Parker Solar Probe
Parker Solar Probe
V tomhle vlákně se podíváme na sondu, která si na své vypuštění ještě nějaký rok počká. Solar Probe + totiž bude startovat až roku 2018 (NASA odvážně prohlásila, že to bude přesně 30. července) a ke svému cíli, tedy ke Slunci má dorazit až 19. prosince 2024.
Pojmem „ke Slunci“ chápejte doslova. SP+ totiž bude pracovat jen 6,4 milionu kilometrů od viditelného povrchu naší hvězdy! Země přitom obíhá v 23,5x větší vzdálenosti. Ještě nikdy se žádná lidská funkční sonda nedostala ke Slunci takhle blízko! Sonda se proto bude muset vyrovnat s ohromným žárem. To má vyřešit štít ze speciální uhlíkové směsi odolávající teplotě až 1 400°C a zároveň i silné sluneční radiaci.
A co má vlastně sonda za úkol? Ve stručnosti se dá říct, že má pomoci najít odpověď na dvě základní otázky. Ta první zní: „Proč je atmosféra Slunce o tolik žhavější než viditelný povrch Slunce? Druhá se zase týká zdroje slunečního větru. Celkem se o místo na sondě ucházelo 13 přístrojů, z nichž komise vybrala následující pětici. První se zaměří na složení částic slunečního větru, druhý bude také souviset se slunečním větrem, jen se bude věnovat elektronům, protonům a iontů. Třetí bude zkoumat sluneční korónu a trojrozměrně vykreslí vrstvy na Slunci. Čtvrtý se zaměří na zkoumání elektromagnetického pole, radiového záření a tlakových vln proudících horkým plazmatem. A konečně pátý přístroj má na starost koordinování všech měření a funkcí družice.
Použité fotografie: Technet.cz a Wikipedia.org
Pojmem „ke Slunci“ chápejte doslova. SP+ totiž bude pracovat jen 6,4 milionu kilometrů od viditelného povrchu naší hvězdy! Země přitom obíhá v 23,5x větší vzdálenosti. Ještě nikdy se žádná lidská funkční sonda nedostala ke Slunci takhle blízko! Sonda se proto bude muset vyrovnat s ohromným žárem. To má vyřešit štít ze speciální uhlíkové směsi odolávající teplotě až 1 400°C a zároveň i silné sluneční radiaci.
A co má vlastně sonda za úkol? Ve stručnosti se dá říct, že má pomoci najít odpověď na dvě základní otázky. Ta první zní: „Proč je atmosféra Slunce o tolik žhavější než viditelný povrch Slunce? Druhá se zase týká zdroje slunečního větru. Celkem se o místo na sondě ucházelo 13 přístrojů, z nichž komise vybrala následující pětici. První se zaměří na složení částic slunečního větru, druhý bude také souviset se slunečním větrem, jen se bude věnovat elektronům, protonům a iontů. Třetí bude zkoumat sluneční korónu a trojrozměrně vykreslí vrstvy na Slunci. Čtvrtý se zaměří na zkoumání elektromagnetického pole, radiového záření a tlakových vln proudících horkým plazmatem. A konečně pátý přístroj má na starost koordinování všech měření a funkcí družice.
Použité fotografie: Technet.cz a Wikipedia.org
- sts107aibmuloc
- Aktivní nováček
- Příspěvky: 25
- Reputace: 0
- Bydliště: Brno
- Registrován: 4.5.2012 17:41
- Kontaktovat uživatele:
Re: Solar Probe +
Nějaké novinky ohledně Solar Probe +
Slunce mě asi zajimavá snad ze všeho nejvíc ...
Slunce mě asi zajimavá snad ze všeho nejvíc ...
STS-107, Columbia
Re: Solar Probe +
Bohužel, zatím se žádné nové informace neobjevily, ale je to hlavně kvůli tomu, že sonda je momentálně v prvotních fázích příprav. Takže nikdo nechce moc zveřejňovat informace. Ono by to asi ani lidi moc nezajímalo. Ale pevně věřím tomu, že čím víc se bude blížit termín startu, tím víc o sondě uslyšíme. Ale v současné době je to šest let a to je ještě hodně daleko. Takže kdo si počká, ten se (snad ) dočká.
Re: Solar Probe +
Projekt konečně uvolnil pár nových informací. Jako nosič byla vybrána Delta IV Heavy. Startovat by se mělo 31. července 2018. Startovní okno má trvat 20 dní.
- SuperRAPIT
- Vesmírný průzkumník
- Příspěvky: 264
- Reputace: 2
- Registrován: 31.1.2014 18:23
Re: Solar Probe +
Neví se ještě, jestli se použije na zpomalení sondy nějaký gravitační prak? De-facto díky němu by mohla letět sonda blízko k slunci s minimem paliva.
"Všechno má své limity." -Daniel Štěpánek-
Re: Solar Probe +
To je velmi dobrá připomínka. V prvních úvahách se objevil i velmi divoký nápad - gravitační asistenci ve stylu zpomalení měl poskytnout Jupiter. Pak se ale plány zjednodušily a nyní se počítá se sedmi průlety kolem Venuše (27. září 2018, 21. prosince 2019, 5. července 2020, 15. února 2021, 10. října 2021, 15.srpna 2023 a 31. října 2024).
Re: Solar Probe +
Zase by se Jupiteru vrátila část energie, kterou jsme mu dosud sondami brali. Ne, že by si toho Jupiter při své velikosti vůbec všiml.
- SuperRAPIT
- Vesmírný průzkumník
- Příspěvky: 264
- Reputace: 2
- Registrován: 31.1.2014 18:23
Re: Solar Probe +
jj, přesně jak říkáš. Protože jsme několik sond Jupiterem popostrčili, tak Jupiter trochu zpomalil. Sice to nebude mít žádné následky zatím, ale ono se to nashromáždí a z Jupitera budeme mít najednou horkého Jupitera. Ono gravitační prak, stejně jako cokoliv jiného, není nekonečná zásobárna kinetické energie. Právě že se přemýšlí, že bychom v budoucnu z důvodu rozpínavosti Slunce vzali nějakou kometu z Oortoonova oblaku, která by jedno za čas zrychlila svým průletem rychlost Země a ta by se od Slunce postupně v řádu tisíce let oddalovala.
"Všechno má své limity." -Daniel Štěpánek-
Re: Solar Probe +
Ono to zdaleka není tak horké . Gravitační manévr každé sondy, která u Jupitera využije gravitační prak má na planetu srovnatelný vliv, jako vhození zrnka písku do oceánu.
P.S. Jen pro přesnost - říká se z Oortova oblaku, ne Oortoonova Název má po nizozemském astronomovi Janu Hendriku Oortovi.
P.S. Jen pro přesnost - říká se z Oortova oblaku, ne Oortoonova Název má po nizozemském astronomovi Janu Hendriku Oortovi.
- Gubarev
- Zkušený kosmonaut
- Příspěvky: 6684
- Reputace: 9
- Bydliště: Praha Letná
- Registrován: 17.2.2013 20:24
Re: Solar Probe +
Jejdamane!! Urychlovat kolem Jupitera tak miliardu sond ročně, tak bychom to za nějakých 500 milionů let asi už poznali...Protože jsme několik sond Jupiterem popostrčili, tak Jupiter trochu zpomalil. Sice to nebude mít žádné následky zatím, ale ono se to nashromáždí a z Jupitera budeme mít najednou horkého Jupitera.
"It is much easier to believe than to understand"
CHris Hadfield
CHris Hadfield