Jediné, co mě ušetřilo částečného infarktu, byla relevantnost zdroje.
Ale pokud takhle někdo přemýšlí, měl bych adekvátní návrh: Pár let obecně prospěšných prací,
s akcentem na sbírání psího trusu po ulicích.
Není možná náhodou, že pokud něco takového vůbec vzniklo, přišlo to z regionu Evropy,
který je nejvíc zabordelený světelným smogem.
http://apod.nasa.gov/apod/image/1212/dn ... 0x1800.jpg
Jestli má být nějaké smysluplné řešení energetické krize, pak jedině krz využití sluneční energie,
její vhodná kumulace a následné noční využití v noci - když to někdo potřebuje : malými osobními
bodovými zdroji světla. A ne nadále ničit a ruinovat přirozenou tmu noční oblohy.
sirzachy: tohle neber osobně, ale za ten rok co jsem tu jsem nepotkal hloupější a zhůvěřilejší vlákno
a nápad/návrh. Svou megalomanskou tupostí zdaleka předčí záměry developerů při zástavbě historicky
významných lokalit velkých měst betonovo-skleněnými paláci. (znovu zdůrazňuji, vím, že to není tvůj nápad)
Protože to by zničilo noční oblohu i v těch zatím nedotčených lokalitách. A to já (ačkoli nejsem astronom)
považuji za zločin. Loni jsem se dozvěděl, že polovina evropanů NIKDY neviděla pás Mléčné dráhy. To je
takřka neuvěřitelné.
Když chceš v noci číst, tak si posviť malým eko zdrojem s kumulativním využitím Slunce. TO je ten pravý
zdroj energie zadarmo. Cituji:
Vlastnosti slunečního nitra jsou dobře známy v každém místě, lze z nich proto vypočítat, jaké zásoby energie ve svém nitru Slunce skrývá. Kdyby teď přestal v jeho jádru pracovat termonukleární reaktor, jeho zásoby energie by postačily na dalších 30 milionů let tepelného a světelného záření. V jádru se však ukrývají zásoby paliva ještě na necelých 7 miliard let.
Slunce vyzařuje svou energii (z velké většiny) jako světlo a infračervené záření z fotosféry. Nesvětelné druhy záření (ultrafialové, rentgenové, rádiové záření a sluneční vítr) opouštějí Slunce v jeho vyšších vrstvách – chromosféře a koróně – a silně se mění podle sluneční činnosti. V porovnání se světlem a infračerveným zářením je však množství těchto nesvětelných druhů záření jen nepatrným energetickým příspěvkem do sluneční zářivosti.
Na Zemi dopadá jen půl miliardtiny zářivosti naší hvězdy. Odpovídá to zlomku oblohy, který pokrývá Země viděná od Slunce. I tento pranepatrný zlomeček (1/2 000 000 000), který Slunce dává ze své zářivosti Zemi, je roven 180 000 terawattům [terawatt je bilion – 10^12 wattů]. Proto se o Slunci hovoří jako o základním energetickém zdroji pro lidstvo. Těch 180 000 terawattů Země dostává a bude dostávat zadarmo. Pro srovnání uveďme, že podle údajů OSN potřebuje celé lidstvo dnes, počátkem třetího tisíciletí na všechno (tj. na dopravu, průmysl, zemědělství, v domácnostech atd.) celkem 14 terawattů. Nebere je z toho obrovského přílivu slunečního záření. Dáváme slepě přednost fosilním palivům – tj. také sluneční energii, ale té dávné, která byla uskladněna (a zašpiněna) v zemi a pod mořským dnem.
zdroj: Josip Kleczek: Život se Sluncem a ve vesmíru