Astronaut plující vesmírem

[MarianNoemi]

Zdravím Vás,
mám dotaz do diskuse na který jsem zatím nikde nenašel odpověď a proto se obracím na Vás jako odborníky. Ptám se na to, když by hypoteticky došlo na oběžné dráze k tomu, že astronaut, který by byl ve volném prostoru by vlivem nějaké nehody se odpojil od modulu, nebo stanice. Co by se pak s ním stalo?
Bylo by možné ho ještě nějak zachránit a dostat jej zpět? A kdyby ty komplikace byli velké a on se vzdaloval od stanice na jak dlouho by mu vydržel ve skafandru kyslík. Jak dlouho by mohl žít? Taky mě zajímá kam, do jaké vzdálenosti by se v kosmu dostal, tím jak by se vzdaloval?
Po psychické stránce by to muselo pro něj být naprosto katastrofální, nebo myslíte, že by se nějakým svým úsilím mohl dostat zpět? Musel by ovšem zachovat naprostou sebekontrolu.

[Dugi]

Vítám tě na našem fóru a doufám, že se ti tu bude líbit.

Vezmu to postupně - je krajně nepravděpodobné, že by odletěl pryč. Astronauti se během výstupů jistí karabinami k úchytům na vnější části stanice - když se přesouvají, tak jsou vždy jednou karabinou připoutáni, zatímco druhou přesouvají na nové místo. Teprve až když je jedna zachycená, mohou uvolnit tu předchozí.
Současné skafandry mohou zajistit životní funkce astronauta po dobu maximálně několika hodin. Za limitní termín bych považoval deset hodin.
Pro případ, kdyby astronaut uletěl, může použít nouzový systém záchrany - jsou to takové malé trysky (tuším se stlačeným plynem), které by jej poslaly zpátky. Ale nádržky jsou malé, takže to není na žádné rozsáhlé manévry. Pokud Jak daleko by astronaut odletěl to je otázka - záleží samozřejmě jakou rychlostí by se vzdaloval, čili jaká síla by byla použitá na jeho "oddělení" od stanice.
Pokud by se nedokázal vrátit zpátky, tak by na oběžné dráze by vydržel několik týdnů, než by vstoupil do horních vrstev atmosféry, kde by shořel.

[tomas]

Ještě by se dala teoreticky udělat záchranná operace připojeným Sojuzem, ale vzhledem k tomu, že zřejmě není vypracován žádný postup, natož aby proběhla nějaká simulace nebo výcvik, tak by její úspěch byl spíše hypotetický.

Je otázkou, zda této variantě nebrání nějaké nepřekonatelné obtíže. Do jaké vzdálenosti je vůbec možné odletivšího kosmonauta lokalizovat. Jak ho pak dostat do lodi.

Kolik je vůbec v Sojuzu paliva na nějaké manévry. I v případě nalodění trosečníka by zřejmě návrat k ISS nebyl možný a přistoupilo by se rovnou k přistání na Zemi.

[Dugi]

U téhle možnosti bude zřejmě nejvíce limitujícím faktorem poměrně dlouhá doba, kterou Sojuz potřebuje k bezpečnému oddělení od ISS. Spotřeba paliva je naopak problém nejmenší, na tyhle manévry by ho moc potřeba nebylo.

[Samo1995]

Sojuzy majú paliva dosť. Napríklad s tým istím Sojuzom sa dva krát musela stabilizovať stanica Mir, keď sa jej vybili batérie a driftovala voľne v priestore. Skôr vidím, podobne ako Dugi, problém v tom, že to "chvíľu" trvá, kým sa Sojuz môže odpútať od stanice a trochu sa preletieť.

[Gubarev]

Nevím, jak je to teď, takže jen doplním o starší informaci přímo z NASA:
Jestli by k něčemu takovému došlo v minulosti, nebyl způsob, jak kosmonauta dostat zpět.

[Agamemnon]

Nevím, jak je to teď, takže jen doplním o starší informaci přímo z NASA:
Jestli by k něčemu takovému došlo v minulosti, nebyl způsob, jak kosmonauta dostat zpět.

v podstate to platí aj teraz

[vai777]

Bylo by možné ho ještě nějak zachránit a dostat jej zpět?

To zařízení, o kterém se zmiňuje Dugi, a které by mohlo astronauty zachránit,se jmenuje SAFER. Nevím, nakolik vládneš angličtinou, nicméně tady je stránka anglické wikiny právě o SAFERu.

[erum]

ESO telescopes contributed to the best spatial maps of the central bulge of the galaxy Two teams of astronomers have developed using data obtained with ESO telescopes far the best new map of the central part of the galaxy.