Expedice 30

[Premet229]

Dnes proběhla na tv Nova reportáž o tom, jak se ISS připravovala na možnou srážku s vesmírným smetím. Konkrétně se mělo jednat o zbytky ruského satelitu. Posádka se usadila v obou lodích Sojuz a čekala na možné následky srážky. Naštěstí k žádné srážce nedošlo a ISS proletěla oním "kontaminovaným" prostorem bez úhony. Údajně žádné úlomky nebyly ani posádkou spatřeny. Mě třeba zaráží to, proč se posádka neodpojí od ISS, když je takto ohrožena? Přece stejně jsou ohroženi v Sojuzu jako v celé ISS. Odletem by se vyhnuli úlomkům a nebezpečí. Další co mě zaráží na tomto postupu opatření je to, že když by došlo ke srážce s cizím tělesem, mohla by posádka operativně ihned zasáhnout a učinit opatření pro záchranu ISS. Když jsou v Sojuzu, který je "nastartovaný" v odletovém módu, těžko by se rychle vrátili do poškozené části ISS, aby ji mohli zabezpečit, jako se to třeba podařilo na Miru. Tam byla posádka na palubě a díky tomu mohla ihned jednat! Mohli lokalizovat místo srážky a izolovat onen poškozený modul a tím zachránit zbytek stanice. Tedy mohla fungovat její nepoškozená část. Kdyby se poškozená stanice opustila, jak dlouho by trvalo, než by se zase oživila, nehledě na to, jak by zdlouhavě hledali ono poškozené místo a vůbec jestli by se pokoušeli o její záchranu...

[Dugi]

Posádka se do Sojuzů ukrývá proto, že by se v případě nárazu dalo tyto lodě rychle hermeticky uzavřít od zbytku stanice a odletět pryč.
Proč tedy posádka v Sojuzech neodletí o kus dál? Když sleduješ oddělení Sojuzu od ISS při klasickém střídání posádek, uvidíš, že od hermetického uzavření průlezu po oddělení od stanice uteče docela dost času - bavíme se o desítkách minut, až třeba třech hodinách. Během této doby posádky kontrolují všechny systémy, aby se od stanice neoddělila loď s nějakým problémem. Takže v případě nenadálého poplachu by posádka nestihla odletět. Astronauti by byli připraveni ve svých lodích. Pokud by skutečně došlo k poškození stanice, uzavřel by se hermetický průlez, loď by se několik desítek minut chystala na odlet a pak by se od stanice oddělila.
A proč se vůbec astronauti přesouvají do lodí, proč nezůstávají na palubě? Jednoduše řečeno proto, že ISS je tak velká, že nikdo neví, kam by případný projektil udeřil. A jelikož se Sojuzy připojují pouze k ruské části,vznikly by velké problémy, pokud by došlo k zásahu např. modulu Unity. Tím pádem by posádka v celé americko/japonsko/evropské části zůstala odříznutá od záchrany. Dalším důvodem je to, že průlezy do lodí Sojuz se dají rychle hermeticky uzavřít, což se o průlezech mezi jednotlivými moduly říct nedá - často v nich jsou různé kabely, případně náklad. Všechny tyto věci by při rychlém zavírání průlezů způsobovaly velké problémy.
A případ MIRu bych raději vůbec nezmiňoval. To byl takový průs... ehm ... průšvih, že můžeme být rádi, že se nikomu nic nestalo. Bylo to celé velmi nebezpečné a riskantní - právě proto, že se posádka dostala tak blízko k riziku ztráty atmosféry.
Proto je nejlepší postup následující - objevili jsme kosmické smetí, které je na teoreticky kolizní dráze se stanicí - objevili jsme ho s předstihem? Zažehneme motory a vystoupáme na jinou oběžnou dráhu pryč od nebezpečí. Není dost času? Přesuneme se do Sojuzů. Nedošlo k nárazu? Fajn, pokračujeme v práci. Došlo k nárazu? Okamžitě zavíráme průlezy, stanice se sice následkem proražení stěny dehermetizuje (ztrácí atmosféru), ale my jsme v bezpečí, chvilku si počkáme, připravíme loď na odlet a pak se vrátíme domů.
V každém případě je totiž hlavní zachránit posádku a vystavovat ji rizikovým situacím co nejméně.

P.S. přesunul jsem to do příslušného vlákna

[Premet229]

Díky Dugi, že jsi mi to vše objasnil. Tak nějak to všechno chápu a beru. Je jasné, že bezpečnost posádky je na prvním místě. Otázka ale je, co udělá případná dehermetizace se stanicí

[Dugi]

Neznám přesné materiálové složení stěn stanice. Určitě by záleželo na velikosti projektilu - tedy i na velikosti vytvořeného otvoru. Čili od drobné trhliny, kterou pomalu unikne atmosféra ven, až po velkou díru, která roztrhne modul vedví. Ale to je extrémní situace - spíš bych se klonil k první možnosti.

[tomas]

ATV-3 měla drobné problémy s anténou, která se používá hlavně při přibližování k ISS.
Blíže o tom článek na Astro.cz

[Dugi]

ještě, že se všechno podařilo vyřešit. Ale je to pěkná náhoda, že potvrzující signál přišel zrovna při focení.
Mimochodem, pozastavím se nad fotografickou technikou - ATV-3 byla od ISS nějakých 104 kilometrů. Astronauti měli za úkol vyfotit anténu, která měří asi 3 metry. Klobouk dolů před teleobjektivy, které tohle zvládnou!

[tomas]

Podívej se na arzenál, který mají kosmonauti k dispozici.

Kredit:Roskosmos

P.S. zdrojovou fotografii, kterou přetisklo astro.cz, jsem ale nikde nenašel. Chtěl jsem se pokochat i dalšími fotkami.

[Dugi]

Půl hodiny po půlnoci by se k modulu Zvezda měla připojit evropská loď ATV-3 Edoardo Amaldi. Celý proces bude živě vysílat NASA TV.

[Dugi]

Přímý přenos Běží ATV-3 je cca. 30 metrů daleko od ISS a za chvilku se na deset minut zastaví, aby měli všichni jistotu, že je správně srovnaná se stanicí. Teprve po kontrole všech systémů přijde závěrečná fáze přiblížení.
Stanice před pár chvílemi vyletěla ze zemského stínu a tak můžeme dobře vidět ATV.

[Dugi]

Máme tu poslední zastavení - ATV je 11 metrů od ISS a čeká se na vydání posledního GO. Ke spojení dojde během 5 minut.