SCATSAT-1 je náhradním řešením po ukončení činnosti OceanSat-2 (vypuštěn 2009), které bylo po 4,5 letech (v r. 2014) vynuceno neopravitelnými poruchami v primárním i v náhradním řetězci zpracování dat.
Vzhledem k tomu, že ISRO plánovalo vypuštění OceanSat-3 and OceanSat-3A v letech 2018 a 2019, byl v krátkém čase 12 měsíců připraven k vypuštění lehký satelit SCATSAT-1, při jehož přípravě bylo ze 40% využito náhradních dílů z předchozích misí.
Vypuštění SCATSAT-1 bylo první misí ISRO, která doručila satelity na různé orbity: SSO SCATSat-1, ve výšce 720 km a sekundární náklad ve výšce 670 km. Sekundární náklad tvořilo 7 mikro a nanosatelitů:
• Pratham, studentský nanosatellite (~10 kg) - (Indian Institute of Technology) Bombay,
• PISAT, studentský nanosatellite (5.3 kg) - (PES University in Bengaluru), India,
• BlackSky Pathfinder-1, microsatelite (~44 kg) firmy BlackSky Global, Seattle, WA, USA. (Cílem BlackSky Global je vybudovat constellation 60 satellites do r. 2019.),
• AlSat-1N - 3U cubesat, AlSat-1B - mikrosatelit (103 kg) a AlSat-2B - mikrosatelit (117 kg) - (Algerian Space Agency), Algiers, Algeria,
• CanX-7, nanosatelit (3U cubesat, 3.5 kg) - (University of Toronto's Institute of Aerospace Studies/Space Flight Laboratory), Canada.
Data produkovaná SCATSAT-1 jsou dostupná mezinárodní uživatelské komunitě, i když zpočátku stále probíhala úvodní kalibrace a validace přístrojů a dat.
První zobrazení mořských větrů v globálním měřítku z dat přístroje OSCAT-2 (Ocean Scatterometer-2) na palubě SCATSAT-1 poskytnuté ISRO
