Přesně tak, 20.2. 1962 se John Glenn zapsal do historie amerického kosmického programu. Jeho let označovaný jako Mercury-Atlas 6, nebo Friendship 7, trval přesně 4 hodiny a 55 minut. Nosná raketa Atlas startovala z Floridy - na palubě kosmické lodi seděl čtyřicetiletý plukovník John Glenn.
Během mise Glenn třikrát obkroužil Zemi a pohyboval se ve výšce 159 - 265 km. Let ale vůbec nebyl klidný. Letové kontrolky signalizovaly poruchu několika systémů a již při druhém obletu okolo Země musel Glenn přejít na ruční řízení. Navíc na palubě rostla teplota - pohybovala se až okolo 41°C. To ho pochopitelně plně zaměstnalo a proto se nemohl věnovat původně plánovanému focení Země. I samotný vstup do atmosféry byl komplikovaný. Kontrolka totiž signalizovala poškození ochranného krytu. Vedení letu tedy rozhodlo o tom, že se nebudou odhazovat lany přichycené obaly udržující tepelný štít na místě. o pochopitelně ovlivnilo dráhu vstupu do atmosféry. Hořící kusy zbytků obalů odletovaly od kabiny, štít však velký nápor vydržel.
Samotné přistání probíhalo hladce. Loď Friendship 7 šplouchla do Atlantiku nedaleko ostrova San Juan, odkud ji vylovila americká loď USS Noa. Za brilantní zvládnutí letu se stal John Glenn národním hrdinou a neminulo ho ani povýšení.
John Glenn se stal prvním americkým kosmonautem, který se dostal na oběžnou dráhu. Bylo to v rámci projektu Mercury. Prvního amerického pilotovaného kosmického programu. Během prvních letů se testovala konstrukce kosmické lodi, zkoušely se lety s opicemi na palubě. Nejznámější je šimpanz Ham, který se dočkal suborbitálního skoku. Ještě před ním startovali dva makakové Sam (85 km na Zemí) a Miss Sam (15 km nad Zemí), další byl již zmíněný Ham. Posledním zvířetem v projektu Mercury byl šimpanz Enos. Ten obkroužil 2x kolem Země.
Na řadu samozřejmě přišli i lidé. Nejprve to byl Alan Shepard, první Američan ve vesmíru, byť jen na suborbitální dráze. Další na řadu přišel Virgil Grissom, jehož let byl srovnatelný se Shepardovým. Třetím Američanem ve vesmíru a prvním na oběžné dráze se stal John Glenn. Po něm přišli na řadu Malcolm Carpenter, Wally Schirra a Gordon Cooper. Tím byl program Mercury úspěšně dokončen a Amerika mohla začít připravovat dvoumístnou kosmickou loď programu Gemini. Mimochodem velmi kvalitně zpracované informace o programu Mercury od Lakelyho najdete
zde.
A když se ještě jednou vrátíme ke Glennovi, tak mise Frienship-7 pro něj nebyla poslední cestou do vesmíru. 29. října 1998 se vydal na oběžnou dráhu na palubě modernějšího stroje - byl členem posádky raketoplánu Discovery v rámci mise STS-95. Zkoušely se na něm principy stárnutí v rámci mikrogravitace. Tehdy mu bylo 77 let a je tedy nejstarším astronautem.