forum.kosmonautix.cz

Alan Stern navrhuje solárně poháněnou (bez nutnosti RTG) misi kategorie Discovery, která by ve čtyřicátých letech proletěla kolem několika kentaurů včetně druhého největšího z nich (2060) Chiron, jenž tehdy zrovna bude poblíž perihelu (8,44 AU). #, #

Realizuje se projekt NEOCam?
Pod programem Planetary Defense Coordination Office by mohl navzdory tomu, že v posledním výběru Discovery podlehl misím Lucy a Psyche. NASA prý požaduje jeho vyhotovení do roku 2024.

Na konferenci Divize planetárních věd bylo o NEOCam rozhodně slyšet.
Není divu, oproti předchozí podobně zaměřené misi NEOWISE má mít mnohonásobně větší pozorovací sektory a očekává se, že by objevil ~100 000 blízkozemních planetek (v současnosti známo ~19 000). Navíc má mít velkou pozorovací kadenci a sám bude dělat follow-up pozorování objevených asteroidů (!).



Tenhle prototyp jeho IR detektoru (jež nepotřebuje kryogenní chlazení) koloval na konferenci:

V rámci programu Discovery bude možné navrhnúť aj sondy s rádioizotopovým zdrojom energie.

Agentura NASA vybrala společnost Astrobotic Technology, Inc., Pittsburgh pro vývoj a výrobu lunárního roveru Moon Ranger, na vývoji bude firma Astrobotic spolupracovat s Carnegie Mellon University.
Hlavním úkolem roveru bude pořizovat 3D mapy měsíčního povrchu s vysokým rozlišením. Hodnota kontraktu je 5,6 miliónu dolarů a Moon Ranger by měl letět na Měsíc již v roce 2021 nebo 2022.
Zdroj:
https://novinkykosmonautiky.blogspot.com/

NASA vybrala 12 nových vědeckých a technologických zařízení, které nám pomohou studovat Měsíc a prozkoumat více jeho povrchu jako součást lunárního programu Artemis .
Zdroj: https://www.nasa.gov/press-release/nasa ... stigations

Tři návrhy průzkumníků vzdálených světů:

THE IO VOLCANO OBSERVER (IVO) - Má z těchto tří nejbližší cíl a i je nejblíž k realizaci, jelikož je ve finále současného kola Discovery class misí. https://ivo.lpl.arizona.edu

TIGER: JPL PSSS Architecture and Feasibility Study for a New Frontiers 5 Mission Concept to Enceladus

URANUS MAGNETOSPHERE AND MOONS INVESTIGATOR (UMaMI)

Alan Stern vyzývá k mezinárodní spolupráci na misi Centaurus: relativně levné, rychlé sondě napájené solárními panely (bez potřeby RTG), která by ve třicátých letech prozkoumala populaci kentaurů s hlavním cílem (2060) Chiron.

Mission to the Centaurs: Exploring strange asteroid-comet hybrids



EDIT: Hehe, teď koukám, že téměř stejný příspěvek jsem přidával před dvěma a půl roky : ) Tak alespoň je vidět, že má Alan jasnou vizi, kterou vypilovává a postupně přibližuje k realizaci...

Poletí se k Venuši a rovnou 2x!!!! A to v rámci projektu Discovery.

Do finále postoupily VERITAS a DAVINCI+.

DAVINCI+ by měl studovat atmosféru a zjistit, jestli na Venuši byly dřív oceány. Jedná se o atmosférickou sondu, která se dostane přímo do ní.


VERITAS má opět radar (jinak to ani nejde) pro studium topografie povrchu a taky přístroj, který pomocí sledování infračerveného záření zjistí, jestli se náhodou na Venuši stále něco geologicky neděje - třeba nějaký pěkný vulkanismus.


Konečně po víc jak 30 letech letí NASA plnohodnotně k Venuší!

https://www.nasa.gov/press-release/nasa ... lar-system

PS: Jestli je tu někde vlákno Discovery, tak to prosím přesuňte.

PPS: Ale ten Triton mě mrzí...

Dost dobré je, že se nyní vlastně realizuje všech pět finalistů výběru Discovery 13 & 14 soutěžících v letech 2014-2017:
Lucy | Psyche | NEOCam | VERITAS | DAVINCI+

Lander pro Merkur 2035 - 2045

Nejedná se ještě o přihlášený návrh mise, ale pouze o studii proveditelnosti, ačkoliv jde do takových detailů, že by se asi rovnou mohla přihlásit.

Hlavní vědecké úkoly:
- geochemie: mineralogie a chemie povrchu Merkuru
- geofyzika: vnitřní stavba Merkuru a jeho magnetické pole
- kosmické prostředí: výzkum aktivních procesů které vedou ke vzniku exosféry Merkuru a ovlivňují jeho regolit
- geologie: popis místa přistání na různých velikostních škálách a zajištění kontextu pro ostatní měření.

Start: březen 2035, Falcon Heavy expendable
Let k Merkuru pomocí iontového motoru poháněného solárními panely.
Přistání na Merkuru: duben 2045

Startovní hmotnost: 3680 kg (suchá); 9410 kg (s palivem)

Lander by měl přistát cca 30 hodin před místním západem slunce a využít tuto dobu k pořízení snímků ještě za denního světla. Následovat bude 88 dní dlouhá noční fáze (která je zároveň rovna jednomu oběhu Merkuru okolo Slunce). Snímkování bude probíhat i během ní, k dispozici bude přísvit pomocí LED a také se očekává slabá záře produkovaná sodíkovou exosférou Merkuru.
Mise bude ukončena lokálním východem slunce.

Napájení landeru: Nextgen RTG.

Komunikace se Zemí by měla probíhat přímo, přerušená bude ale na 40 dnů, kdy bude Merkur úhlově příliš blízko Slunci.

Přístroje na landeru:
- gamma spektrometr
- rentgenový difraktometr + flourescenční spektrometr (pro analýzu odebraných vzorků pomocí čtyř PlanetVac na každé noze).
- magnetometr
- akcelerometr/seimometr
- spektrometr neutrálních částic
- iontový spektrometr
- spektrometr energetických částic
- detektor prachu
- kamery pro snímkování regolitu s LED přísvitem
- panoramatická kamera
- sestupové kamery

Celková cena mise: 1.5 miliardy USD

https://arxiv.org/ftp/arxiv/papers/2107/2107.06795.pdf

Prezentace konceptu „mezihvězdné“ sondy pro výzkum okrajových oblastí Soustavy ze srpnového OPAG Meetingu:
Interstellar Probe as Enabling for an Outer Solar System Flyby
JHUAPL stránka: Interstellar Probe