forum.kosmonautix.cz

2. prosince 1995 – vypuštění sondy SOHO
Právě v tento den startovala z mysu Canaveral raketa Delta II, která pod aerodynamickým krytem nesla sondu SOHO (SOlar and Heliospheric Observatory), která v následujících letech rozšířila naše znalosti o Slunci na úroveň, o které se vědcům předtím vůbec nesnilo.



A i když v současné době její význam pomalu upadá, protože její žezlo převzala sonda SDO, stále se na SOHO nedá zapomenout. Byla to právě ona, která nám poskytla základní informace o naší nejbližší hvězdě. Opomenout nemůžeme ani její význam při snímání komet, které svůj „život“ ukončily právě v horké náruči Slunce.
Chromosféru a korónu sledují přístroje CDS, EIT, LASCO, SUMER, SWAN, a UVCS, další dva se věnují studiu slunečního větru, jiné mají na starosti helioseismologii. Sonda obíhá po eliptické dráze kolem libračního centra L1 a je společným podnikem NASA a ESA. Přičemž objektivně musíme uznat, že větší díl na jejím provozování nese právě Evropa – na vývoji sondy se podílelo 14 evropských zemí. Během svého fungování odhalil širokoúhlý a spektrometrický koronograf LASCO (Large Angle and Spectrometric Coronograph) více než 1 500 komet. Díky umístění může pozorovat komety i v místech, které jsou pro pozemské dalekohledy neviditelné kvůli přezáření od Slunce.
Sondě se ale nevyhýbaly problémy. V roce 1998 sonda několikrát ztratila orientaci a nebyla schopná zaměřit Slunce. 25. Června se dokonce odmlčela a dostala se do neřízené rotace. Experti ESA se rychle spojili s Americkými kolegy, kteří sondu zaměřili pomocí obřího teleskopu v Arecibu. Následně s pomocí sítě družic odeslali sondě nová data a 8. Srpna se podařilo nabít palubní baterie, takže sonda mohla odeslat telemetrická data. Sonda ale dlouho nemířila svými solárními panely na Slunce, takže zamrzly jak nádrže s palivem pro korekční motory (hydrazin), tak i potrubí i motory. Vše se nakonec podařilo rozmrazit a sonda se definitivně vrátila ke své práci. 24. Října bylo dokončeno oživení i posledního přístroje. Problémy ale pokračovaly. Sondě po komplikacích zbyl jediný funkční gyroskop, který udržoval její orientaci. Jenže 21. Prosince se i on odporoučel, takže zážehy korekčních motorů museli řídit pracovníci na Zemi. Odborníci z ESA ale dokázali už 1. Února 1999 aktualizovat řídící systém sondy, který zvládá udržovat orientaci i bez gyroskopů.
Sonda SOHO poslala na Zemi tisíce dechberoucích fotografií. A i když v současné době obstarává průzkum hlavně nová sonda SDO, nemělo by se na SOHO zapomínat.

Děkuji za tento skvělý článek. SOHO je úžasná sonda, také jsme se o ní zajímal. Měla by být zapsaná jako další mezník ve vývoji kosmonautiky.

Jsme skutečně rád, že tady připomínáš starší sondy a jejich úspěchy a životní příběhy, moc se mi to líbí

Lakely: Díky za pochvalu, moc mě to těší.
Jak kdysi řekl někdo moudrý (omlouvám se, že neznám jméno) "Budoucnost nepozná a nepochopí ten, kdo nezná historii". Nebo tak nějak to zhruba bylo. Nesmíme zkrátka žít jen tím, co je teď, nebo tím co snad bude za pár let. Lidé by si měli připomínat jak to vypadalo před lety. Protože kdyby tehdejší projekty nevznikly tak by současnost vypadala jinak. Za pokrok a současné technické výdobytky vděčíme jak prvním "kosmickým pionýrům" tak i sondám, které jsou mladší. Spousta lidí si totiž myslí, že honorovat by se měly pouze první kosmonautické úspěchy - Gagarin, Armstrong atd. Éru 80. a 90. let berou tak nějak samozřejmě. Já s oslavováním prvních dobyvatelů kosmu souhlasím, vždyť to byli právě oni, kdo přiměli lidstvo zvednout oči k nebesům, ale myslím si, že bychom si měli připomínat i sondy z bližší minulosti. I ony totiž výrazným způsobem přispěly k výzkumu vesmíru a bez jejich pomoci by kosmonautika vypadala úplně jinak.
Většinou se snažím psát o projektech, které mají nějaké kulaté výročí (většinou 5leté násobky), ale občas mi něco uteče, jako to bylo třeba v případě SOHO, kde jsem článek sepsal a publikoval až 3 dny po výročí, ale hlavně že tu je .
P.S. Ještě jednou díky za pochvalu.

Dugi, chce se mi k tomu říct snad jen ámen?

S tvými slovy nemohu než do poledního puntíku souhlasit. Nakonec i mne se snad podaří pár těchto úspěchů zaznamenat a zapsat do historie. Možná moc vzletná slova, ale vzhledem k tomu, že studuji historii a měl by ze mne být historik, tak to snad i vyjde. Zaměřil jsme se totiž na historii kosmonautiky a mám velkou podporu jednoho z mých profesorů a už pracuji na bakalářské práci. Vždy jsme se tomuto oboru chtěl věnovat a nyní se zdá, že budu mít možnost po zbytek života. V rámci studia historie, je totiž kosmonautika opomíjena, pravdou však je, že je to velká díra na poli zpracované historie a já se snad pokusím něco osvětlit. Jsme rád, že je zde toto fórum, protože mi hodně pomáhá rozšiřovat rozhled. Je důležité zaznamenat i v českém prostředí vývoj kosmonautiky. Snad se mi to podaří. Toto fórum je zárukou, že se přeci jen najde někdo,koho by to i zajímalo.

