forum.kosmonautix.cz

No já nevím, nechci tady moc polemizovat s odborníky, ale podle mě to snad nebude tak horké. I kdyby šlo řekněme o několik desítek tun hliníku za rok, tak v celkovém objemu atmosféry to bude doslova homeopatické množství. Každopádně, hlavním zdrojem přísunu materiálu (včetně hliníku) do atmosféry jsou sopečná činnost a meteority. A potom taky raketové boostery na tuhá paliva. Tak či onak, dá se odhadnout, že přírodní zdroje v přísunu hliníku do atmosféry převyšují deorbitaci Starlinků přinejmenším o jeden až dva řády. A to i za předpokladu, že se těch Starlinků bude deorbitovat několik tisíc ročně.
Je určitě potřeba tyhle věci zkoumat (stejně jako je potřeba zkoumat vlivy každé lidské činnosti), ale dokud se neprokáže opak, nedělal bych o nebezpečnosti deorbitací předčasné závěry.

Jo, to jsou dobré body! Myslím, že výzkum by se tedy měl především zaměřit na zjištění, jestli a případně jaký je rozdíl, když ten depozit probíhá z vrchu přímo do horních vrstev atmosféry versus ze spodu tou sopečnou činností a průmyslem. A také jaký konkrétní efekt mají které sloučeniny. Pevné boostery jsou svinstvo no.. Ještěže ty Falcon nepoužívá! A přiznám se, že přísun meteorického prachu mě v této souvislosti vůbec nenapadl.. Měření ze satelitů na orbitě a průzkum vrtů do antarktického ledu a hlubokomořských usazenin naznačuje, že jde o přísun stovek tun meziplanetárního materiálu denně. Zatímco radarové sledování meteorů a měření z výškových letadel ukazuje spíše na jednotky tun denně. I v případě toho nižšího čísla tedy skutečně Starlinky zatím přispívají (čistě hmotnostně) o řád méně. Snad se tedy shodneme, že potřebujeme více dat a další výzkum.

Ano, souhlasím, kosmický prach a meteority "shoří" hodně vysoko, z velké části dokonce ještě o dost výš, než Starlinky. Ale ten materiál asi stejně nakonec klesá do nižších vrstev. Pokud jde o sopečnou činnost, je to velmi různé, ale opravdu velké erupce (např. Pinatubo 1991, nebo Hunga Tonga 2022) emitují hodně vysoko, řekněme mezi 10 a 40 km. To je sice níž než Starlinky, ale už dost na to, aby mohly mít přímý vliv na ozónovou vrstvu. A jedná se o obrovská množství, řádově desítky až stovky milionů tun materiálu rozmanitého složení. Průmysl naopak emituje nízko a pokud jde o "prach" a aerosoly, převážná většina emisí zůstává v troposféře nebo je časem spláchnuta na zem. Jiné je to s plyny, např. antropogenní oxid dusný bohužel zřejmě stoupá až do stratosféry, ale to už jsem odbočil. Každopádně, tyhle věci jsou složité a dost málo prozkoumané, nicméně vzhedem na celkové objemy těch transakcí mi čistě laicky připadá, že materiálový příspěvek deorbitací satelitů nejspíš nebude podstatný.

rorejs píše: 6.2.2025 1:50 No já nevím, nechci tady moc polemizovat s odborníky, ale podle mě to snad nebude tak horké. I kdyby šlo řekněme o několik desítek tun hliníku za rok, tak v celkovém objemu atmosféry to bude doslova homeopatické množství. Každopádně, hlavním zdrojem přísunu materiálu (včetně hliníku) do atmosféry jsou sopečná činnost a meteority. A potom taky raketové boostery na tuhá paliva. Tak či onak, dá se odhadnout, že přírodní zdroje v přísunu hliníku do atmosféry převyšují deorbitaci Starlinků přinejmenším o jeden až dva řády. A to i za předpokladu, že se těch Starlinků bude deorbitovat několik tisíc ročně.
Je určitě potřeba tyhle věci zkoumat (stejně jako je potřeba zkoumat vlivy každé lidské činnosti), ale dokud se neprokáže opak, nedělal bych o nebezpečnosti deorbitací předčasné závěry.

Vlastně souhlasím a zní to logicky. Na druhou stranu, meteority a další přírodní vlivy by měly být z dlouhodobého hlediska poměrně stabilní, a pak tu máme osminásobný nárůst za 6 let. Ale jak píšete, zkoumejme, bádejme a korelace neimplikuje kauzalitu.

Sem netušil, že zánik Starlinku bude taková podívaná

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/ve ... ink-358253

Už to v článku upravili na druhý stupeň F9.

Díky! Mi to přišlo nějak moc na Starlink

Druhý stupeň z mise Starlink 11-4, více ve vlákně

https://forum.kosmonautix.cz/viewtopic ... 48#p144848

FAA testuje Starlink na Aljašce, prý tam do teď neměli dobré spojení. Prý to ale zvažovali již za minulé admin , asi si kryjí záda aby zase někdo z demokratů nepřišel s tezí, že to je malá domů pro EM.

Na základě dosavadních dat o zánicích Starlinků v1 a v2 mini, byla odhadnuta střední doba (medián) jejich provozní životnosti na 5,3 roku.