ASAT Missile
Napsal: 30.12.2013 17:29
Dobrý den, rád bych Vám v tomto vláknu rád v jednoduchosti představil několik zástupců střel ASAT. Budu rád za každý poznatek, čí jakoukoliv informaci. Zde je prvních pár zástupců a doufám, že brzo doplním další zástupce.
Spojené státy
WS 199B BOLD ORION
Jedna z prvních střel ASAT vzešla z projektu WS-199 ALBM (Air-Launched Ballistic Missile). Projekt byl zahájen roku 1958 s cílem vyvinout balistickou raketu startující z letadel.
WS-199A je označena úvodní studie projektu. V jehož rámci se testovaly tyto střely:
Martin WS-199B Bold Orion
Lockheed WS-199C High Virgo
McDonnell WS-199D Alpha Draco
Právě při testování rakety Martin WS-199B se demonstrovala možnost zasáhnout cíle na nízké oběžné dráze. Jednalo se o poslední z 12 testovacích odpálení této střely. Střela byla odpálena ve výšce 10 700 m z B-47 Stratojet a inerciálně navedena na dráhu družice Explorer VI, tak aby družici nezasáhla (střela minula družici ve vzdálenosti 6,4 km).
ASM- 135A ASAT
V roce 1977 zahájilo USAFSSC (United States Air Force Space Systems Command) projekt ASAT (Anti- Satellite). V zadávacích podmínkách byla schopnost zasahovat družice do výšky nejméně 560 km.
Vítězem soutěže se stala firma Link-Temco-Vought Aerospace (LTV). A jako nosič střely byl vybrán letoun F-15A .
Konstrukce střely je 3 stupňová a duálním navedeníma to inercialním, kdy je do paměti uložena pozice cíle a infračervené.
1 stupeň střely dodávala firma Boeing, kdy se jednalo o upravenou zadní část střely AGM-69 SRAM včetně raketového motoru Lockheed Propulsion Co. SR75-LP-1 na tuhá paliva(44,1 kN). 2 stupeň pocházel z Vought Altair III (4 stupeň nosné rakety Scout B), jehož pohon zajištoval raketový motor opět na TPH a to Thiokol FW -4S(27,4 kN). Originální byl až 3 stupeň ASM-135A pojmenovaný jako MHV (Miniature Homing Wehicle ) resp. MKV (Miniature kill Vehikle). Tento stupeň byl tvořen 63 miniaturními raketovými motorky na Hydrazin, Každý s dobou hoření 0,1s. Motorky sloužili k manévrování v konečné fázi navedení střely na cíl. Střela byla stabilizována rotací s počtem 33 otáček kolem podélné osy za 1s, kde se o přesnost staral laserový giroskop. MHV / MKV obsahovala také naváděcí soustavu a řídící počítač s kapacitou paměti 24kB. Střela neobsahuje žádné penetrátory, ničení cíle má provést pouze kinetická energie stupně MHV / MKV.
TTD:
Celková délka: 5420 mm
Délka tělesa MHV / MKV: 460 mm
Rozpětí kormidel: 900 mm
Průměr trupu: 508 mm
Průměr tělesa MHV / MKV: 300 mm
Startovní hmotnost: 1180 kg
Hmotnost tělesa MHV / MKV 15,4 kg.
První pokusné odpálení proběhlo 21. 1. 1984 a střela se úspěšně navedla na bod v prostoru. Stejně proběhl i druhý test 13. 11. 1984. Při obou testech se ukázalo, že střela je výkonnější, než bylo plánováno (u zadání výška 560 km), ale oba testy střely prokázaly dosah přesahující 1000 km.
Konečně “ostrý“ test proběhl dne 13. 9. 1985, kdy se ze základny Vandenberg AFB odlepil F-15A Eagle 77-0084 se střelou ASAT. V kokpitu seděl major Wilbert D. Pearson. Cíl byl zvolen satelit Solwind P78-1 (průměr 2m, hmotnost 843 kg, a výška oběhu země 55O km). Ve vzdálenosti 320 km od Vandenberg AFB a rychlosti M=1,22 provedl nosič obrat vzhůru s přetížením 3,8 g a stoupal pod úhlem cca 65 stupňů. Ve výšce okolo 24 400 m a rychlosti M=0,94 samočinně ASAT odstartoval a pomocí IR čidla se navedl na cíl, který se kinetickou energií změnil na vesmírný prach.
