Den, kdy se nevrátila Columbia
Napsal: 17.7.2012 21:13
Den, kdy se nevrátila Columbia
autor: Tomáš Přibyl
Nakladatelství : Junior s.r.o. (2004)
Jazyk: čeština
Ve své minulé recenzi jsem slíbil, že má příští se bude věnovat knize psané v českém jazyce. Svůj slib plním a vybral jsem si knihu Tomáše Přibyla, popularizátora kosmonautiky a VIP člena tohoto fóra.
Mnozí z nás si ještě vzpomenou na šok, který prožíval celý svět, když první únorový den roku 2003 oznámily tiskové agentury, že raketoplán Columbia má zpoždění při předpokládaném přistání na KSC a posléze jsme se dozvěděli, že byl při návratu z mise STS-107 zničen. Nikdo z posádky poslední let Columbie nepřežil.
Pro ty, kteří chtějí nahlédnout pod pokličku této tragédie a seznámit se trochu blíže i s konstrukcí zatím jediného pilotovaného vícenásobně použitelného kosmického stroje, s jeho provozem, procedurami a perspektivou tak, jak vypadala v roce 2004 je určena kniha Tomáše Přibyla „Den, kdy se nevrátila Columbia“.
Autor čtenáře nejprve provede historií zrodu raketoplánu. Od rozpočtových tahanic, přes zadání zakázek, testování prototypu Enterprise až po první start stoje OV-102, pojmenovaného Columbia. (Jen malá perlička- první velitel Columbie, J. Young, se o schválení financování systému Space Shuttle dozvěděl v momentu, kdy se brouzdal lunárním prachem coby velitel Apolla-16. Tehdy kvitoval zprávu s uspokojením: „The country needs that Shuttle mighty bad.“, neboli „Tahle země ten shuttle hrozně moc potřebuje.“
Nemalá část knihy je věnována zevrubnému popisu shuttlu, konstrukce a popisu jednotlivých částí včetně ET a SRB. Následuje relativně detailní rozbor typické mise, od předstartovních příprav po přistání. Pozornost je věnována i možným haváriím během letu, zvláště během „powered flight“, tedy motorické fáze. Zde navazuje kapitola, věnovaná první katastrofě raketoplánu- zkáze Challengeru. Čtenář má možnost seznámit se s posádkou, podrobně sledovat časovou osu odvíjejícího se dramatu a následné vyšetřování prezidentskou komisí. (Jejím členem byl i nositel Nobelovy ceny, fyzik R.Feynman, který na jedné z tiskových konferencí demonstroval příčinu havárie slavným pokusem s kusem těsnění, svorkou a ledovou vodou. Nebyl to ovšem jeho nápad, na tuto možnou příčinu byl upozorněn majorem D.Kutynou, ale to je na jiný článek )
Potom už přichází krátký popis geneze mise STS-107, krátké medailony posádky, popis užitečného zatížení a experimentů, prováděných na palubě Columbie. Jsme svědky odpočítávání, startu, letu a příprav před přistáním stroje. To ovšem, jak již dnes všichni víme, nikdy nepřišlo… Další stránky jsou věnovány možným příčinám havárie a poměrně podrobnému výčtu událostí během sestupu Columbie atmosférou. Autor se věnuje i možnostem záchrany astronautů v případě, že by NASA uznala situaci po nárazu izolační pěny za vážnou. Bohužel se tak nestalo a o příčinách katastrofy se poměrně dlouho spekulovalo. Jasná příčina ještě v době psaní této knihy nebyla známa. Nicméně dnes již mohu uvést, že pochybnosti a nejistota postupně krystalizovaly až k známému pokusu s kusem pěny, vystřelenému vzduchovým dělem proti kusu RCC z náběžné hrany křídla. Jeho výsledek šokoval všechny přítomné a ukončil debaty o důvodu zkázy Columbie i o domnělé neškodnosti kusů izolace ET (připomeňme, že problém s odlupováním izolace se nepodařilo plně vyřešit do konce éry shuttlu, naštěstí se pěna odlupovala až ve fázích letů, kdy nemohla raketoplánu uškodit).
