forum.kosmonautix.cz

Poslouchá se to hezky. Teď ještě kdyby to dokázali realizovat . Rusové a jejich sliby to je kategorie sama pro sebe.

Rusové představili plány do roku 2016. Potvrzené jsou dvě sondy k Měsíci (Luna-Resurs a Luna-Glob), jedna sonda na Venuši (proto možná i ten humbuk s možným životem na ní) a několik nových průzkumných satelitů, určených pro pozorování vesmíru. Všechny sondy byly navrženy s ohledem na reálné možnosti financování a termíny realizace.

V dalších letech by Rusové chtěli ve spolupráci s ESA realizovat dvě mise k Marsu (2016 a 2018) a jednu k Jupiteru.
V jednání je mise k blízkozemnímu asteroidu 99942 Apophis, kde by také chtěli umístit radiový vysílač, aby vědci mohli lépe monitorovat jeho dráhu.
zdroj:redorbit.com

A jsou tu další plány z Ruska. Od těch reálných (nasazení rakety Angara v roce 2013, PPTS v roce 2018), přes trochu odvážnější - orbitální stanice na vysoké oběžné dráze, nebo u Měsíce, až po opravdu troufalé - kolonizace Marsu. Tentokrát musím Rusům zatleskat za to, jak se ujali propagace. Velmi pěkně je třeba zpracované porovnání různých verzí rakety Angara. Za zmínku stojí i přehledně udělané diagramy letů k Měsíci / Marsu.
Podařenou prezentaci najdete zde.

Zdroj informací: Kosmo.cz příspěvek uživatele Conquistador

Opravdu pěkně udělané. Na ruské poměry až nečekaně dobře. I ty ceny a termíny vypadají reálně stanovené. To s tím teda pohnuli, protože podle předchozích zpráv měl tenhle dlouhodobý výhled vyjít až na jaře.

Už jenom sehnat finance na ty to projekty .. Nejlepší by bylo kdyby vesmírný výzkum dostal neomezené finance..

Aby kosmonautika dostala neomezené finance, tak by nejdřív musela o hodně vzrůst její důležitost. Například kdyby se opravdu řítil na Zemi nějaký velký asteroid nebo hrozilo nějaké jiné nebezpečí z kosmu, které by mohla kosmonautika eliminovat. Na americký měsíční program v 60.letech šly obrovské peníze také z důvodu toho, že se běžní lidé cítili ohroženi Rusy a stát jim potřeboval dodat zpět sebevědomí a zlepšit si pošramocenou prestiž.

Když se budu držet tématu tohoto vlákna, tak jsou tu dvě zprávy z Ruska týkající se budoucnosti kosmonautiky.
Místopředseda vlády Dmitrij Rogozin nabídl mezinárodnímu společenství, které momentálně společně spravuje ISS, že by další stanice měla být na jiných planetách. Po konci ISS stavět novou velkou stanici, která zase jen létá okolo Země nemá smysl.

Přímo na nově prezentované ruské plány navazuje prezident a šéfkonstruktér korporace Energia Vitalij Lopota, který prohlásil, že Měsíc není ruským primárním cílem, je to spíše testovací prostředí pro nové technologie. Těmi myslel hlavně nové pohony, usazení na oběžné dráze, přistávání a různé těžební technologie, které by měly zajistit částečnou soběstačnost.

Co se týče pohonů, tam vidí Lopota asi největší problém. Prohlásil, že je třeba nalézt průlomové technologie, které dokáží vyvinout mnohem větší rychlosti než chemické pohony. Pro Mars pak odhadl potřebnou rychlost na 200 km/s. Podle dalších indicií by to mohla být nějaký forma VASIMRu.
zdroj:Novosti kosmonavtiky

V rámci "Strategie rozvoje kosmických aktivit před rokem 2030" chce ruská agentura jednat s dalšími partnery o podobě budoucích letů na Měsíc. Ve hře je jednak oblet Měsíce a následně přistání na něm. Nebo vynechání přistání a cesta k libračnímu bodu L2 (místo, kde se vyrovnávají gravitační účinky Země a Měsíce). Odtud by se pak dalo startovat k dalším planetám zejména k Marsu s minimálními energetickými nároky.

S rozvojem letů za oběžnou dráhu Země souvisí i nepilotované sondy. Jednak nástupce Lunochodu, který by opět sebral vzorky a odeslal je na Zem, ale hlavně sondy k Venuši a Jupiteru. U Marsu by chtěl Roskosmos vybudovat s dalšími partnery síť družic, která by dlouhodobě zajišťovala výzkum a komunikaci.

Problém financí by chtěla agentura řešit kromě prostředků z federálního rozpočtu i mimorozpočtovými zdroji. Jednak spoluprací s nevládními organizacemi a jednak ziskem z komerčních aktivit Roskosmosu.
zdroj:novosti-kosmonavtiki.ru

Plány jsou super, ale Rusové budou muset změnit systém přípravy, aby tyhle mise nedopadly jako F-G. To znamená, že musí odborníci dostávat více peněz, aby ti zkušení neodcházeli za lepším, budou muset více testovat, myslet dopředu, neměnit koncepci a po selhání nesahat k exemplárním trestům.

Rozpočet je údajně 150-200 miliard rublů (asi 95 až 127 miliard Kč) do roku 2030. To je suma, kterou by utáhla i ČR(nebýt korupce a předražených státních zakázek, tak to máme naspořené za 1 rok), natožpak taková země jako Rusko, kam spousta peněz přitéká za nerostné suroviny.

Podrobně v článku na Týden.cz

No jo no, ale co naděláme korupce je a bude pokud se za to nezačnou lidi sřílet tak bude furt ... Jak říká můj otec Jinak pokud by to stát dokázal vydělat věda by se obrovskou rychlostí posunula kupředu...