Alphasat
Napsal: 6.6.2012 15:14
Příští rok by se měl do vesmíru podívat jeden z největších komunikačních satelitů na světě - Alphasat.
Komunikační satelity mají svoje vlákno v jiné části fóra. Tento satelit však bude mít na palubě zařízení, které ho jednoznačně nominuje na umístění sem.
Jedna se o přístroj, který se na palubu Alphasatu dostal až dodatečně a na němž se bude testovat laserová komunikace mezi družicemi.
Podobné technologie nyní testují Američané v rámci projektu LCRD i Rusové na své části ISS. Zatímco Rusové testují komunikaci mezi nízkou oběžnou drahou a pozemním střediskem, Američané zkoušejí přenášet laserem signál mezi Zemí a objekty v meziplanetárním prostoru. Evropa jde třetí cestou: bude testovat přenos dat mezi družicemi na nízké a geostacionární dráze. Výhodou oproti klasickému radiovému spojení je doba, po kterou lze komunikovat. Dokud družice není za obzorem, je možné s ní vyměňovat data. Navíc díky velké směrovosti paprsku nelze prakticky tento přenos "odposlouchávat". Tato kombinace dvou vzájemně velmi rychle se pohybujících objektů je náročná na přesné zacílení a směrování, takže je složitější než ruské pokusy. Americké pokusy by měly být o něco náročnější z hlediska větší vzdálenosti objektů a zpoždění signálu.
Celý článek o evropské laserové technologii zde (česky).
Komunikační satelity mají svoje vlákno v jiné části fóra. Tento satelit však bude mít na palubě zařízení, které ho jednoznačně nominuje na umístění sem.
Jedna se o přístroj, který se na palubu Alphasatu dostal až dodatečně a na němž se bude testovat laserová komunikace mezi družicemi.
Podobné technologie nyní testují Američané v rámci projektu LCRD i Rusové na své části ISS. Zatímco Rusové testují komunikaci mezi nízkou oběžnou drahou a pozemním střediskem, Američané zkoušejí přenášet laserem signál mezi Zemí a objekty v meziplanetárním prostoru. Evropa jde třetí cestou: bude testovat přenos dat mezi družicemi na nízké a geostacionární dráze. Výhodou oproti klasickému radiovému spojení je doba, po kterou lze komunikovat. Dokud družice není za obzorem, je možné s ní vyměňovat data. Navíc díky velké směrovosti paprsku nelze prakticky tento přenos "odposlouchávat". Tato kombinace dvou vzájemně velmi rychle se pohybujících objektů je náročná na přesné zacílení a směrování, takže je složitější než ruské pokusy. Americké pokusy by měly být o něco náročnější z hlediska větší vzdálenosti objektů a zpoždění signálu.
Celý článek o evropské laserové technologii zde (česky).