Zajímavou pasáží je výčet všech těsných „minel“ při předchozích letech raketoplánů. A že jich nebylo málo a mnohé z nich zaměstnaly celé legie strážných andělů astronautů. Tím se autor dostává k rizikům povolání astronautů/kosmonautů. Od fatálních popálenin benjamínka prvního oddílu kosmonautů V.Bondarenka, přes tragédie Apolla-1, Sojuzu-1, Sojuzu-11 až po úmrtí vesmírných cestovatelů, které smrt zastihla třeba v letadle, nebo při obyčejné dopravní nehodě. V tomto kontextu mě velmi překvapila informace o kandidátu na kosmonauta S. Vozovikova, který se při nácviku přistání Sojuzu na vodu zapletl do rybářských sítí a utonul.
Tragédie Columbie logicky absolutně změnila „jízdní řád“ flotily raketoplánů. Co by bylo, kdyby let proběhl normálně a jaké jsou vyhlídky v dané situaci, popisuje Tomáš Přibyl v další kapitole (opět podotýkám, že kniha vznikala ještě před oficiálním ukončením vyšetřování a tedy dlouho před první misí po Columbii- STS-114). Je zajímavé porovnat zamýšlené mise se skutečností po návratu shuttlu do služby.
Kniha je zakončena výčtem všech dosavadních startů raketoplánu včetně emblémů jednotlivých misí.
Kniha „Den, kdy se nevrátila Columbia“ je dílem, které by nemělo chybět v knihovně žádného kosmonautického nadšence. Na své si přijde laik i „poučený uživatel“. Na kompaktní ploše je uvedeno mnoho informací známých i méně známých. Co je ovšem největší devizou tohoto díla- fotografie. Je jich mnoho, jsou nádherné a některé jsou ne-li unikátní, pak alespoň zřídka viděné.
Doporučuji si knihu sehnat, dnes už bohužel opět pouze v antikvariátu nebo v knihovně. Tak mě napadá- a tady mířím směrem k panu Přibylovi- nechystá se nějaká aktualizovaná verze, nebo nějaké knižní shrnutí éry prvního mnohonásobně použitelného kosmického stroje?
autor: Tomáš Přibyl
Nakladatelství : Junior s.r.o. (2004)
Jazyk: čeština
Ve své minulé recenzi jsem slíbil, že má příští se bude věnovat knize psané v českém jazyce. Svůj slib plním a vybral jsem si knihu Tomáše Přibyla, popularizátora kosmonautiky a VIP člena tohoto fóra.
Mnozí z nás si ještě vzpomenou na šok, který prožíval celý svět, když první únorový den roku 2003 oznámily tiskové agentury, že raketoplán Columbia má zpoždění při předpokládaném přistání na KSC a posléze jsme se dozvěděli, že byl při návratu z mise STS-107 zničen. Nikdo z posádky poslední let Columbie nepřežil.
Pro ty, kteří chtějí nahlédnout pod pokličku této tragédie a seznámit se trochu blíže i s konstrukcí zatím jediného pilotovaného vícenásobně použitelného kosmického stroje, s jeho provozem, procedurami a perspektivou tak, jak vypadala v roce 2004 je určena kniha Tomáše Přibyla „Den, kdy se nevrátila Columbia“.