Po tomto testu proběhla ještě 2 pokusná odpálení a to dne 22. 8.1986 a 30. 9. 1986. V roce 1988 kongres ukončil celý program ASAT a to z několika důvodů:
a) Nízká účinnost IR čidla v oblastech s vysokou hustotou družic, kde mohlo dojít k zásahu vlastní družice.
b) Překročení vyčleněné částky o vývoj o 50%
c) Strach o pochopení střely ASAT jako porušení dohody o omezení militarizace Kosmu.
Z 15 vyrobených střel ASM- 135A ASAT bylo 5 odpáleno v rámci testů, 1 je vystavena v muzeu na Edwards AFB a posledních 9 bylo údajně sešrotováno.
ASB-11 Pegasus
I když účel střely ASB-11 je jiný, nějakou dobu se USAF zabývalo myšlenkou nahradit 3 (nákladní) stupeň této rakety samostatně naváděnou hlavicí. Z technického hlediska by nešlo o nic těžkého, ale dle zveřejněných návrhů zůstalo pouze u návrhu.
Sovětský svaz
Ve svazu se v 80 letech také pracovalo na letecké proti družicové raketě. Bohužel o tomto projektu je velice málo informací. A snad by měl být pořád utajován. Oficiální označení střel není známo, v některých publikacích je uvedeno jako RVV-1. Střela měla být podobně jako ASM-135A dvoufázové navedení, kde místo namísto IR čidla bylo použito aktivní radiolokační samonavádění. Raketu vyvíjela konstrukční kancelář Vimpel. Střela měla být odpalována ve výšce kolem 25000 m a rychlosti M=2. Jako nosič pro testy měl sloužit speciálně upravený stroj MIG-31D (Izdělije 07 – Trupových čísel Modrá 071 a Modrá 072 ). Program byl ukončen v době rozpadu SSSR.
Spojené státy
WS 199B BOLD ORION
Jedna z prvních střel ASAT vzešla z projektu WS-199 ALBM (Air-Launched Ballistic Missile). Projekt byl zahájen roku 1958 s cílem vyvinout balistickou raketu startující z letadel.
WS-199A je označena úvodní studie projektu. V jehož rámci se testovaly tyto střely:
Martin WS-199B Bold Orion
Lockheed WS-199C High Virgo
McDonnell WS-199D Alpha Draco
Právě při testování rakety Martin WS-199B se demonstrovala možnost zasáhnout cíle na nízké oběžné dráze. Jednalo se o poslední z 12 testovacích odpálení této střely. Střela byla odpálena ve výšce 10 700 m z B-47 Stratojet a inerciálně navedena na dráhu družice Explorer VI, tak aby družici nezasáhla (střela minula družici ve vzdálenosti 6,4 km).
ASM- 135A ASAT
V roce 1977 zahájilo USAFSSC (United States Air Force Space Systems Command) projekt ASAT (Anti- Satellite). V zadávacích podmínkách byla schopnost zasahovat družice do výšky nejméně 560 km.
Vítězem soutěže se stala firma Link-Temco-Vought Aerospace (LTV). A jako nosič střely byl vybrán letoun F-15A .
Konstrukce střely je 3 stupňová a duálním navedeníma to inercialním, kdy je do paměti uložena pozice cíle a infračervené.