Takže Dugi, jen tak dál a moc si cením tvé práce

Historie kosmonautiky? No vida, to je ale skutečně velice zajímavé! Moc ti držím palce aby ti to vyšlo. Fandím ti, protože sis vybral nový směr, který je, jak jsi sám napsal, opomíjený. A myslím si, že po tomhle tématu by mohla být docela sháňka - je tu prázdné místo, které ty teď můžeš zacelit. Ono za těch skoro 50 let kosmonautiky (bráno od letu Jurije Gagarina i když přípravné práce jako takové běžely už mnoho let předtím) se toho skutečně událo velmi mnoho, takže prostor pro historické bádání a mapování tu bezesporu je.
Ještě se chci zeptat - jaké konkrétní téma bude mít tvoje bakalářka? Docela mě zajímá, která etapa kosmonautiky tě oslovila nejvíc.
Moc ti držím palce aby se tvůj plán splnil. Bylo by to dobře nejen proto, že si lidé mají plnit své sny, ale v tvém případě by splnění snu něco přineslo i dalším lidem. A to je vždycky to nejlepší co člověk může udělat - splnit si sen, který se bude dotýkat i ostatních lidí.
A ještě jednou díky za pochvalu fóra. Mám vždycky velkou radost když někdo napíše něco takového jako jsi před chvilkou napsal ty. Je to důkaz, že čas věnovaný fóru jsem jen tak zbůhdarma nevyhodil z okna, ale že se výsledek někomu líbí.

Děkuji za držení palců, byl to můj sen a i přesto, že jsme šel studovat České dějiny, jsem se dostal díky mému profesorovi na toto téma A přesně jak říkáš, je tu jakési místo na trhu, které by se snad dalo i využít. Navíc kosmonautika za svou více jak padesátiletou historii prodělal mnoho zajímavých událostí a je to práce na zbytek života a to bez přehánění. Když sem se podíval co bych mohl zpracovat na bakalářku, která je stále ještě poměrně daleko, tak mi bylo jasné, že se budu muset v této limitované práci omezit jen na určitě období. Tak jsme si navrhl několik témat:
1) Historie počátků kosmonautiky mezi lety 1930 - 1961 (Zvláště zaměřené na život Wernera Von Browna a Sergeje Koroljova - Vývoj raket V1 a V2, Redstone, Mercury a Saturn I. - IVb.)
2) Počátky Amerického vesmírného programu 1945 - 1969 (Vývoj raket Mercury a Saturn V. Geminy a let na Měsíc.)
3) Počátky Sovětského kosmického programu 1945 - 1969 (Vývoj raket R7, práce na Vostoku a Voschodu. Život Sergeje Koroljeva.)
4) Vývoj kosmonautiky po Apollo 1972 - 1981(Projekt Skylab, Sojuz-Apollo, Sojuz, Ruské kosmické stanice)
5) Projekt Apollo
6) Program raketoplánů 1974 - 2003
7) Mezinárodní kosmická stanice a stanice Freedom.

Jak vidíš, tak každé téma je na jednu velkou a obsáhlou knihu a to zdaleka není kompletní výběr historie kosmonautiky. Nakonec sem si vybral to první, protože i po škole chci pokračovat v tomto tématu a tak je lepší začít hezky od začátku.

Parádní témata! Smekám klobouk. Každé z nich by skutečně vydalo na samostatnou knihu. Ale po zvážení všech aspektů si myslím, že sis asi vybral nejlépe jak to jen šlo. Ostatní témata jsou taky určitě hodně zajímavá, ale právě v prvních letech, kdy byla kosmonautika ještě v plenkách, se toho událo asi nejvíc.
A když k tomu ještě připočteme "nekosmonautické" pozadí, jako je třeba politika, druhá světová válka atd. tak nám vyjde, že je to skutečně velice zajímavé období.
Kromě Sergeje Koroljova a Wernera von Brauna bych ještě nezapomněl na Roberta Goddarda, na kterého se často (neprávem) zapomíná. Vždyť to byl právě on, kdo jako první prováděl experimenty s raketovými motory. A abychom byli politicky korektní tak uvedu i jméno z druhé strany železné opony - nemohu jmenovat nikoho jiného než Konstantina Eduardoviče Ciolkovského. Otce kosmonautiky, který položil její teoretické zákony.
Čím víc nad tímhle obdobím přemýšlím, tím víc mi doochází, že sis skutečně vybral nejlíp jak jsi jen mohl.

To jsem rád, že se ti výběr tématu líbí. Ano, jak říkáš je to velice zajímavé téma a je tam mnoho co rozebírat a o čem psát.
Kolem Roberta Goddarda a Wernera Von Browna se jeden čas točil dlouhý soudní proces. Mluvilo se o tom, že Werner okopíroval většinu patentů, které Goddard patentoval v USA. Jak sám Werner říkal a dokázal, tak během druhé světové války o zahraničních vědcích a výzkumech neměl vůbec žádné zprávy, nedovoloval to tehdejší režim. Ale to bych se zase rozpovídal, je to velice zajímavé a také se tomu věnuji a nevynechal jsme samozřejmě ani odkaz Konstantina Eduardoviče Ciolkovského, stojí na počátku všeho, tak sem se o něm musel zmínit
Těší mi, že je tu někdo, kdo toho také tolik ví o kosmonautice a její historii. Jsme skutečně rád, že sem narazil na toto fórum a co mi víme, třeba se nám jednou povede vydat i něco společně Život je dlouhý, těch co o kosmonautice něco ví je málo a třeba jednou uvidíme.

Zlatá slova. Kdo ví, kam naše stopy v budoucnu zamíří.