolem Země) a počasí se vylepší.
O kolik dní se může mise protáhnout je sporné. Viděl bych to tak na tři dny. Možná déle, těžko říct. Raketoplán během pobytu na oběžné dráze totiž vyrábí energii z palivových článků na bázi vodíku a ty by se po delší době mohly "vybít".

Raketoplán Atlantis vykonal svou poslední plánovanou misi. Sluší se proto připomenout si alespoň základní informace o tomto stroji.

Raketoplán Atlantis (nazývaný též kódem OV-104) je historicky čtvrtým vyrobeným americkým raketoplánem. NASA při jeho stavbě využila nové poznatky a tak je např. proti Columbii o 3 tuny lehčí a stavěl se poloviční dobu. Perličkou je, že díly, které při jeho stavbě nebyly využity posloužily později pro stavbu orbiteru Endeavour.
První misí Atlantisu byla STS-51-J 3. - 7. října 1985 - úkol této mise se veřejnost nedozvěděla. Stejně jako další 4 mise si je objednala armáda, která o svých projektech zarytě mlčí. Mezi lety 1997 a 1999 prošel Atlantis "omlazovací kůrou", která přinesla 165 výraznějších úprav.
Atlantis Altantis sloužil 25 roků. Vykonal celkem 32 misí. Za všechny jmenujme pro budoucí rozvoj mezinárodní spolupráce na poli kosmonautiky významných 7 letů k ruské stanici MIR. Kromě toho zakotvil 11x u ISS a jednou mířil k Hubbleovu teleskopu, kterému umožnil prodloužení života o několik let. Češi na něj budou rádi vzpomínat, protože v roce 1996 při misi STS-79 nesl na své palubě český mikroakcelerometr s názvem MACEK. Raketoplán na oběžné dráze strávil dohromady 249 dní. Při 4 648 obletech Země uletěl dohromady skoro 200 milionů kilometrů. Do vesmíru a zpět dopravil celkem 189 astronautů.
Díky Atlantisi za všechno!