Podrobnosti o ISS
- slappy
- Zkušený inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 2126
- Reputace: 2550
- Bydliště: Drahany
- Registrován: 9.11.2015 18:48
- Kontaktovat uživatele:
Re: Podrobnosti o ISS
Přicházel by pro vynášení Cygnusu v úvahu upgrade nějaké verze raket Minotaur? To jsou stejně takové skládačky..
Re: Podrobnosti o ISS
Minotaur je malý, k ISS by mal nosnosť do 1500 kg a len prázdny cygnus má "dry mass" kolo 1500 kg.
"When you wish upon a falling star, your dreams can come true. Unless it's really a meteor hurtling to the Earth which will destroy all life. Then you're pretty much hosed, no matter what you wish for. Unless it's death by meteorite."
- petrsida
- Zkušený inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 3886
- Reputace: 3053
- Bydliště: Lysá nad Labem, Tanvald
- Registrován: 27.1.2012 22:17
Re: Podrobnosti o ISS
Rogozin dnes podmínil pokračování spolupráce na iss zrušením sankcí, to jsem fakt zvědavý...
- FritzLochmann
- Uživatel v podmínce
- Příspěvky: 193
- Reputace: -5
- Bydliště: Bratislava
- Registrován: 18.3.2018 21:09
- Kontaktovat uživatele:
Re: Podrobnosti o ISS
No nejaký čas si počkáme. Možno medzitým preletí okolo Zeme Anophis a ten poletí okolo skôr než niečo nové z produkcie Ruska vyletí zmysluplne do Vesmíru. Jedine že by Prdina posadili do rakety.
Re: Podrobnosti o ISS
Asi nikdo neočekává, že se tohle stane To znamená, že pokud to myslí vážně, tak spolupráce končí. Počet pák, které Rusko má, aniž by muselo vyklidit válečné pole a chovat se alespoň trochu slušně, se limitně blíží nule. Bohužel výjimkou je plyn a ropa a více než milarda EURO každý den, co za to do Ruska putuje. Ale ukončení spolupráce na ISS opravdu nepatří mezi významné hrozby ve srovnání s tím běsem dole.
- FritzLochmann
- Uživatel v podmínce
- Příspěvky: 193
- Reputace: -5
- Bydliště: Bratislava
- Registrován: 18.3.2018 21:09
- Kontaktovat uživatele:
Re: Podrobnosti o ISS
Anatoly Zak píše
Russian ISS life-support system needs upgrades for extended mission
Servisný modul Zvezda je vybavený mnohostranným systémom podpory života, ktorý ruskej posádke poskytuje vzduch a vodu s vysokou úrovňou recyklovateľnosti. Systém však bude potrebovať nejaké drahé náhrady, aby mohol fungovať do roku 2030.
Moskvič, Volga, tank či ruský sektor v ISS - jedno či druhé ak funguje, tak len s problémami. Ale akože by inak v krajine skvelých budúcností a geniálnym vedením štátu?
Russian ISS life-support system needs upgrades for extended mission
Servisný modul Zvezda je vybavený mnohostranným systémom podpory života, ktorý ruskej posádke poskytuje vzduch a vodu s vysokou úrovňou recyklovateľnosti. Systém však bude potrebovať nejaké drahé náhrady, aby mohol fungovať do roku 2030.
Moskvič, Volga, tank či ruský sektor v ISS - jedno či druhé ak funguje, tak len s problémami. Ale akože by inak v krajine skvelých budúcností a geniálnym vedením štátu?
- Zdenecek
- Vesmírný badatel
- Příspěvky: 402
- Reputace: 708
- Bydliště: Pár km od Hradce Králové
- Registrován: 30.4.2022 12:59
- Kontaktovat uživatele:
Re: Podrobnosti o ISS
Když jsem oblétával zemi ve své kosmické lodi, viděl jsem, jak je naše planeta překrásná. Lidé, chraňme a zvětšujme onu krásu a neničme ji!
Jurij Alexejovič Gagarin
Jurij Alexejovič Gagarin
- Vaclavik
- VIP uživatel
- Příspěvky: 3311
- Reputace: 4071
- Registrován: 9.1.2013 16:26
- Kontaktovat uživatele:
Re: Podrobnosti o ISS
Před 25 lety byla podepsána mezivládní dohoda (IGA) o spolupráci na civilní mezinárodní Kosmické stanici. Schválně píši zažitý název pro ISS zvláštně, tehdy se totiž skutečně mluvilo o „civil international Space Station“ a slovo „mezinárodní“ se dostalo do názvu až později. IGA podepsaly USA, Kanada, Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Itálie, Nizozemí, Norsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie, Japonsko a Rusko. Jde o dohodu mezivládní, a proto tady nevidíme přímo uvedeny žádné kosmické agentury.
