forum.kosmonautix.cz

Našel jsem stránky, kde jsou pdf s mnoha navrhovanými projekty sond. Jsou tam jak tech. specifikace, kresby, časové scénáře a další: http://sites.nationalacademies.org/SSB/SSB_059331

Tak tohle je paráda! Bude mi trvat dost dlouho, než to všechno projdu! Moc díky za odkaz

Jet Propulsion Laboratory (JPL) vyvíjí "horkovzdušný" balon (montgolfiéru) pro misi na měsíc Titan. Konkrétní návrhy a praktická realizace v pozemských podmínkách začala v roce 2006. Ovšem s touto myšlenkou koketuje NASA už od 90.let.
Původně vypadal jako výhodnější vodíkový balon, který by si vodík vyráběl z metanu obsaženém v atmosféře. Nakonec se ukázalo, že k udržení balonu bude stačit odpadní teplo z radioizotopového zdroje (RTG).

V případě úspěchu by se pak mohly montgolfiéry nasadit i na další tělesa, která mají k tomu vhodné podmínky.
Testy se na Zemi prováděly i ve stratosféře ve výšce okolo 36 km, což se spíše týká simulace Marsovské atmosféry.
Na Titanu je atmosféra s vysokým obsahem dusíku a dvojnásobným tlakem oproti zemské. Teploty se pohybují okolo -180°C, proto bylo třeba najít takové materiály, které jsou schopny v těchto podmínkách obstát.
Podrobnosti můžete najít v pdf souborech MONTGOLFIERE BALLOON a Titan Montgolfiere Mission Study.
NASA koketuje s myšlenkou, že by balon připojila k misi Titan Mare Explorer. Dokonce i ESA by se ráda k projektu přidala.
Tady je 3D obrázek všech částí mise.

Podle zpráv na stránkách čínské kosmické agentury již JPL dostala na montgolfiéru 10 mil. dolarů.
zdroje: JPL, CNSA, vectorsite.net

Balónové sondy vypadají nadějně. Jen se musí vyřešit dosavadní "problém" jak je dostat z oběžné dráhy do atmosféry. Na to je potřeba opravdu citlivé brzdící zařízení.

No, třeba na Venuši se přistává snáz. Veněry díky husté atmosféře dokonce poslední část sestupu absolvovaly volným pádem. Tady je sice atmosféra hustější než na Zemi, ale na Venuši nemá .
Schéma přistání i s rychlostí sestupu v dané fázi je naznačeno na obrázku. V jedné chvíli je balon pouhých 100 m nad povrchem. Mají odvahu chlapci, jenom aby nezůstalo zase jen u vizí a počítačových simulací.

Celý balon a gondola i s radioizotopovým zdrojem

Na obrázcích to vypadá hezky, ale realizace bude hodně náročná. Budou velké nároky na řídící systém, který bude muset všechny operace zvládnout sám. Systémy budou muset být asi několikanásobně jištěné, protože přiblížení se na 100 metrů k povrchu, to je opravdu riskantní. A jak jsi sám řekl - tohle není Venuše, tady máme co do činění s mnohem řidší atmosférou - těžší brzdění.

Ten 3D obrázek je supr! ale škoda, že mám novější 3D brejle, které nepodporují červeno-modré efekty..

Jó, někdy je hot potřeba vrátit se "zpátky na stromy" a využít starší techniku.
Ale červenomodré brýle se prodávají skoro všude, někdy se (v papírové variantě) přidávají i k časopisům.

NASA stopla projekt GEMS (Gravity and Extreme Magnetism Small Explorer). Pozor neplést s jiným projektem GEMS (Geophysical Monitoring Station), což měla být sonda, která měla dosednout na povrch Marsu. Tu NASA pro jistotu ani neschválila.



Tato mise Gravity and Extreme Magnetism Small Explorer měla zkoumat černé díry a další objekty ve vesmíru v rentgenovém spektru.

Projekt měl strop rozpočtu stanovený na 105 milionů dolarů. Bohužel při přezkoumání se zjistilo, že by se překročil o 20-30%. Zatím byl pouze ve fázi návrhu těsně před tím, než by šel do realizace, takže se ani kus sondy ani žádné jiné zařízení potřebné k její realizaci nezačalo stavět. Z celého rozpočtu zaplatí NASA akorát storno poplatek 13 milionů dolarů firmě Orbital Science Corp. Tu známe v poslední době hlavně kvůli realizaci nákladní lodi Cygnus a rakety Antares.
zdroj:discovery.com

Dloužno říci, že část úkolů GEMSu na sebe vezme zanedlouho startující teleskop NuSTAR

NASA vyvíjí nový systém orientace ve vesmíru. Stávající systémy využívají orientaci na Slunce, hvězdnou oblohu, případně na větší objekty.

Nový systém by měl využívat známé vlastnosti pulsarů. Ty by mu v rentgenovém spektru sloužily jako kosmické majáky. Přesnost frekvence pulsarů je srovnatelná s atomovými hodinami. Další výhodou je možnost použití i ve velmi vzdáleném vesmíru.

zařízení NICER na ISS

Vzhledem k tomu, že takové zařízení lze těžko na Zemi otestovat, jelikož atmosféra (naštěstí) nepropouští rentgenové záření, bude prototyp pro ověření principu umístěn na ISS.
Zařízení se jmenuje NICER. Primárně má zkoumat oblohu v rentgenovém spektru, zejména neutronové hvězdy a to hlavně jejich dynamické změny. Jako jeden z vedlejších cílů je právě testování využití podobného zařízení jako kosmické navigace. Přijímat signál bude z vybraných 56 pulsarů.

Umístění na stanici se očekává na konci roku 2016 nebo spíše 2017.
zdroje:http://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/nicer/, http://novosti-kosmonavtiki.ru/news