forum.kosmonautix.cz

23.3.2001 - Zánik stanice MIR

Dnešní den přinesl znovu jedno kulaté jubileum. I když zrovna ne dvakrát příjemné. Je to již deset let od chvíle, kdy loď Progress M1-5zažehla své motory a řízeně navedla ruskou kosmickou stanici MIR do atmosféry, kde shořela. Její zbytky dopadly do Tichého oceánu. 23.3.2001 skončila jedna významná etapa v kosmonautice.
První modul nové, tehdy ještě sovětské, stanice byl 19.2.1986 z kosmodromu Bajkonur. Postupně se stanice rozrůstala a byly k ní připojovány další a další moduly. Nakonec vážil 125 tun a poskytoval 350 metrů krychlových hermetizovaného prostoru. Ke stanici začaly létat americké raketoplány, které několikrát posloužily i k výměně posádek. Postupně ale začala stanice stárnout. 26. února 1997 dokonce na její palubě vypukl požár, plameny dosahovaly až 1,5 metru a zablokovaly posádce přístup k lodi Sojuz. Požár se podařilo uhasit, ale vzduch byl plný štiplavého dýmu. Další rána pro celý projekt přišla v dubnu, kdy z modulu Kvant-2 začala unikat chladicí kapalina. To nejhorší ale mělo teprve přijít. 25.6.1997 nacvičovali ruští inženýři ovládání zásobovací lodi Progress M-34 pomocí dálkového systému TORU. Loď se ale vymkla kontrole a narazila do modulu Spektr. Náraz nejprve potrhal jeho solární panely a následně prorazil i stěnu vlastního modulu, ze kterého začal unikat vzduch. Posádka tedy musela poškozený modul nouzově uzavřít. Následkem této nehody přišel MIR o 4 z deseti solárních panelů, dále o několik amerických a ruských experimentů (Spektr byl experimentální modul), ale také o kajutu a osobní věci amerického člena posádky Michaela Foaleho.
Postupně se začalo proslýchat, že kosmonauti na MIRu tráví víc času jeho opravami a udržováním v provozuschopném stavu, než vlastním vědeckým výzkumem. Jiskřičku naděje vykřesalo několik výkřiků do tmy, které slibovaly využití stanice jako kosmického hotelu, nebo jako filmového studia. Všechny plány nakonec skončily stejným neúspěchem. Dny MIRu byly sečteny právě 23.3.2001. Stanice ale dodnes drží několik rekordů. Na oběžné dráze strávila 5511 dní a z toho 4591 dní byla obydlená.
Ale ať už byl MIR jakýkoliv, jedno se mu nedá upřít. Právě díky němu byly položeny základy mezinárodní spolupráce v kosmonautice, jejímž největším důkazem je ISS.

Proč MIR byla zničena "roztavením" v atmosféře ? Proč nebyla vynesena na vysokou oběžnou dráhu, aby byla ponechána jako "kosmické" muzeum ?

Družice (myslím komunikační), taky "levitují" a nepadají samovolně jako ISS, nebo MIR.

Ty důvody jsou dva - vynesení na vysokou oběžnou dráhu by bylo neskutečně energeticky náročné. MIR vážil několik desítek tun a dostat ho na vysokou dráhu by bylo hodně náročné. Nejde to srovnávat s vysloužilými družicemi. Ty váží sotva pár tun a navíc jsou už samy o sobě na vysokých drahách. MIR létal jen okolo 300 km nad Zemí, takže jeho transport by vyžadoval přespříliš mnoho paliva.
A druhý důvod - Na MIRu už selhávaly systémy, takže by se do něj po nějakém čase nedalo bezpečně vstoupit. Navíc pokud by jej lidé opustili, zůstaly by na jeho povrchu bakterie, které by se nadále množily. Po pár letech by mohla být krátká návštěva na stanici životu nebezpečná.
A k čemu by bylo létat se dívat několik set až tisíc kilometrů nad Zemi na vysloužilý kuse techniky, na který se můžete dívat jen zvenčí.