Mezinárodní spolupráci při budování a provozu kosmické stanice musíme hledat ale ještě více v minulosti. Zlomovým je Zpráva o stavu Unie z 25. ledna 1984, v rámci které pronesl americký prezident Ronald Reagan následující: „Dnes večer jsem nařídil NASA vývoj trvale obydlené pilotované kosmické stanice, a to aby se stalo v průběhu jedné dekády.“, dále také vyzval NASA k přizvání dalších států k účasti na programu a posílení vzájemní mírové spolupráce. NASA měla v šuplíku z počátku 80. let 20. století několik rozpracovaných nápadů na podobu velké modulové stanice, a tak se velice ráda ujala příkazu prezidenta Reagana. Samozřejmě to nebyl úkol lehký, ale to je nad rámec tohoto krátkého připomenutí.
Mezinárodní spolupráce se zrodila zapojením Evropské kosmické agentury (ESA) 31. ledna 1985, Kanadské kosmické agentury (CSA) 16. dubna 1985 a Japonska (NASDA) 9. května 1985. Každá z agentur měla přispět svým dílem ne moc vzdáleným od těch současných. Dne 16. července 1988 byla mezinárodní kosmické stanice pojmenována Freedom. A 29. září 1988 byla podepsána IGA o detailním návrhu, vývoji, provozu a využívání Trvale obydlené civilní kosmické stanice. Ani stanice Freedom či její osekaná podoba „Fred“ se ale nerealizovaly. Počátkem 90. let 20. století vznikl tak ještě ořezanější návrh kosmické stanice Alpha. V roce 1993 začaly diskuze o navázání spolupráce s Ruskem k programu stanice Alpha svým dílem v podobě částí zvažované stanice Mir-2. Dne 17. prosince 1993 Rusko přistoupilo k IGA z roku 1988. Spojením stanic Alpha a Mir-2 tak vznikla stanice již velmi podobná Mezinárodní kosmické stanici jak ji známe dnes. Kruh se uzavírá a 29. ledna 1998 byla podepsána v úvodu podepsána IGA rozšiřující tu z roku 1988.
Mezinárodní spolupráci při budování a provozu kosmické stanice musíme hledat ale ještě více v minulosti. Zlomovým je Zpráva o stavu Unie z 25. ledna 1984, v rámci které pronesl americký prezident Ronald Reagan následující: „Dnes večer jsem nařídil NASA vývoj trvale obydlené pilotované kosmické stanice, a to aby se stalo v průběhu jedné dekády.“, dále také vyzval NASA k přizvání dalších států k účasti na programu a posílení vzájemní mírové spolupráce. NASA měla v šuplíku z počátku 80. let 20. století několik rozpracovaných nápadů na podobu velké modulové stanice, a tak se velice ráda ujala příkazu prezidenta Reagana. Samozřejmě to nebyl úkol lehký, ale to je nad rámec tohoto krátkého připomenutí.
Mezinárodní spolupráce se zrodila zapojením Evropské kosmické agentury (ESA) 31. ledna 1985, Kanadské kosmické agentury (CSA) 16. dubna 1985 a Japonska (NASDA) 9. května 1985. Každá z agentur měla přispět svým dílem ne moc vzdáleným od těch současných. Dne 16. července 1988 byla mezinárodní kosmické stanice pojmenována Freedom. A 29. září 1988 byla podepsána IGA o detailním návrhu, vývoji, provozu a využívání Trvale obydlené civilní kosmické stanice. Ani stanice Freedom či její osekaná podoba „Fred“ se ale nerealizovaly. Počátkem 90. let 20. století vznikl tak ještě ořezanější návrh kosmické stanice Alpha. V roce 1993 začaly diskuze o navázání spolupráce s Ruskem k programu stanice Alpha svým dílem v podobě částí zvažované stanice Mir-2. Dne 17. prosince 1993 Rusko přistoupilo k IGA z roku 1988. Spojením stanic Alpha a Mir-2 tak vznikla stanice již velmi podobná Mezinárodní kosmické stanici jak ji známe dnes. Kruh se uzavírá a 29. ledna 1998 byla podepsána v úvodu podepsána IGA rozšiřující tu z roku 1988.