1 stupeň střely dodávala firma Boeing, kdy se jednalo o upravenou zadní část střely AGM-69 SRAM včetně raketového motoru Lockheed Propulsion Co. SR75-LP-1 na tuhá paliva(44,1 kN). 2 stupeň pocházel z Vought Altair III (4 stupeň nosné rakety Scout B), jehož pohon zajištoval raketový motor opět na TPH a to Thiokol FW -4S(27,4 kN). Originální byl až 3 stupeň ASM-135A pojmenovaný jako MHV (Miniature Homing Wehicle ) resp. MKV (Miniature kill Vehikle). Tento stupeň byl tvořen 63 miniaturními raketovými motorky na Hydrazin, Každý s dobou hoření 0,1s. Motorky sloužili k manévrování v konečné fázi navedení střely na cíl. Střela byla stabilizována rotací s počtem 33 otáček kolem podélné osy za 1s, kde se o přesnost staral laserový giroskop. MHV / MKV obsahovala také naváděcí soustavu a řídící počítač s kapacitou paměti 24kB. Střela neobsahuje žádné penetrátory, ničení cíle má provést pouze kinetická energie stupně MHV / MKV.
TTD:
Celková délka: 5420 mm
Délka tělesa MHV / MKV: 460 mm
Rozpětí kormidel: 900 mm
Průměr trupu: 508 mm
Průměr tělesa MHV / MKV: 300 mm
Startovní hmotnost: 1180 kg
Hmotnost tělesa MHV / MKV 15,4 kg.
První pokusné odpálení proběhlo 21. 1. 1984 a střela se úspěšně navedla na bod v prostoru. Stejně proběhl i druhý test 13. 11. 1984. Při obou testech se ukázalo, že střela je výkonnější, než bylo plánováno (u zadání výška 560 km), ale oba testy střely prokázaly dosah přesahující 1000 km.
Konečně “ostrý“ test proběhl dne 13. 9. 1985, kdy se ze základny Vandenberg AFB odlepil F-15A Eagle 77-0084 se střelou ASAT. V kokpitu seděl major Wilbert D. Pearson. Cíl byl zvolen satelit Solwind P78-1 (průměr 2m, hmotnost 843 kg, a výška oběhu země 55O km). Ve vzdálenosti 320 km od Vandenberg AFB a rychlosti M=1,22 provedl nosič obrat vzhůru s přetížením 3,8 g a stoupal pod úhlem cca 65 stupňů. Ve výšce okolo 24 400 m a rychlosti M=0,94 samočinně ASAT odstartoval a pomocí IR čidla se navedl na cíl, který se kinetickou energií změnil na vesmírný prach.
Po tomto testu proběhla ještě 2 pokusná odpálení a to dne 22. 8.1986 a 30. 9. 1986. V roce 1988 kongres ukončil celý program ASAT a to z několika důvodů:
a) Nízká účinnost IR čidla v oblastech s vysokou hustotou družic, kde mohlo dojít k zásahu vlastní družice.
b) Překročení vyčleněné částky o vývoj o 50%
c) Strach o pochopení střely ASAT jako porušení dohody o omezení militarizace Kosmu.
Z 15 vyrobených střel ASM- 135A ASAT bylo 5 odpáleno v rámci testů, 1 je vystavena v muzeu na Edwards AFB a posledních 9 bylo údajně sešrotováno.
ASB-11 Pegasus
I když účel střely ASB-11 je jiný, nějakou dobu se USAF zabývalo myšlenkou nahradit 3 (nákladní) stupeň této rakety samostatně naváděnou hlavicí. Z technického hlediska by nešlo o nic těžkého, ale dle zveřejněných návrhů zůstalo pouze u návrhu.
Sovětský svaz
Ve svazu se v 80 letech také pracovalo na letecké proti družicové raketě. Bohužel o tomto projektu je velice málo informací. A snad by měl být pořád utajován. Oficiální označení střel není známo, v některých publikacích je uvedeno jako RVV-1. Střela měla být podobně jako ASM-135A dvoufázové navedení, kde místo namísto IR čidla bylo použito aktivní radiolokační samonavádění. Raketu vyvíjela konstrukční kancelář Vimpel. Střela měla být odpalována ve výšce kolem 25000 m a rychlosti M=2. Jako nosič pro testy měl sloužit speciálně upravený stroj MIG-31D (Izdělije 07 – Trupových čísel Modrá 071 a Modrá 072 ). Program byl ukončen v době rozpadu SSSR.