NASA narazila ve stávající technologii komunikace se vzdálenými sondami na limitní hranice. Současné kódování dat do radiového signálu i při použití komprese a dalších způsobů zmenšení objemu dat nestačí již moderním požadavkům a začíná omezovat vědce v jejich práci. Například poslaní jedné fotografie ve vysokém rozlišení z Marsu trvá až 90 minut.
To chce NASA změnit použitím laserového paprsku jako nosiče digitálních dat. Rychlost přenosu tak naroste 10-100x v obou směrech. Dokonce bude možné streamovat video v HD ze vzdálenějších objektů než Měsíc.
Demonstrace tohoto nového systému má proběhnout v roce 2016 v rámci projektu Laser Communications Relay Demonstration (LCRD). Zařízení, které má otestovat možnosti nové technologie bude jako užitečné zatížení přidáno ke komunikačnímu satelitu firmy Space Systems / Loral, Palo Alto z Kalifornie.
Zavádění celého systému bude poměrně dlouhodobá záležitost, protože se nové technologii musí přizpůsobit i síť sledovacích stanic a přenosových satelitů.
Laserový přenos dat bude do budoucna určen hlavně pro vzdálené sondy a to dokonce i mimo sluneční soustavu, pro družice na GEO i LEO včetně ISS. Modernější typy modemů by mohly přenášet i desítky Gigabitů za sekundu.
Na Zemi již systémy využívající laserovou komunikaci jsou. Jeden z nich je například
FiOS od Verizonu.
Jakýmsi předobrazem LCRD je lunární sonda
LADEE, která v roce 2013 dorazí k Měsíci zkoumat jeho tenkou atmosféru.
Ta vyzkouší laserovou komunikace o rychlosti 622 Mb/s, což je 5x víc než zvládnou dnešní sondy z této vzdálenosti. Mise bude ovšem trvat pouhých 16 dní, takže na vyzkoušení novinky nebude mnoho času.
Ještě dodám, že laserovou technologii testuje NASA Jet Propulsion Laboratory společně s technologickým institutem v Massachusets. Realizací LCRD je pověřen NASA Goddard Space Flight Center.
zdroje: NASA (celý článek zde) a wikipedia