Já to myslel zanechat MIR budoucím generacím, za takových 50 let. To už budou snad budou skafandy propracovanější a šlo by do MIRu vstoupit bez obav.

Potápěči v začátcích taky měli skafandry a dnes mají jen neopren a láhev na zádech - nemám na mysli různé "skafandry"" do nečistých vod.

ve vesmíru přece není gravitace, tak tuna logicky nic neváží, protože tam není gravitační zrychlení ne ?

Otázkou je k čemu by taková návštěva byla. Ano, skafandry budou bezpečnější, to jistě. Ale pořád zůstává otázka k čemu by nám byl MIR na oběžné dráze. Myšlenka, že by na něj mohli létat turisté jako na nějakou památku je zcestná. Tolik lidí by se nenašlo aby to celý (mimořádně náročný) projekt uživilo.

A k druhé části dotazu. Tělesa na oběžné dráze nemají žádnou váhu, ale pořád si zachovávají svou hmotnost a hybnost. Například - budeme na ISS. My dva a pytel cementu. Když bych se nohama opřel o stěnu a hodil ten pytel proti tobě a ty bys to nečekal, tak tě ten pytel přimáčkne na stěnu. Sice by neměl tíhu, ale měl by hmotnost a hybnost. Jasně, dalo by mi to dost práce ten pytel rozpohybovat (protože by svojí setrvačností chtěl zůstat na místě), ale když bych ho proti tobě poslal, letěl by prostorem (pomalu, určitě pomaleji, než když by padal na Zemi), ale zachovával by si hybnost a na tu stěnu by tě bez problémů narazil.
A stejné je to i s čímkoliv jiným na oběžné dráze - čím je těleso těžší, tím větší má setrvačnost a hybnost. Pro změnu směru je proto potřeba víc síly - silnější motory = víc paliva.

Mám pocit, že máte nějaký zmatek ve fyzikálních jednotkách.

hybnost je součin hmotnosti a rychlosti.

OK, možná jsem použil špatné termíny, ale základ zůstává stejný.

rychlost tam je od odstředivé síly od rotace planety Země.

Rychlost je rychlost pohybu objektu vůči povrchu Země - čili první kosmická rychlost - 7,9 km/s

Pane bože. Ako si to predstavuješ???
Rýchlosť je druh energie. A teraz si prosím ťa oživ fyziku základnej školy.

Zákon zachovania energie (nebudem vysvetľovať, čo to je)
Telesá na vyšších obežných dráhach majú vyššiu rýchlosť. Tzn. prvá kozmická (ktorú mal Mir) bola 7,9 km/s. Aby si niečo vyviezol na geostacionárnu dráhu, musíš to urýchliť viac. Príklad: raketa vynesie na nízku obežnú dráhu 20 ton a na geostacionárnu 6,2 (Ariane 5). Čím to bude??? no tým že družici treba dodať vyššiu rýchlosť. A to sa dá jedine motorom (napr. na kvapalné palivo). Takže sa ten motor zapáli a uvoľní energiu chemickú. Palivo, tým že sa z neho uvoľnila časť energie získa kinetickú energiu, ktorá ho vymrští von z trysky. To sa nazýva aj riadená explózia. A teraz zákon akcie a reakcie. Palivo ide na jednu stranu, družica ide na druhú stranu (dodáva sa jej rýchlosť). Čím je družica ťažšia, tým menšia rýchlosť sa tej družici dodá, pretože na urýchlenie o napr. 12m/s treba uvoľniť viac energie.

A teraz, MIR nie je žiadna družica ktorá váži pár ton. Mir je (bola) obrovská vesmírna stanica. Na jej dopravu na vyššiu obežnú dráhu by bolo treba silnejší motor a hroozne veľa paliva. CCA 400 ton. A to je reč len o palive.

A ty sa pýtaš prečo Mir nedopravili na vyššiu obežnú dráhu?? Odpoveď už dúfam poznáš.