forum.kosmonautix.cz

Tohle by sice měl být Phobos ze sondy Fobos 2, takže sem nepatří, ale vybavil se mi po skouknutí záběru výše. Je to až nereálné. Jako by se Phobos jednoduše překulil přes okraj Marsu. Jako by se valil po povrchu planety

V popisu snímku z Mangalyaan je že jde o fotku Fobosu ze 14. 10. 2014

Indové jsou na svou první družici Marsu tak hrdí, že si ji zvěčnili na 2000 rupiové bankovce.

Zopár fotiek Marsu urobených indickou sondou Mangalyaan:

V galerii obrázků MMC jsem našel tento Olympus Mons, ke kterému mám nostalgický vztah, protože na jeho úpatí žil lovec z pláně Rad Haager:

Hodně volně inspirován misí Mangalyaan vyznikl film "Mission Mangal", který měl svou světovou (a hindí) premiéru v srpnu letošního roku. Mimo celkem realistické (i když ne zcela skutečnosti odpovídající) pasáže, do filmu vsunuli sci-fi vložku, ve které je sonda zasažena solární radiací, která ji urychlí tak, že vyrovná 6 denní zpoždění, které by jí zabránilo dosažení Marsu. V Hong-kongu má být film uveden 2. ledna 2020.
Realizace filmu stála 32 crore, dosud vydělal 290 crore INR. Pro srovnání celkové náklady mise Mangalyaan jsou uváděny ve výši přibližně 450 crore INR (73 miliónů USD).

asi bych priste prevedl crore do nejakeho bezneho formatu. Pro ty co to budou cist pozdeji 1 crore = 10 milionu (v tomto pripade rupii)

Radiomaják sondy Mangalyaan je pořád slyšet, ale jen zřídkakdy radioamatéři zachytí nějakou skutečnou komunikaci s pozemními stanicemi..
Možná je to ale jen tím, že jsou na opačné straně planety..
Během sluneční konjunkce však byly signály přicházející od sondy Mangalyaan využity ke studiu dynamiky ve sluneční koróně:
New Insight into Prediction of Solar Activity

Indická kosmická agentura ISRO v neděli oznámila oficiální konec mise marsovské sondy Mangalaján (MOM). Sonda k rudé planetě odstartovala 5. listopadu 2013 a na jeho oběžnou dráhu byla navedena 24. září 2014. ISRO oznámilo, že k odmlčení sondy došlo v dubnu 2022. Nahrubo jsem si to spočítal a vychází mi, že se tak stalo mezi 30. březnem a 1. dubnem 2022. Příčinou je nedostatek elektrické energie a vyčerpané zásoby hydrazinu. Obě možnosti i jejich společný efekt jsou pravděpodobné. V roce 2017 byla k dispozici zásoba asi 20 kg hydrazinu a každý rok se pro korekce dráhy spotřebovalo přibližně 3,5 kg. Sonda Mangalaján přinesla zajímavé poznatky o Marsu. Zejména o neutrálních atomech a molekulách v jeho atmosféře. Bohužel detektor metanu selhal nedlouho po příletu k Marsu. Mangalaján u Marsu pracoval 7 let, 6 měsíců a 7 dní, což je výrazně více než plánovaných 6 měsíců.

Michale máš tam chybu. Detektor metanu neselhal. Šlo o konstrukční chybu. Vědci nebyli schopni v datech metan rozlišit. Přístroj byl ale využít jinak a pomohl vytvořit mapu albeda Marsu. Oprav si to. Díky