15 let od vypuštění sondy SOHO
Napsal: 5.12.2010 16:51
2. prosince 1995 – vypuštění sondy SOHO
Právě v tento den startovala z mysu Canaveral raketa Delta II, která pod aerodynamickým krytem nesla sondu SOHO (SOlar and Heliospheric Observatory), která v následujících letech rozšířila naše znalosti o Slunci na úroveň, o které se vědcům předtím vůbec nesnilo.

A i když v současné době její význam pomalu upadá, protože její žezlo převzala sonda SDO, stále se na SOHO nedá zapomenout. Byla to právě ona, která nám poskytla základní informace o naší nejbližší hvězdě. Opomenout nemůžeme ani její význam při snímání komet, které svůj „život“ ukončily právě v horké náruči Slunce.
Chromosféru a korónu sledují přístroje CDS, EIT, LASCO, SUMER, SWAN, a UVCS, další dva se věnují studiu slunečního větru, jiné mají na starosti helioseismologii. Sonda obíhá po eliptické dráze kolem libračního centra L1 a je společným podnikem NASA a ESA. Přičemž objektivně musíme uznat, že větší díl na jejím provozování nese právě Evropa – na vývoji sondy se podílelo 14 evropských zemí. Během svého fungování odhalil širokoúhlý a spektrometrický koronograf LASCO (Large Angle and Spectrometric Coronograph) více než 1 500 komet. Díky umístění může pozorovat komety i v místech, které jsou pro pozemské dalekohledy neviditelné kvůli přezáření od Slunce.
Sondě se ale nevyhýbaly problémy. V roce 1998 sonda několikrát ztratila orientaci a nebyla schopná zaměřit Slunce. 25. Června se dokonce odmlčela a dostala se do neřízené rotace. Experti ESA se rychle spojili s Americkými kolegy, kteří sondu zaměřili pomocí obřího teleskopu v Arecibu. Následně s pomocí sítě družic odeslali sondě nová data a 8. Srpna se podařilo nabít palubní baterie, takže sonda mohla odeslat telemetrická data. Sonda ale dlouho nemířila svými solárními panely na Slunce, takže zamrzly jak nádrže s palivem pro korekční motory (hydrazin), tak i potrubí i motory. Vše se nakonec podařilo rozmrazit a sonda se definitivně vrátila ke své práci. 24. Října bylo dokončeno oživení i posledního přístroje. Problémy ale pokračovaly. Sondě po komplikacích zbyl jediný funkční gyroskop, který udržoval její orientaci. Jenže 21. Prosince se i on odporoučel, takže zážehy korekčních motorů museli řídit pracovníci na Zemi. Odborníci z ESA ale dokázali už 1. Února 1999 aktualizovat řídící systém sondy, který zvládá udržovat orientaci i bez gyroskopů.
Sonda SOHO poslala na Zemi tisíce dechberoucích fotografií. A i když v současné době obstarává průzkum hlavně nová sonda SDO, nemělo by se na SOHO zapomínat.




Právě v tento den startovala z mysu Canaveral raketa Delta II, která pod aerodynamickým krytem nesla sondu SOHO (SOlar and Heliospheric Observatory), která v následujících letech rozšířila naše znalosti o Slunci na úroveň, o které se vědcům předtím vůbec nesnilo.

A i když v současné době její význam pomalu upadá, protože její žezlo převzala sonda SDO, stále se na SOHO nedá zapomenout. Byla to právě ona, která nám poskytla základní informace o naší nejbližší hvězdě. Opomenout nemůžeme ani její význam při snímání komet, které svůj „život“ ukončily právě v horké náruči Slunce.
Chromosféru a korónu sledují přístroje CDS, EIT, LASCO, SUMER, SWAN, a UVCS, další dva se věnují studiu slunečního větru, jiné mají na starosti helioseismologii. Sonda obíhá po eliptické dráze kolem libračního centra L1 a je společným podnikem NASA a ESA. Přičemž objektivně musíme uznat, že větší díl na jejím provozování nese právě Evropa – na vývoji sondy se podílelo 14 evropských zemí. Během svého fungování odhalil širokoúhlý a spektrometrický koronograf LASCO (Large Angle and Spectrometric Coronograph) více než 1 500 komet. Díky umístění může pozorovat komety i v místech, které jsou pro pozemské dalekohledy neviditelné kvůli přezáření od Slunce.
Sondě se ale nevyhýbaly problémy. V roce 1998 sonda několikrát ztratila orientaci a nebyla schopná zaměřit Slunce. 25. Června se dokonce odmlčela a dostala se do neřízené rotace. Experti ESA se rychle spojili s Americkými kolegy, kteří sondu zaměřili pomocí obřího teleskopu v Arecibu. Následně s pomocí sítě družic odeslali sondě nová data a 8. Srpna se podařilo nabít palubní baterie, takže sonda mohla odeslat telemetrická data. Sonda ale dlouho nemířila svými solárními panely na Slunce, takže zamrzly jak nádrže s palivem pro korekční motory (hydrazin), tak i potrubí i motory. Vše se nakonec podařilo rozmrazit a sonda se definitivně vrátila ke své práci. 24. Října bylo dokončeno oživení i posledního přístroje. Problémy ale pokračovaly. Sondě po komplikacích zbyl jediný funkční gyroskop, který udržoval její orientaci. Jenže 21. Prosince se i on odporoučel, takže zážehy korekčních motorů museli řídit pracovníci na Zemi. Odborníci z ESA ale dokázali už 1. Února 1999 aktualizovat řídící systém sondy, který zvládá udržovat orientaci i bez gyroskopů.
Sonda SOHO poslala na Zemi tisíce dechberoucích fotografií. A i když v současné době obstarává průzkum hlavně nová sonda SDO, nemělo by se na SOHO zapomínat.