Autor čtenáře nejprve provede historií zrodu raketoplánu. Od rozpočtových tahanic, přes zadání zakázek, testování prototypu Enterprise až po první start stoje OV-102, pojmenovaného Columbia. (Jen malá perlička- první velitel Columbie, J. Young, se o schválení financování systému Space Shuttle dozvěděl v momentu, kdy se brouzdal lunárním prachem coby velitel Apolla-16. Tehdy kvitoval zprávu s uspokojením: „The country needs that Shuttle mighty bad.“, neboli „Tahle země ten shuttle hrozně moc potřebuje.“
Nemalá část knihy je věnována zevrubnému popisu shuttlu, konstrukce a popisu jednotlivých částí včetně ET a SRB. Následuje relativně detailní rozbor typické mise, od předstartovních příprav po přistání. Pozornost je věnována i možným haváriím během letu, zvláště během „powered flight“, tedy motorické fáze. Zde navazuje kapitola, věnovaná první katastrofě raketoplánu- zkáze Challengeru. Čtenář má možnost seznámit se s posádkou, podrobně sledovat časovou osu odvíjejícího se dramatu a následné vyšetřování prezidentskou komisí. (Jejím členem byl i nositel Nobelovy ceny, fyzik R.Feynman, který na jedné z tiskových konferencí demonstroval příčinu havárie slavným pokusem s kusem těsnění, svorkou a ledovou vodou. Nebyl to ovšem jeho nápad, na tuto možnou příčinu byl upozorněn majorem D.Kutynou, ale to je na jiný článek )
Potom už přichází krátký popis geneze mise STS-107, krátké medailony posádky, popis užitečného zatížení a experimentů, prováděných na palubě Columbie. Jsme svědky odpočítávání, startu, letu a příprav před přistáním stroje. To ovšem, jak již dnes všichni víme, nikdy nepřišlo… Další stránky jsou věnovány možným příčinám havárie a poměrně podrobnému výčtu událostí během sestupu Columbie atmosférou. Autor se věnuje i možnostem záchrany astronautů v případě, že by NASA uznala situaci po nárazu izolační pěny za vážnou. Bohužel se tak nestalo a o příčinách katastrofy se poměrně dlouho spekulovalo. Jasná příčina ještě v době psaní této knihy nebyla známa. Nicméně dnes již mohu uvést, že pochybnosti a nejistota postupně krystalizovaly až k známému pokusu s kusem pěny, vystřelenému vzduchovým dělem proti kusu RCC z náběžné hrany křídla. Jeho výsledek šokoval všechny přítomné a ukončil debaty o důvodu zkázy Columbie i o domnělé neškodnosti kusů izolace ET (připomeňme, že problém s odlupováním izolace se nepodařilo plně vyřešit do konce éry shuttlu, naštěstí se pěna odlupovala až ve fázích letů, kdy nemohla raketoplánu uškodit).
Zajímavou pasáží je výčet všech těsných „minel“ při předchozích letech raketoplánů. A že jich nebylo málo a mnohé z nich zaměstnaly celé legie strážných andělů astronautů. Tím se autor dostává k rizikům povolání astronautů/kosmonautů. Od fatálních popálenin benjamínka prvního oddílu kosmonautů V.Bondarenka, přes tragédie Apolla-1, Sojuzu-1, Sojuzu-11 až po úmrtí vesmírných cestovatelů, které smrt zastihla třeba v letadle, nebo při obyčejné dopravní nehodě. V tomto kontextu mě velmi překvapila informace o kandidátu na kosmonauta S. Vozovikova, který se při nácviku přistání Sojuzu na vodu zapletl do rybářských sítí a utonul.
Tragédie Columbie logicky absolutně změnila „jízdní řád“ flotily raketoplánů. Co by bylo, kdyby let proběhl normálně a jaké jsou vyhlídky v dané situaci, popisuje Tomáš Přibyl v další kapitole (opět podotýkám, že kniha vznikala ještě před oficiálním ukončením vyšetřování a tedy dlouho před první misí po Columbii- STS-114). Je zajímavé porovnat zamýšlené mise se skutečností po návratu shuttlu do služby.
Kniha je zakončena výčtem všech dosavadních startů raketoplánu včetně emblémů jednotlivých misí.
Kniha „Den, kdy se nevrátila Columbia“ je dílem, které by nemělo chybět v knihovně žádného kosmonautického nadšence. Na své si přijde laik i „poučený uživatel“. Na kompaktní ploše je uvedeno mnoho informací známých i méně známých. Co je ovšem největší devizou tohoto díla- fotografie. Je jich mnoho, jsou nádherné a některé jsou ne-li unikátní, pak alespoň zřídka viděné.
Doporučuji si knihu sehnat, dnes už bohužel opět pouze v antikvariátu nebo v knihovně. Tak mě napadá- a tady mířím směrem k panu Přibylovi- nechystá se nějaká aktualizovaná verze, nebo nějaké knižní shrnutí éry prvního mnohonásobně použitelného kosmického stroje?