Program Discovery
Napsal: 18.5.2011 23:51
Program Discovery americké agentury NASA je zaměřen na nízkorozpočtové vysoce vědecky zaměřené kosmické mise. Program plnil požadavky administrátora NASA Daniela S. Goldina, který prosazoval přístup nazvaný „rychleji, lépe, levněji“ („faster, better, cheaper“). Mise navrhují týmy lidí z průmyslu, z menších firem, vládních výzkumných pracovišť či univerzit. V čele každého týmu stojí hlavní řešitel PI (Principal Investigator). Návrhy jsou voleny pomocí výběrových řízení, kdy musí být splněny podmínky:
Doba vývoje mise od zahájení prací až po odstartování sond nesmí překročit 36 měsíců
Celkové náklady nesmí překročit stanovenou hodnotu (pro rok 2006 byla stanovena cena 425 milionů dolarů)
Tolik říká o programu Discovery Wikipedie. Já jen doplním, že do něj patří například mise NEAR Shoemaker, Mars Pathfinder, Lunar Prospector, Deep Impact, Stardust, MESSENGER, Dawn, nebo Keppler. Z chystaných projektů můžeme zmínit například GRAIL. Ale program se nesmí zastavit a proto se připravují další projekty. Celkem se na stole sešlo 28 návrhů, sítem však prošly jen tři. Limitní cena je 425 mil USD (bez nákladů na nosnou raketu), přičemž start má proběhnout nejpozději v roce 2017. Všechny projekty přitom počítají se startem už o jeden, nebo dva roky dříve. NASA každému následujícímu projektu přiklepla 3 miliony dolarů na vypracování detailní studie.
Prvním projektem je GEMS (Geophysical Monitoring Station) - V jeho rámci by na povrchu Marsu přistála sonda, jejímž úkolem bude zkoumat vnitřní složení Marsu, díky čemuž by mohli vědci lépe pochopit mechanismus zrodu a vývoje planet. (Můj názor - Téhle misi příliš nevěřím. NASA počítá s průzkumem Marsu už delší dobu, myslím, že vyslání této mise by bylo zbytečné a jen by potvrdilo to, co už předešlé sondy objevily, ale mohu se mýlit)
Druhým uchazečem je sonda TiME (Titan Mare Explorer) - Na Saturnově měsíci Titan jsou jezera tvořená kapalnými uhlovodíky a předpokládá se tam analogie k pozemskému "koloběhu vody". Sonda by přistála na hladině jezera Ligeia Mare (velikostí srovnatelné s Hořejším jezerem) a zkoumala tento prazvláštní svět. (Můj názor - ze všech tří projektů mne právě tento oslovil nejvíc. Možná je to tím, že je nejoriginálnější - plovoucí sonda, to se nevidí každý den. Ale myslím, že by měla i velký vědecký přínos. Titan zatím leží stranou výzkumu. Skutečně zblízka ho krátce zkoumal pouze modul Huygens. A přitom se říká, že by na tomto měsíci mohl být život. Některé teorie předpokládají mikroorganicmy živící se uhlovodíky a produkující vodík).
Poslední adeptem na vyslání je mise Comet Hopper - robotická sonda, jejímž úkolem by bylo několikrát přistátá na jádru komety Wirtanen, kam měla původně zamířit Rosetta. Automat by zkoumal jak jádro komety, tak i její interakci se Sluncem. (Můj názor - Rozhodně to není špatný nápad, dalo by se říct, že je to taková "vylepšená Hayabusa" - i když jejím cílem byl asteroid, ale princip je podobný. Přesto se mi zdá vysílání dalších sond ke kometám trochu zbytečné. V současné době o nich máme dostatek informací, proto bych raději pozornost zamířil někam jinam).
Doba vývoje mise od zahájení prací až po odstartování sond nesmí překročit 36 měsíců
Celkové náklady nesmí překročit stanovenou hodnotu (pro rok 2006 byla stanovena cena 425 milionů dolarů)
Tolik říká o programu Discovery Wikipedie. Já jen doplním, že do něj patří například mise NEAR Shoemaker, Mars Pathfinder, Lunar Prospector, Deep Impact, Stardust, MESSENGER, Dawn, nebo Keppler. Z chystaných projektů můžeme zmínit například GRAIL. Ale program se nesmí zastavit a proto se připravují další projekty. Celkem se na stole sešlo 28 návrhů, sítem však prošly jen tři. Limitní cena je 425 mil USD (bez nákladů na nosnou raketu), přičemž start má proběhnout nejpozději v roce 2017. Všechny projekty přitom počítají se startem už o jeden, nebo dva roky dříve. NASA každému následujícímu projektu přiklepla 3 miliony dolarů na vypracování detailní studie.
Prvním projektem je GEMS (Geophysical Monitoring Station) - V jeho rámci by na povrchu Marsu přistála sonda, jejímž úkolem bude zkoumat vnitřní složení Marsu, díky čemuž by mohli vědci lépe pochopit mechanismus zrodu a vývoje planet. (Můj názor - Téhle misi příliš nevěřím. NASA počítá s průzkumem Marsu už delší dobu, myslím, že vyslání této mise by bylo zbytečné a jen by potvrdilo to, co už předešlé sondy objevily, ale mohu se mýlit)
Druhým uchazečem je sonda TiME (Titan Mare Explorer) - Na Saturnově měsíci Titan jsou jezera tvořená kapalnými uhlovodíky a předpokládá se tam analogie k pozemskému "koloběhu vody". Sonda by přistála na hladině jezera Ligeia Mare (velikostí srovnatelné s Hořejším jezerem) a zkoumala tento prazvláštní svět. (Můj názor - ze všech tří projektů mne právě tento oslovil nejvíc. Možná je to tím, že je nejoriginálnější - plovoucí sonda, to se nevidí každý den. Ale myslím, že by měla i velký vědecký přínos. Titan zatím leží stranou výzkumu. Skutečně zblízka ho krátce zkoumal pouze modul Huygens. A přitom se říká, že by na tomto měsíci mohl být život. Některé teorie předpokládají mikroorganicmy živící se uhlovodíky a produkující vodík).
Poslední adeptem na vyslání je mise Comet Hopper - robotická sonda, jejímž úkolem by bylo několikrát přistátá na jádru komety Wirtanen, kam měla původně zamířit Rosetta. Automat by zkoumal jak jádro komety, tak i její interakci se Sluncem. (Můj názor - Rozhodně to není špatný nápad, dalo by se říct, že je to taková "vylepšená Hayabusa" - i když jejím cílem byl asteroid, ale princip je podobný. Přesto se mi zdá vysílání dalších sond ke kometám trochu zbytečné. V současné době o nich máme dostatek informací, proto bych raději pozornost zamířil někam jinam).