50 let od projevu Johna Fitzgeralda Kennedyho
Napsal: 25.5.2011 0:08
25.5.1961 – Projev J. F. Kennedyho
Dnes si připomeneme událost, která na dlouhé roky ovlivnila americký vesmírný program a přinesla největší dobrodružství v dějinách lidstva. V kosmických závodech Amerika prohrávala. Sověti měli první družici, prvního živého tvora a nakonec i prvního člověka ve vesmíru. Dnes to zní skoro neuvěřitelně, ale pouhých 43 dní po letu Jurije Gagarina předstoupil americký prezident John Fitzgerald Kennedy před kongres a nastínil další směřování amerického kosmonautického programu. Hlavním obsahem jeho sdělení bylo – do konce tohoto desetiletí dostaneme člověka na Měsíc a vrátíme ho zpátky.
Jednalo se o neskutečně smělé prohlášení – stačí si uvědomit kolik skutečných úspěchů tehdy Amerika měla. Ale NASA se tohoto úkolu zhostila se ctí. Rozběhl se neuvěřitelný kolotoč projektů, výpočtů, měření, testů a zkoušek. Pak to šlo ráz na ráz. Po Mercury se rozběhl program Gemini, který splnil všechny úkoly (výstupy do volného kosmu, spojování těles, manévrování na oběžné dráze), takže mohl přijít program Apollo. Ten vyvrcholil 20. července 1969, když Neil Armstrong s mise Apollo 11 otiskl své boty do měsíčního prachu. Bylo to pouhých 8 let od Kennedyho projevu. Sám JFK se ale tohoto velkého finále nedožil. 22. Listopadu 1963 jej v Dallasu zasáhly kulky vypálené s největší pravděpodobnostní Lee Harvey Oswaldem.
John Fitzgerald Kennedy bude ale nevždy zapsán v historii jako muž, který probudil americkou kosmonautiku a položil základ pro let člověka na Měsíc.
Dnes si připomeneme událost, která na dlouhé roky ovlivnila americký vesmírný program a přinesla největší dobrodružství v dějinách lidstva. V kosmických závodech Amerika prohrávala. Sověti měli první družici, prvního živého tvora a nakonec i prvního člověka ve vesmíru. Dnes to zní skoro neuvěřitelně, ale pouhých 43 dní po letu Jurije Gagarina předstoupil americký prezident John Fitzgerald Kennedy před kongres a nastínil další směřování amerického kosmonautického programu. Hlavním obsahem jeho sdělení bylo – do konce tohoto desetiletí dostaneme člověka na Měsíc a vrátíme ho zpátky.
Jednalo se o neskutečně smělé prohlášení – stačí si uvědomit kolik skutečných úspěchů tehdy Amerika měla. Ale NASA se tohoto úkolu zhostila se ctí. Rozběhl se neuvěřitelný kolotoč projektů, výpočtů, měření, testů a zkoušek. Pak to šlo ráz na ráz. Po Mercury se rozběhl program Gemini, který splnil všechny úkoly (výstupy do volného kosmu, spojování těles, manévrování na oběžné dráze), takže mohl přijít program Apollo. Ten vyvrcholil 20. července 1969, když Neil Armstrong s mise Apollo 11 otiskl své boty do měsíčního prachu. Bylo to pouhých 8 let od Kennedyho projevu. Sám JFK se ale tohoto velkého finále nedožil. 22. Listopadu 1963 jej v Dallasu zasáhly kulky vypálené s největší pravděpodobnostní Lee Harvey Oswaldem.
John Fitzgerald Kennedy bude ale nevždy zapsán v historii jako muž, který probudil americkou kosmonautiku a položil základ pro let člověka na Měsíc.