forum.kosmonautix.cz

Ak taká sonda poletí bolo by dobré ju posadiť napríklad na EUS a urýchliť ju čo najviac a potom brzdiť spomínaným iontovym motorom alebo em driveom ( mohlo by sa ušetriť množstvo paliva pri orbitovaní nad Plutom )

Dostat sondu na oběžnou dráhu kolem Pluta je určitě těžké a zdlouhavé. To je bez debaty. Pořád si ale myslím, že původní dotaz od nicku "hulvath" nebyl o orbiteru, ani o "penetrátoru", ale prostě o dopadové sondě typu "Ranger", která se nepokouší přežít dopad, ale jen těsně před dopadem naměřit a odvysílat co nejvíce údajů. Domnívám se, že taková sonda by mohla získat pár velmi detailních snímků určité části povrchu Pluta a dokonce snad i přímý rozbor složení "atmosféry" Pluta. Problém ale vidím v dostatečně rychlém odeslání naměřených dat, protože hlavní sonda by byla v té době "zaneprázdněna" snímkováním Pluta a navíc by byla nejméně několik desítek tisíc kilometrů daleko od "landeru" a na takovou vzdálenost už není snadné rychle radiově komunikovat. Můj předběžný závěr tedy je, že "by to nestálo za to" (posílat s hlavní sondou i dopadový "lander"). Vidíte to stejně nebo jinak?

Dugi a náhodou nevieš po akej dlhej dráhe letela sonda Dawn?

A celkom sa mi pozdáva aj ten návrh urýchliť sondu "čo to dá" klasickým spôsobom a iontový motor použiť len na brzdenie...

Fakt je na to hrane ktorý spôsob je rýchlejší...

Dawn svůj iontový motor používala k mnoha změnám oběžné dráhy - u Vesty nejprve zakotvení u ní, pak ke snižování, pak ke zvyšování dráhy, pak k odletu, nasměrování k Ceres, brždění, usazení na oběžné dráze, klesání.

AlesH píše:Dostat sondu na oběžnou dráhu kolem Pluta je určitě těžké a zdlouhavé. To je bez debaty. Pořád si ale myslím, že původní dotaz od nicku "hulvath" nebyl o orbiteru, ani o "penetrátoru", ale prostě o dopadové sondě typu "Ranger", která se nepokouší přežít dopad, ale jen těsně před dopadem naměřit a odvysílat co nejvíce údajů. Domnívám se, že taková sonda by mohla získat pár velmi detailních snímků určité části povrchu Pluta a dokonce snad i přímý rozbor složení "atmosféry" Pluta. Problém ale vidím v dostatečně rychlém odeslání naměřených dat, protože hlavní sonda by byla v té době "zaneprázdněna" snímkováním Pluta a navíc by byla nejméně několik desítek tisíc kilometrů daleko od "landeru" a na takovou vzdálenost už není snadné rychle radiově komunikovat. Můj předběžný závěr tedy je, že "by to nestálo za to" (posílat s hlavní sondou i dopadový "lander"). Vidíte to stejně nebo jinak?

No konecne negdo chytry tady, co pochopil o cem celou dobu mluvim a na co se ptam

Jo takhle. AlesH to píše dobře - při té rychlosti přibližování by byl problém něco odeslat. mimochodem podobný proces se použil při příletu sondy LRO k Měsíci. Spolu s ní letěla malá sonda LCROSS a horní stupeň Centaur. Ten dopadl na povrch Měsíce a vyvrhl oblaka horniny. LCROSS jím proletěla, data odeslala na LRO, načež sama skončila na povrchu. Ale tehdy to bylo v mnohem menší rychlosti. Fakt si myslím, že v případě Pluta by kvůli ohromné rychlosti nebylo moc času.

Dugi píše:Jo takhle. AlesH to píše dobře - při té rychlosti přibližování by byl problém něco odeslat. mimochodem podobný proces se použil při příletu sondy LRO k Měsíci. Spolu s ní letěla malá sonda LCROSS a horní stupeň Centaur. Ten dopadl na povrch Měsíce a vyvrhl oblaka horniny. LCROSS jím proletěla, data odeslala na LRO, načež sama skončila na povrchu. Ale tehdy to bylo v mnohem menší rychlosti. Fakt si myslím, že v případě Pluta by kvůli ohromné rychlosti nebylo moc času.

Presne tak jsem si to predstavoval. Pripadne dneska (sice sonda byla konstruovana pred nakymi 12 lety...) by snad nebyl problem tam pridat pouzdo s 10 - 20 cubesaty, coz je kostka 10x10x10 cm, ktere by nejaky cas pred priletem, treba v intervalech, byly vypusteny - staci snad tlakem pruziny, nebo nabojkou, utvorili by velky roj a mohli by delat vselicos pri pruletu a odesilat to vsesmerovou antenkou materske sonde...

S cubesaty v meziplanetárním prostoru zatím jen nesměle koketujeme. První pokus teprve přijde - až se k Marsu vydá lander InSight, poletí s ním i dva cubesaty.

Vie niekto aký veľký ťah má iontový motor na sonde Dawn?

Tah motoru sondy Dawn je 90 mN a má specifický impuls 3 100 s.