forum.kosmonautix.cz

Mazec! Jak vznikají snímky New Horizons?
http://www.planetary.org/blogs/emily-la ... ww.nyx.cz/

zorná pole palubních detektorů a kamer:

Tinny píše:Myslím, že se ptal i na nebržděné dopadové pouzdro. - No on by to byl spíš asi penetrátor, pokud by to teda při dopadu nezměnilo hned skupenství...

Když už jsem sem zavlekl ten termín penetrátor... myslel jsem, že z mé poznámky je jasné, že to není myšleno vážně a že by byl při dopadu zničen.
Pokud mohu jako amatér spekulovat, myslím, že průlet atmosférou by možná těch pár sekund přežil, třeba s nějakým ablativním štítem, ovšem ionizované plasma kolem něho by nejspíš nějaké vysílání rušilo. Takže by stihl pracovat, fotit a odesílat data jen do doby, než by se dostal do atmosféry (sem asi ten dotaz směřoval). Otázka je, jestli by v této fázi získal o tolik hodnotnější data než sonda která jen prolétá. Spíš jsem čekal, že to někdo rozebere a odborně vysvětlí. Ostatně jsem se tu kdysi ptal na možnost, že by sonda vezla ještě jednu malou minisondu, která by se nějaký čas před průletem oddělila a lehce zpomalila, aby prolétla později a získala detaily z jiné strany nebo větší blízkosti.

Tinny, myslím, že to tady už zaznělo. Vše je limotované nemožností vysílat a nekontrolovatelně padat k planetě, když je k Zemi taková vzdálenost a mateřská sonda prolétává rychlostí, jakou prolétává, tedy téměř 14kilometříků za vteřinu a maká na plné pecky. Přijímací anténu by musela mít stále natočenou k penetrátoru, aby to mělo nějaký smysl. Potom je opravdu na diskusi, co je vědecky prospěšnější. Jestli data z přistávací sondy, která by po krátkém okamžiku přestala fungovat, či komplexní data několika přístrojů hlavní sondy. Nezapomeň, že máš jen jeden pokus a co neuděláš právě v této chvíli, už nikdy neuděláš.
Co se týče penetrátorů či jiné dopadové sondy typu Rangers je podle mne jasné plus pro sondu typu NH s komplexním vědeckým a fotografickým záběrem tak, jak to je provedené. Podle mne i kdyby mělo jít o sondu, která by se oddělila a měla obíhat jen kolem Pluta, nemožnost tohoto manévru při zmíněné rychosti NH je zřejmá a nemá smysl ji rozebírat u této mise. U případné další je rychlost samozřejmě hlavní příčinou že by to už nemuselo mít pro některou vědeckou obec smysl, protože už Pluto může mít díky vzdalování od Slunce atmosféru natolik zmrzlou, že ji nemusí mít žádnou. Předpokládáme, že další by teoreticky mohla vyletět za patnáct let a počítejme že dalších patnáct či dvacet let by strávila na cestě. To by při dnešních předpokladech bylo Pluto bez atmosféry a jestli ne, rychle by se k tomuto bodu blížilo. Je ale ovšem při nejnovějších datech otázka, jestli se dřívější předpoklady potvrdí. Jistě by to smysl mělo i kdyby už bylo Pluto bez atmosféry, ale nezapomínejme, že právě skutečnost mrazem mizející atmosféry a její studium byla jedním z hlavních popoháněčů v před co se týče mise NH. Samozřejmě se dají zkoumat i jiné jevy, ono ledové dusíkové pole se nabízí jaksi samo.
Pokud by se nějaká družice jako vedlejší náklad na jeho oběžnou dráhu přece jen podařila umístnit, či dokonce přistát, musíme počítat, že se nějak musí dovolat na Zemi, což bez mateřské sondy půjde jen těžko, protože si asi těžko představit, že jak mateřská sonda tak sekundární či jak to nazvěme, bude mít vlastní anténu a dostatečně silný zdroj k vysílání. Proto si myslím, že pokud chceme na oběžnou dráhu Pluta umístnit nějakou sondu typu "cubesat" či něco podobného, musí mateřská sonda na oběžné dráze zůstat také. U průletové sondy si něco takového neumím představit.
E

Evžen111 píše:Tinny, myslím, že to tady už zaznělo. Vše je limotované nemožností

Ahoj, děkuji za obsáhlé vysvětlení. Aby bylo jasné, já jsem se zde svými předešlými příspěvky snažil naznačit, že to nejde, nebo to nemá valný smysl. O dopadové sondě, kterou jsem vzledem k rychlosti nazval ironicky penetrátorem, si myslím, že by se v tom kráteru vypařila. Rozhodně všechna výše zmíněná řešení nepropaguji nebo se jich zde nedožaduji. Jen jsem chtěl aby to někdo všem vysvětlil, protože se ty dotazy čad od času objevují. to je vše.
Pokud jsem v závěru hovořil o sondě, která by se oddělila (opět ne protože to navrhuji nebo si to přeji, ale aby zaznělo proč to nemá smysl), nebylo myšleno jako dopadové těleso jako penetrátor, ranger, lander nebo orbiter, ale jen další pozdější bližší průlet z jiné strany, který si nahamtá data do paměti a nějaký čas po průletu je naposílá mateřské sondě, až bude mít čas. ale už na to prosím nereagujte. Děkuji.

Přesto si zareagovat dovolím
Ony penetrátory nejsou zase tak špatná myšlenka, ale hodí se pro jiný typ sondy. Pokud se nepletu, měla je ve výbavě i přistávací část sondy Mars Polar Lander, která však vypla motory poněkud dříve a z nějaké výšky několika desítek metrů se zřítila na povrch. Tyto penetrátory - byly dva - se jmenovaly Scott a Amundsen.
Někde jsem se dočetl, že snad krátkou dobu po čase předpokládaného přistání byly zachyceny jakési slabé signály, údajně právě od těch penetrátorů, které by ten pád mohly bez úhoyn přežít. Víc ale nevím. Každopádně měly být odpáleny až po přistání sondy na povrchu Marsu.
No uvidíme co nám v příštích letech kosmonautika a meziplanetární mise nejrůznějších sond ukáží.
Zřejmě to není až tak k tématu NH, což se omlouvám, ale původně jsem to chtěl ještě dát do svého předchozího příspěvku, ale pak jsem to vymazal, jelikož se mi to zdálo příliš dlouhé.
E

Zprocesovaná verze Nixu: https://twitter.com/NewHorizonsIMG

Oblast Tartarus Dorsa kamerou MVIC - 1,3 km/pixel.

Pluto color 8000 x 8000 pixel
davam len odkaz na obrazok: http://www.nasa.gov/sites/default/files ... elease.png 70MB subor


full-res : http://www.nasa.gov/sites/default/files ... _rider.png
zdroj : http://www.nasa.gov/feature/perplexing- ... w-horizons

zložené a farebné spektrum

http://www.nasa.gov/image-feature/the-r ... s-of-pluto

V horní části montáže známý snímek Pluta zastiňujícího Slunce (s upravenými okraji planetky)
Ve spodní části je linie povrchu planetky narovnána. červené a modré křížky označují shodnou polohu na horním
snímku a spodní zprocesované verzi pro lepší orientaci. Dobře vyniknou sluneční paprsky i mlhavé vrstvy atmosféry.